České ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to dnes uvedl český ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Podle agrární komory to povede k dalšímu zdražování potravin, protože zemědělci za opatření nedostanou žádné kompenzace. Znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozní ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.

Podle ministra půjde v českém zemědělství v následujících letech o udržitelnost a šetrnost v zemi.

„Chceme zemědělce motivovat ke zmenšování půdních bloků, proto od roku 2023 omezíme osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třicet na deset hektarů. Plánujeme, že na ostatních pozemcích k takovému omezení budou moci zemědělci přistoupit dobrovolně a získat tak zvláštní příplatek v ekoplatbě,“ uvedl český ministr.

Agrární komora záměr kritizuje. Překáží jí, že se jako součást reformy společné zemědělské politiky kladou od příštího roku na zemědělce další požadavky, které pro ně znamenají vyšší náklady a nižší výnosy. Doležal řekl, že to má potom negativní efekt iv ceně pro spotřebitele.

Politické gesto vůči laické veřejnosti?

„Když je něčeho méně, stojí to více peněz. Na těchto půdách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, například kukuřici. A omezení na desetihektarové půdní bloky bude znamenat více přejezdů, větší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, což má téměř kontraproduktivní negativní vliv. Větším množstvím přejezdů se dokonce více utuží půda, to znamená, že protierozní efekt, který to má původně mít, vůbec nenastane. Máme k tomu posudky z České zemědělské univerzity. Vnímáme to spíše jako politické gesto vůči laické veřejnosti, která tak hluboko do toho problému nevidí,“ řekl ČTK Doležal.

Eroze silně ohrožené plochy tvoří tři procenta orné půdy, doplnil. Od roku 2024 by se plochy, kde bude jedna plodina nejvíc na deseti hektarech, měly rozšířit na 17 procent orné půdy v ČR, uvedl Doležal.

„Dostaneme se do situace, kdy to zemědělcům není fakticky vůbec kompenzováno, protože si povídáme o stejných penězích, jako zemědělci dostávali v roce 2014, což při stávající inflaci považujeme za neakceptovatelné. Nezbývá nám pak nic jiného než to promítnout do cen potravin, nebo tu produkci potravin omezit, skončit, protože máme konkurenci v zahraničí, kde taková opatření vůbec neplatí,“ řekl Doležal.

Agrární komora ČR i Zemědělský svaz ČR už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři, které tak vládní návrh zvýhodňuje, uvedla komora.