Podle odhadu budou v roce 2010  výrobní náklady na drůbeží maso v Německu, Holandsku a Velké Británii podobné. I přesto, že  v Polsku dojde do roku 2010 k největšímu zvýšení výrobních nákladů, bude mít Polsko nejnižší výrobní náklady v rámci EU. Výrobní náklady v Brazílii a USA budou o více než jednu třetinu nižší než v EU.

Srovnání výsledků v roce 2004 ukazuje, že průměrné výrobní náklady v Německu, Francii a Holandsku byly téměř stejné, nižší byly v Polsku a vyšší ve Velké Británii. Srovnání provedli na univerzitě ve Wageningen a holandském Ústavu pro ekonomiku zemědělství LEI. Průměrné náklady byly vypočteny na základě údajů získaných z drůbeží farmy s kapacitou 75 000 brojlerů spojené s jatkami a zpracováním jatečných těl.

Rozdíly v konečných výrobních nákladech mezi zeměmi nejsou jen výsledkem různých provozních nákladů v různých zemích; nižší provozní náklady se samy o sobě nemusí projevit v nižších výrobních nákladech a pro konečné náklady jsou často významnější technické ukazatele užitkovosti. Např. holandské farmy s chovem drůbeže dosahují  dobré  užitkovosti při relativně nízkých nákladech na krmivo, ale vyšších nákladech na energii a likvidaci hnoje. Ve Francii, Velké Británii a Polsku není likvidace hnoje nákladná. Dalším faktorem, který ovlivňuje konečné náklady,  je různá porážková hmotnost v různých zemích. Např. průměrná porážková hmotnost je ve srovnání s Nizozemím nižší v Německu a Francii a vyšší ve Velké Británii a Polsku. Ceny jednodenních kuřat v Německu, Nizozemsku a Polsku jsou téměř stejné, ale mírně nižší ve Francii a vyšší ve Velké Británii. Průměrná cena krmiv je ve Velké Británii podobná jako v Nizozemsku. V Německu jsou ceny krmiv o 4 % nižší a ve Francii a Polsku o 4 % vyšší. Ceny krmiv v Brazílii a USA jsou mnohem nižší vzhledem k dostupnosti surovin jako je kukuřice a sója. V Evropě zvyšují cenu surovin pro výrobu krmiv náklady na skladování a transport.

Konečné výrobní náklady ovlivňují i nepřímé výrobní náklady. Např. v Polsku získávají prodejem hnoje dvě eur za tunu, zatímco v Německu stojí likvidace hnoje 5 eur a v Nizozemsku 18 eur. Výrobní náklady jsou silně ovlivněny cenou energie. Farmáři ze zemí s nejvyšší cenou energie (Velká Británie, Německo a Nizozemsko) platí daň ze spotřebované energie. Ve Velké Británii je daň za energii nízká, v Německu platí výrobci drůbeže 2,05 eurocentů za kWh při spotřebě do 25 000 kWh a 1,23 eurocentů při spotřebě nad 25 000 kWh. Farmy s produkcí brojlerů v  Německu s celkovou spotřebou 75 000 kWh za rok platí ročně daň 1 238 eur. Za energii z přírodního plynu se  platí daň 5,5 eurocentů za m³ a při roční spotřebě 75 000 m³ dosahuje daň částky  2 880 eur; německá farma zaplatí daň za energii 4 126 eur za rok. Holandští farmáři platí ještě více. V průměru kryjí spotřebu energie ze 30 %  elektřinou a ze 70 % přírodním  plynem. Farma s koncentrací 75 000 brojlerů spotřebuje 84 000 kWh elektrického proudu a 52 000 m³ přírodního plynu za rok. Zatímco taková farma zaplatila v roce 2004 daň za celkovou energii 5 891 eur, v roce 2005 to bylo 7 631 eur.

Již více než 20 let platí v Nizozemí pro farmy se živočišnou výrobou opatření pro snížení emise amoniaku a dále i pro snížení emise prachu a zápachu. Likvidace zápachu a emisí prachu v Německu přináší náklady navíc speciálně v oblastech s vysokou koncentrací drůbeže a prasat. Pro snížení emisí amoniaku, prachu a zápachu se instalují zařízení pro čištění vzduchu, která ročně přinášejí náklady navíc v hodnotě 21 eurocentů na ustájovací místo nebo 1,51 eurocentů na kg živé hmotnosti.

Náklady na práci ovlivňují jak náklady na  prvovýrobu tak náklady na porážku brojlerů. Jestliže produkční náklady zahrnují i náklady na porážku, pak rozdíly mezi Německem, Francií, Nizozemskem a V. Británií jsou menší. Náklady na kg jatečné hmotnosti jsou v Německu 131, ve Francii a Nizozemsku 132 a ve V. Británii 133 eurocentů; v Polsku je to jen 116 eurocentů.

Rozdíly v produkčních nákladech v zemích Evropy jsou ve srovnání s výrobními náklady v Brazílii a USA, okrajové. Výrobní náklady v rámci západní Evropy jsou nejnižší v Německu; výrobní náklady v USA tvoří jen 65 % nákladů v Německu a výrobní náklady v Brazílii jen 56 % nákladů v Německu. Nižší výrobní náklady v USA a Brazílii jsou výsledkem i příznivého klimatu, který umožňuje ustájení  v relativně jednoduchých a levných stavbách. Prvovýroba se realizuje v účinně organizovaném integrovaném systému.

Brazílie a USA mají nižší náklady na krmivo, nižší náklady na elektrickou energii, ustájení a na práci. Obě země mají nižší výrobní náklady i v důsledku menšího zatížení odvětví legislativou a regulačními nařízeními. Brazílie a USA nemusí řešit legislativní opatření týkající se životního prostředí a welfare zvířat. V obou zemích je povoleno užití masokostní moučky, která je v EU zakázaná. Užití masokostní moučky snižuje náklady na krmivo a jatka mají zisk z využití jatečných odpadů, zatímco likvidace odpadů v EU je drahá.

V EU se má do roku 2011 vyloučit v odvětví výroby drůbeže výskyt salmonel. Realizace záměru zvýší, s určitými rozdíly, výrobní náklady ve všech členských zemích.

EU navrhuje směrnice týkající se welfare zvířat, které zahrnují hustotu osazení, požadavky na ventilaci, intenzitu světla, světelné programy, kontroly a aplikace. Výrobní náklady výrazně ovlivní maximální hustota osazení  hal, která  má být 30 až 38 kg na m².  Na farmě s koncentrací 90 000 brojlerů se  snížení průměrné hustoty osazení ze 45 na 38 kg projeví ve zvýšení nákladů o 12 000 eur za rok. Snížení hustoty na 30 kg na m² by zvýšilo náklady o 31 000 eur.

Směrnice EU o welfare zvířat se budou aplikovat ve všech členských  zemích. Navržená opatření zvýší výrobní náklady v EU v roce 2010 asi o 4-7 %. Zvýšení ve V. Británii zůstane na 4 %, v Německu a Nizozemsku dosáhne 6 %, v Polsku 7 %. Zvýšení nákladů na kg živé hmotnosti do roku 2010 bude ve V. Británii o 2,9 eurocentů, ve Francii o 3,5 eurocentů, v Německu o 4,1, v Nizozemí o 4,21 a v Polsku o 4,3 eurocenty. Ve V. Británii bude zvýšení nejmenší, protože tady nejsou náklady spojené se snížením hustoty osazení. Podle předpovědi se nezvýší výrobní náklady v zemích mimo EU a konkurenceschopnost výrobců brojlerů v EU se dále zhorší.

Výroba brojlerů: základní odhad pro různé země (ceny jsou bez daně z přidané hodnoty)

 

Produkční náklady na kg živé hmotnosti (eurocenty)