Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách
04/10/07
Jedním z druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu je jeho odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách
31.8.2007, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jedním z druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu je jeho odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat.
31.8.2007, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jedním z druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu je jeho odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat.
Zákoník práce řeší otázky náhrady škody ve své části jedenácté. Jde přitom o oblast právní úpravy, od které se nemohou účastníci pracovněprávních vztahů odchýlit, protože jim to zakazuje ustanovení § 2 odst. 1 ZP. Odpovědnost za škodu má jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Jedním z druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu je jeho odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat. Předpokladem vyvození takové odpovědnosti ovšem je, že se zaměstnancem byla uzavřena v souladu s § 252 ZP dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu k vyúčtování (tzv. dohoda o odpovědnosti). Pro tuto dohodu platí následující:
- nemůže být uzavřena se zaměstnancem mladším 18-ti let,
- musí být sjednána písemně, jinak je neplatná,
- musí obsahovat závazek zaměstnance, že přebírá odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat; jde o hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny
Upozornění
Mezi hodnoty, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a které tak mohou být předmětem zmíněné odpovědnosti, řadí zákoník práce demonstrativně hotovost, ceniny, zboží a zásoby materiálu. Této charakteristice odpovídají např. peníze, zboží určené k prodeji v obchodě, ke skladování či přepravě, kolky, známky apod.
Mezi hodnoty, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a které tak mohou být předmětem zmíněné odpovědnosti, řadí zákoník práce demonstrativně hotovost, ceniny, zboží a zásoby materiálu. Této charakteristice odpovídají např. peníze, zboží určené k prodeji v obchodě, ke skladování či přepravě, kolky, známky apod.
- podmínkou platnosti dohody o hmotné odpovědnosti není uvedení funkce a pracoviště, s nimiž je taková odpovědnost spojena, dokonce ani vymezení hodnot, za které zaměstnanec odpovědnost převzal. Tato skutečnost ovšem může sehrát negativní roli při prokazování případného schodku,
- v dohodě může být se zaměstnancem sjednáno, že bude-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, odpovídá s nimi za případný schodek společně (v tomto případě jde o tzv. společnou odpovědnost),
- dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od ní (v tomto případě dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení uveden den pozdější); odstoupit může zaměstnanec od této dohody za podmínek uvedených v § 253 odst. 1 ZP.
Stává se, že zaměstnavatelé činí součástí uvedené odpovědnosti též vozidlo přenechané zaměstnanci k užívání za účelem výkonu práce dle pracovní smlouvy či různé inventární předměty, které nejsou určeny k obratu či oběhu a se kterými nemá zaměstnanec možnost nakládat. Tyto hodnoty ovšem předmětem uzavírané dohody o odpovědnosti být nemohou. Je-li dohoda o odpovědnosti uzavřena na takto nezpůsobilý předmět, uplatní se odpovědnost za škodu na něm za podmínek a v rozsahu obecné odpovědnosti zaměstnance dle § 250 a § 257 ZP.
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, je odpovědností zpřísněnou. Zaměstnavatel není v tomto případě povinen zaměstnanci prokazovat zavinění. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jen pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.
Upozornění
Důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za škodu může být např. zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetí osoby (např. vloupání do objektu zaměstnavatele). Zmocní-li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, neznamená to samo o sobě, že zaměstnanec za schodek na těchto hodnotách neodpovídá. I v tomto případě by musel prokázat, že schodek vznikl zčásti nebo zcela bez jeho zavinění. Jak judikoval Nejvyšší soud, dochází zde ke střetu dvou odpovědností, totiž odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnosti pachatele trestného činu. Je přitom nutno zkoumat, zda zaměstnanec protiprávní jednání třetí osoby neumožnil porušením svých pracovních povinností (např. povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím) a zda by bez takového porušení mohlo ke škodě (schodku) úmyslným jednáním třetí osoby vůbec dojít.
Důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za škodu může být např. zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetí osoby (např. vloupání do objektu zaměstnavatele). Zmocní-li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, neznamená to samo o sobě, že zaměstnanec za schodek na těchto hodnotách neodpovídá. I v tomto případě by musel prokázat, že schodek vznikl zčásti nebo zcela bez jeho zavinění. Jak judikoval Nejvyšší soud, dochází zde ke střetu dvou odpovědností, totiž odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnosti pachatele trestného činu. Je přitom nutno zkoumat, zda zaměstnanec protiprávní jednání třetí osoby neumožnil porušením svých pracovních povinností (např. povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím) a zda by bez takového porušení mohlo ke škodě (schodku) úmyslným jednáním třetí osoby vůbec dojít.
Zařazeno v Aktuality, daně a účetnictví, Poradenství
