Ekofarmáři se však potýkají s řadou problémů a celý systém ekologického zemědělství podle nich vázne. „Ekologická jatka zde skončila, a když dáme zvířata na klasickou porážku, nemáme z toho bioprodukt, ale konvenční maso,“ uvedl ekofarmář Miroslav Valenta z Cotkytle na Ústeckoorlicku, který chová asi 80 kusů dobytka.

Pro chovatele je podle něj výhodnější dobytek přes vývozní společnosti prodávat na další chov do zahraničí, například do Itálie. „Problémem ale je, že se nesmí převážet tento dobytek společně s ostatními kusy. Až uděláme celý kamion sami, tak to teprve prodáme v biokvalitě,“ řekl. Farma přežívá jen s obtížemi. „Nejsme ve ztrátě, ale bez dotací bychom skončili,“ tvrdí.

Pastevním odchovem krav se zabývá také farma v Horních Heřmanicích. Podle ekofarmáře Miloše Knápka však v této situaci, kdy příslušná jatka jsou daleko, udržuje ekovýrobu spíše kvůli ochraně krajiny a zvířatům než vyššímu výdělku. Farma dostává státní platby, které vyrovnávají ztráty z nižších výnosů oproti chemicky ošetřovaným plodinám.

„Dělávali jsme brambory a pohanku, ta se ale teď dováží z Číny. Cena šla hrozně dolů, a tak se to nevyplácí,“ uvedl. Většina ekologických zemědělců v horách tak podle něj raději přešla na pastviny a dobytek.

Řadu let již působí ekologická farma v Poběžovicích na Pardubicku. „Je to zavedená firma, která chová kozy a vyrábí sýry,“ uvedla ředitelka Zemědělské agentury v Pardubicích Blanka Weisbauerová. Spotřebitelé ale bohužel mají často zatím pouze malé povědomí o těchto výrobcích. eTarget ContextAd End