Podobná diskuse nicméně probíhá i v sousedním Německu, kde se cena másla dnes pohybuje okolo 2,4 eura, tedy asi 60 korun. Ač si průměrný Němec může z průměrného platu (pokud bychom neuvažovali zdanění) koupit téměř 400 kilo másla, zatímco průměrný Čech aktuálně pouze 150 kilo, je i u západních sousedů poprask na vsi.Tamní média se nicméně k celé záležitosti staví objektivně. Jako hlavní příčinu správně identifikují rostoucí poptávku a klesající nabídku. Jen od roku 2022 totiž v Německu klesl počet dojnic o téměř 100 tisíc, což by pro představu byla téměř třetina českého stáda dojnic.

Těchto sto tisíc dojnic by pak ročně vyprodukovalo jednu miliardu litrů mléka, z čehož by mohly mlékárny vyrobit cca 45 tisíc tun másla. To by téměř pokrylo roční českou spotřebu másla, která se pohybuje někde kolem 50 tisíc tun. Tohle máslo, ale také nízkotučné mléko na přímou spotřebu nebo na produkci jogurtů či tvarohů teď na trhu chybí.V Evropě letos počet dojených krav poprvé klesl pod 20 milionů, před deseti lety to přitom bylo víc než 23 milionů. V mezičase se samozřejmě navýšila užitkovost (dojivost), která produkci mléka podržela, ale trend je jasný.

Z trhu odpadávají chovatelé, které drtí vyšší náklady na chov, byrokracie a také evropský hon za klimatickými cíli. Metan, který krávy jako přežvýkavci produkují jedním koncem trávicí soustavy a který je pro změnu klimatu 28krát škodlivější než uhlík, je dnes v Evropě problém číslo jedna a takové Holandsko kvůli tomu vykupuje farmy a mění je třeba na skateparky.Kandidát na eurokomisaře pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen během tohoto týdne podstupuje jako ostatní kandidáti tzv. veřejné slyšení v evropském parlamentu, kterému se v bruselském žargonu říká „grilování“. V Bruselu se nicméně negriluje na uhlí, ale na uhlíku. Ceny potravin jsou v těchto slyšeních tabu. Jen abychom se za pár let nedivili, že se nejen máslo stává luxusní potravinou.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR