Společnost Agrovenkov společně s radním Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslavem Krčilem připravila další jednání u kulatého stolu. Regionální zástupci Agrární komory (AK), Zemědělského svazu (ZS) a Asociace soukromého zemědělství (ASZ) se sešli v Dašicích. Věnovali se tématům jako je Mercosur, značení potravin, snížení byrokracie a velmi aktuální slintavce a kulhavce (SLAK).

První téma se týkalo problematiky dohody Mercosur a dovozů obecně. Leoš Říha (AK) i Jaroslav Vaňous (ZS) dohodu odmítají, protože možný dopad na zemědělství se podle jejich názoru podceňuje. Shodují se také v tom, že dosavadní zkušenosti ukazují, že i relativně na první pohled zanedbatelné množství dovezených komodit může mít velmi značný vliv na celý trh a cenovou politiku. Ve chvíli, kdy je Česká republika, potažmo Evropa soběstačná, např. v produkci hovězího masa, tak i 1 % dovozu může výrazně ovlivnit ceny.

Jakub Erler (ASZ) zastává názor podpory lokální produkce. Jak dále uvedl, dokud neznáme přesné podmínky a znění zmiňované dohody, nechce dělat radikální závěry a bránit volnému obchodu. „My, jakožto zemědělci, bychom měli apelovat na důslednou kontrolu vzorků dozorovými orgány a plnění jejich následných povinností. Zároveň bychom měli požadovat, aby platily stejné podmínky pro Jižní Ameriku, jako pro ČR,“ říká Arnošt Pleskot (ASZ), na jehož tvrzení se shodli všichni přítomní.

Během diskuze ohledně značení potravin panovala shoda na nutnosti edukace spotřebitelů, budování si vlastního silného obchodního brandu a získávání stálých zákazníků. „Je důležité také pracovat na celkovém zlepšení pohledu laické veřejnosti na zemědělství,“ poznamenal Roman Fogl (ASZ).

Pokud nějaký produkt obsahuje označení “CZ“, měl by skutečně pocházet z České republiky, ne zde být pouze přebalený. V tomto případě by pro zlepšení, kromě kontrol, byla vhodná také změna legislativy. Tedy, aby bylo u každého výrobku prokázáno, odkud pochází, kde byl zpracován a kde zabalen. Podporováno by mělo být také regionální značení výrobků, jako například MLS Pardubického kraje, které posiluje povědomí spotřebitelů o regionálních produktech.

Tématu byrokracie se zemědělci věnovali již potřetí a shodně konstatovali, že situace rozhodně nesměřuje k lepšímu. „Legislativa a s tím spojená byrokratická zátěž v ČR je přísnější než v EU. Proč ji nemůžeme snížit na úroveň nařízení EU, abychom vůči zemědělcům z okolních států nebyli v nevýhodě,“ ptá se Vít Hejna (ZS).  „Přestože často bývá řeč o snížení byrokracie a snížení počtu kontrol dozorovými orgány, ve skutečnosti dochází k tomu, že dokazovací povinnost spíše přechází na zemědělce,“ dodává Jaroslav Vaňous. Ke snížení byrokratické zátěže zemědělců tak v reálu nedošlo. Jako příklady byly uvedeny mimořádné aktualizace hranic pozemků v LPIS, sociální podmíněnost nebo připravované nařízení proti odlesňování. Miroslav Krčil uzavřel téma konstatováním: „Když máme tolik úředníků, potřebujeme logicky tolik byrokracie. Pokud bychom snížili byrokracii, mohli bychom snížit i počet úředníků.“

Vzhledem k aktuálnosti bylo zařazeno také téma SLAK. Leoš Říha představil požadavky, které vzešly z jednání vedení AK, kde požadují desinfekci veškeré techniky na hraničních přechodech se Slovenskem a zároveň maximální ochranu hranic se všemi sousedními zeměmi. Zajistit přenesení požadavku na kontroly vzorků mléka v chovech Slovenské republiky v regionech, které sousedí s ČR. Arnošt Pleskot také zmínil, že další hrozbou v tomto případě jsou volně žijící zvířata, srny, divoká prasata a ptáci.

Všichni zúčastnění se shodli, že je nutné apelovat na co nejpřísnější opatření v co nejkratší době a zároveň je důležité informování široké veřejnosti, aby byla nákaza brána vážně.