Tisíce podnikatelů stále čekají, až jim stát prodá zemědělskou půdu. Tisíce restituentů se pořád marně domáhají vyplacení majetku z bývalých JZD. Přes dva miliony vlastníků pozemků mohou zdesetinásobit hodnotu svých polí, pokud stát podpoří rozvoj skutečného trhu s půdou.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) se nyní snaží otupit sílící kritiku farmářů a restituentů, kteří prohlašují: Po nástupu pravicové vlády jsme čekali, že se konečně věci začnou hýbat – ale stát se k ničemu nemá.

Ministr naopak tvrdí, že dokončení privatizace a restitucí je jeho priorita. "Právě na letošek připravujeme změny zákonů, které jsou pro dokončení privatizace a restitucí zlomové," odmítá kritiku.

HN: Kdy se tedy trh s půdou v Česku rozhýbe, kdy bude dokončen prodej státních pozemků? Už loni jste ustavil při ministerstvu tak zvaný "Tým půda" – ale i jeho členové si stěžují, že tato skupina nefunguje.

Tým není od toho, aby vypracoval konkrétní řešení. Jeho členové mají někdy i protichůdné zájmy – například vlastníci půdy a zemědělci, a tak tým slouží jako fórum pro formulaci různých požadavků. Legislativní návrhy řešení jsou přitom už na světě, teď půjdou do připomínkových řízení a na vládu.

HN: Co konkrétně jste připravili?

Novelu zákona o prodeji státní půdy, novelu zákona o půdě i zákona o Pozemkovém fondu.

HN: Kdy dostane návrhy vláda?

Předpokládám, že v květnu.

Pozemkový fond ztratí předkupní právo

HN: Co je cílem nové legislativy?

Urychlit privatizaci státní půdy. Usnadnit další prodej pozemků, které podnikatel koupil do státu, a vypořádat takzvané transformační podíly bývalých JZD.

HN: Jak urychlíte prodej státních pozemků – zbývá přece ještě asi čtvrt milionu hektarů?

Například: kdo se přihlásí do soutěže o koupi pozemků, bude muset dát zálohu, jež při odstoupení ze soutěže propadne. Dnes nás hrozně zdržuje, že zájemci taktizují, bezdůvodně odstupují – protahuje to jednotlivé prodeje o měsíce.

HN: Dnes může podnikatel koupit od státu půdu na třicetileté splátky – ale zároveň má na ně po těch 30 let stále předkupní právo Pozemkový fond. Chcete prý toto předkupní právo zrušit?

V zásadě ano. Fond by si měl ponechat jen pojistku, že zemědělské pozemky se nesmí bez jeho svolení převádět na stavební parcely. Jinak by někdo takříkajíc za pětikorunu přišel k parcelám za tisíce.

HN: Takzvané transformační podíly JZD jsou dědictví minulosti: JZD měla vyplatit majetkovém podíly svým bývalým členům, ale v řadě případů to neudělala. Okradení lidé si už stěžují na Česko u soudu ve Štrasburku. Jaký je váš návrh?

Předkládáme zákon, který má podniky přinutit podíly vyplatit.

Družstevní majetek musí vrátit samy podniky

HN: Podobné snahy tu už v minulých letech byly. Narazily na to, že z JZD byl často vyveden majetek do dalších firem a ta původní družstva tvrdila, že nic k vracení nemají.

Jsem přesvědčen, že můžeme dohledat, kdo je tím zodpovědným podnikem.

HN: O jak velkou částku se jedná?

Maximální odhad je kolem deseti miliard korun.

HN: V parlamentu ale nepochybně narazíte. Především levice odmítá, aby podíly vracely nové podniky, které vznikly z těch původních JZD. Vadí to i části lidoveckých poslanců.

V opačném případě se ale na vrácení tohoto majetku bude muset podílet stát, to znamená všichni daňoví poplatníci. Současně upozorňujeme na to, že situace v zemědělství teď přece není tak špatná, aby podniky třeba v pětiletém splátkovém režimu nemohly transformační podíly vyplatit. Jednou provždy se tím celý dlouholetý spor uzavře.

HN: Stát by tak na výplatu podílů opravdu vůbec nepřispěl? Vždyť proti vám nejspíš vyrukují právníci s tvrzením, že to a to JZD zaniklo bez náhrady?

Necháváme diskusi otevřenou. Umím si představit, že by se v takových případech podíl vyplatit třeba z prostředků Pozemkového fondu. Ale ty přesuny majetku v družstvech by se měly dát dohledat. Probíhaly v letech 1996, 1997 – to přece není nějaká dávná historie.

HN: Kdy návrh příslušného zákona předložíte kabinetu?

V nejbližší době, už je připraven.

Hodnota polí může být desetinásobná

HN: A kdy začnou všechny nové zákony o půdě, ale i o vyplacení transformačních podílů platit?

Děláme vše pro to, aby to bylo od 1. ledna příštího roku. Ale projednávání v parlamentu bude určitě tentokrát bouřlivé, zdaleka ne takové jako u jiných zemědělských zákonů třeba loni.

HN: Pro vlastníky půdy jsou klíčové i takzvané pozemkové úpravy. Ty umožní třeba vybudovat cestu k pozemku, který je dnes uprostřed lánu – a tak je prakticky neprodejný. Úpravy ale zahrnují celý souhrn prací, jež nakonec umožní pozemky lépe zhodnotit a rozhýbat v Česku trh se zemědělskou půdou. Experti přitom odhadují, že vlastníků těchto pozemků jsou více než dva miliony. A při fungujícím trhu by hodnota jednoho hektaru, která je dnes třeba padesát tisíc korun, stoupla i na desetinásobek…

Pozemkové úpravy jsou opravdu klíčem k umožnění výkonu vlastnických práv. Kolektivizace a rozorání mezí způsobilo, že sice máte pozemek evidován na katastru, ale pronajímat ho stejně můžete jen družstvu, které na něm desetiletí hospodaří.

HN: Jak pozemkové úpravy podporujete?

Především jsme od března osamostatnili pozemkové úřady v regionech, mají větší pravomoci. A zatímco loni jsme dokončili 131 komplexních pozemkových úprav, letos to bude 190.

HN: Celý proces ale stojí miliardy korun a je náročný i časově – kdy ho dokončíte?

To je běh na hodně dlouhou trať, na mnoho let. Dodnes máme dokončeny komplexní úpravy jen asi u tří procent veškerých ploch.