Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce
- doby, na kterou se dohoda uzavírá (v níž má být pracovní úkol proveden, vykonán),
- výše sjednané odměny a podmínek jejího poskytování,
- specifikaci sjednané práce (vymezení pracovního úkolu),
- případně předpokládaný rozsah práce, pokud event. nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Praxe zřejmě bude narážet na problém spočívající v tom, že u některých pracovních úkolů nelze přesně určit dobu trvání práce, lze jen obecně (zhruba) předpokládat její určitý rozsah s možnou odchylkou, natož rozvrhnout pracovní dobu. Musíme vzít rovněž v úvahu, že zaměstnanec při výkonu práce na základě dohody o provedení práce často nepracuje na pracovištích zaměstnavatele a samozřejmě si obvykle nevede evidenci pracovní doby. [11]
[1] Nedávno (12. 12. 2011) uveřejněný příspěvek 78519. Dohoda o provedení práce – možnosti využití v praxi a chystané změny ( >>> zde ) nebyl s ohledem na dobu svého vzniku (před schválením – přijetím zákona č. 365/2011 Sb.) primárně zaměřen na výklad, natož podrobný výklad, příslušných změn, nýbrž především na otázku možností, které pro zaměstnavatelskou praxi dává dobře zvolené ujednání o rozsahu práce a době trvání pracovně-právního vztahu založeného dohodou o provedení práce. V něm uvedené možnosti – s přihlédnutím ke zvýšení přípustného rozsahu práce vykonávaného na dohodu o provedení práce, jak bude popsáno – samozřejmě, ba tím spíše, platí i nadále. Změnám, které nastaly v úpravě dohody o provedení práce s účinností k 1. 1. 2012, je věnován tento článek.
[2] Ust. § 77 odst. 1 zákoníku práce, přeformulované s účinností od 1. 1. 2012, již neobsahuje ke slovům „Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně.“ dovětek „jinak jsou neplatné“, to však neznamená, že by dohodu o provedení práce bylo možno znovu (jako tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010) uzavírat v jiné, než písemné formě, nebo že by dokonce bylo přípustné nově jinak než písemně sjednávat také dohodu o pracovní činnosti. V souvislosti s novou koncepcí a úpravou neplatnosti pracovně-právních úkonů (viz ust. § 18, 19, 20, 21 zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2012) se i v jiných ustanoveních zákoníku práce, která dosud uváděla, že určitý právní úkon musí být písemný, jinak je neplatný, stala tato slova nadbytečná, a proto byla zrušena. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní (viz ust. § 20 odst. 1 zákoníku práce), pak se právní úkon považuje (zpětně od samého počátku) za platný. Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním (ust. § 20 odst. 2 zákoníku práce). Za těchto situací tedy zřejmě dohoda o provedení práce (stejně jako tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010) může vzniknout, ačkoliv je uzavřena toliko ústně, a to i když nedojde ke konvalidaci ve smyslu ust. § 20 odst. 1 zákoníku práce; dodržení písemné formy dohody o provedení práce (samozřejmě i dohody o pracovní činnosti) však musíme za všech okolností doporučit!
Pokud však jde o ust. § 77 odst. 1 zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2012, srovnej pro přesnost na straně jedné ust. čl. I bodu 78 novely zákoníku práce – zákona č. 365/2011 Sb. a na straně druhé ust. čl. V bodu 3 zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, který koresponduje s ust. čl. V bodu 3 zákona č. 347/2010 Sb. Oba předpisy (zákony č. 364 a č. 365 z r. 2011) novelizující zákoník práce byly vyhlášeny ve stejný den (6. 12. 2011) ve stejné částce Sbírky zákonů (č. 128/2011), ale jejich – shora zmíněná – ustanovení mění se stejnou účinností (k 1. 1. 2012), avšak rozdílným způsobem, ust. § 77 odst. 1 zákoníku práce. Postačuje pro uplatnění zásady „Lex posterior derogat legi priori“, a tedy platnost znění příslušného ustanovení ve smyslu změny provedené zákonem č. 365/2011 Sb., pouze jeho vyšší (pozdější) číslo ve Sbírce zákonů…?
[3] V praxi byl (je) uvedený limit maximálně přípustného rozsahu (objemu) práce obcházen často tak, že dohoda je sjednána v takové podobě, aby byl formálně dodržen, avšak sjednaná a zaměstnavatelem vyplácená odměna odpovídá vyššímu, fakticky vykonávanému, rozsahu práce. Domnívám se, že tomu tak bude i nadále, přestože dochází ke zdvojnásobení limitu oproti limitu dosud účinnému (a ztrojnásobení oproti limitu účinnému do 31. 12. 2006, ačkoliv tehdejší právní úprava zrušeného zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006, ve spojení s příslušným prováděcím předpisem, připouštěla legální výjimky, kdy mohl být limit 100 hodin za kalendářní rok překračován) a nezabrání tomu ani nově stanovené povinné pojistné odvody při překročení výše odměny – započitatelného příjmu 10.000 Kč za kalendářní měsíc (k tomu ještě dále v textu).
[4] Zájem o dohodu o provedení práce zřejmě naroste, možná na úkor dohody o pracovní činnosti, zvláště v případě příležitostných zaměstnání, tzv. brigád, kupř. studentských, vždyť na dohodu o provedení práce lze nově odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 běžných pracovních dnů – 8hodinových pracovních směn, tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů.
[5] Viz k této otázce 78519. Dohoda o provedení práce – možnosti využití v praxi a chystané změny, www.epravo.cz, 12. 12. 2011; >>>
[6] K tomu viz na závěr příspěvku.
[7] Viz ust. § 1a písm. c) zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2012.
[8] Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[9] Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce bude účasten nemocenského pojištění též, jestliže bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více takových dohod a úhrn započitatelných příjmů ze všech těchto dohod dosáhne v kalendářním měsíci aspoň částku vyšší než 10.000 Kč.
[10] Za této podmínky má i zaměstnanec činný na dohodu o provedení práce nově od 1. 1. 2012 právo na uspokojení svých mzdových nároků – odměny z dohody o provedení práce za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů, nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
[11] Ostatně i odměna z dohody o provedení práce by měla být vždy vázána ke skutečně zaměstnancem odpracovaným hodinám, což je ale v řadě případů výkonu práce na základě dohody o provedení práce prakticky nemožné. Dohoda o provedení práce a odměna za výkon práce na základě této dohody se často vcelku přirozeně váže na konečný efekt (výsledek práce), nikoliv na počet odpracovaných hodin. Předpokládaný rozsah práce (vždy nejvýše 300 hodin v kalendářním roce) může být tedy pouze orientačním ukazatelem při zadávání pracovního úkolu. Srovnej Jakubka, J.: Dohody o provedení práce a jejich odměňování podle nového zákoníku práce, Linde – Personální a sociální karotétka č. 1/2007, Linde nakladatelství s.r.o.; totožně pak Jakubka, J.: Dohody o provedení práce podle nového zákoníku práce, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 3/2007, BMSS-START, s.r.o.
[12] Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda dohoda o provedení práce byla případně zaměstnavatelem rozvázána z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle ust. § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem (zaměstnanci jsou povinni podle tohoto ustanovení dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění), a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení (ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2012).
Zařazeno v Aktuality, daně a účetnictví, Poradenství