Za líbivou frází o konkurenceschopnosti se však skrývá prostá snaha o maximalizaci sazby SAPS, která však má se skutečnou podporou živočišné výroby pramálo společného. Naopak, jediné dvě plošné platby AEO a LFA, u kterých je výplata podmíněna chovem hospodářských zvířat a tudíž jsou jednoznačně spojeny s živočišnou výrobou, chtějí účastníci fóra výše uvedeným způsobem minimalizovat.

Již za Marie Terezie se vyplácela diferenciální renta, která zohledňovala úrodnost a produkční schopnost různých zemědělsky produkujících oblastí. Dodnes myšlenku této renty naplňuje platba LFA. Zrušení, resp. snížení, této platby popírá veškeré historické zkušenosti z praxe. Vstup zemědělců do AEO programu pak zase naplňuje společenskou zakázku na údržbu krajiny a zavazuje je po pět let plnit stanovené podmínky. Obdržená platba je i kompenzací za to, že zemědělec nemůže po tuto dobu travní porost rozorat a rychleji přejít na lukrativnější, lépe placenou komoditu.

Není pochyb o tom, že představená "Strategie pro růst" (dále jen strategie) je důležitým a potřebným dokumentem, který do určité míry může pomoci řešit problémy českého zemědělství. Agrární komora je hlavní nevládní organizací, která se zasazuje za rychlé přijetí tohoto dokumentu, ale na druhé straně prosazuje kroky, které jdou v některých ohledech zcela proti filozofii tohoto materiálu. Jedním z cílů, uvedených ve strategii, je totiž požadavek na zvýšení zatravnění, resp. snížení zornění na 64 % a zvýšení početních stavů krav bez tržní produkce mléka. Náš svaz dlouhodobě upozorňuje, že podíl zornění je s ohledem na klimatické a geografické podmínky v ČR příliš vysoký, a proto zvýšení podílu trvalých travních porostů (TTP) podporujeme.

Efektivně zužitkovat travní hmotu, za současného plnění mimoprodukčních funkcí na plochách TTP, je ve větší míře schopna pouze kategorie skotu bez tržní produkce mléka. Návrh na cílový počet krav bez tržní produkce mléka, kdy je ve strategii uvedena jako indikativní hodnota cca 200.000 KBTPM, považujeme za zcela nedostatečný. Už při vyjednávání našeho přístupu do Evropské unie, bylo ze strany České republiky oficiálně požadováno přidělení kvóty na KBTPM ve výši 230 tis. ks, a to už v době, kdy byly stavy KBTPM na úrovni okolo 80.000 krav. Při dnešním pohledu je evidentní, že České republika má díky velmi příznivým podmínkám a kvalitnímu systému plemenářské práce předpoklady k chovu mnohem vyššího počtu KBTPM, než je současný stav a než jaký uvádí strategie. Údaje z ústřední evidence skotu však ukazují, že počet KBTPM se zastavil na úrovni 178 tis. kusů a od roku 2011 už nedochází k žádnému nárůstu početních stavů KBPTM. Bez toho, aniž by byl ze strany Ministerstva zemědělství sektor chovu masného skotu dostatečně finančně podporován, nedojde ani k dosažení už tak poddimenzovaného počtu KBTPM uvedeného ve strategii.

V této souvislosti je nezbytné připomenout, že v současné době aplikovaný model výplaty AEO a LFA plateb, kritizovaný rovněž i ve strategii, přinesl za posledních několik let pouze velmi zanedbatelné zvýšení ploch TTP. Ukazuje se tedy, že zatravňování orné půdy není tak lukrativní činností, jak je mnohdy prezentováno, a to ani přes strategií zmiňovanou "předotovanost" tohoto sektoru. Má-li být cílem efektivní využívání ploch TTP chovem přežvýkavců, je nutno podporu těchto oblastí řešit komplexně, a to i formou dostatečné výše plateb a příplatků bez kterých není takový způsob hospodaření ekonomicky rentabilní. Určité zvýšení plateb na plochu bez podmínění chovem hospodářských zvířat na straně jedné a výrazné snížení plateb AEO a LFA na straně druhé, nikdy nebude dostatečným stimulem k tomu, aby docházelo k masivnějšímu zatravňování orné půdy a jejímu následnému využívání chovem přežvýkavců. Pokud na toto nebude pamatováno, bude docházet k opačnému efektu, tedy ke snižování obhospodařovaných ploch v méně úrodných oblastech a poklesu stavů chovaného skotu. Je proto nezbytné přistoupit k využití maximální možné výše vázaných podpor ve prospěch chovu přežvýkavců a podmínění všech plateb intenzitou zatížení se zohledněním regionálních rozdílů a zároveň minimálně zachování současného reálného objemu prostředků v druhém pilíři, ze kterého jsou hrazeny AEO a LFA platby.

Ano, i my chceme v naší zemi mít ornou půdu, louky, pastviny a u farem stáje s dobytkem, jako vidí pan prezident Agrární komory při cestě vlakem z Rakouska. Přesunem peněz od sedláků z hor a podhor do nížin a štědřejší podporou intenzivních výrob však kýženého stavu nedocílíme. Dočkáme se pouze toho, že uvidíme nevzhlednou krajinu ve formě nekonečných lánů orné půdy a v tom lepším případě na kopcích tu a tam nějaké krávy, v tom horším pak opuštěnou zarostlou krajinu všude tam, kde se chov skotu a intenzivní výroba ekonomicky nevyplácí. Důvody, proč bychom měli i u nás mít pastviny plné dobytka, díky špatně nastaveným dotačním podmínkám zcela pominou.

Ing. Miroslav Vráblík , předseda ČSCHMS, 21.5.2013, www.cschms.cz