Vážený pane řediteli,

dovolte mi stručnou odpověď na Vámi zaslaný názor, ve kterém v závěru uvádíte tři následující požadavky na úpravu podmínek v rámci nového návrhu nařízení k AEO.

Ve vašem stanovisku je uvedeno:

1)Pokud zemědělský podnikatel prokáže, že nenakupuje žádná minerální nebo statková hnojiva, může evidovat použití hnojiv na jednotlivé půdní bloky ve zjednodušené formě ve stávajícím rozsahu zápisem např. výkaly zvířat na pastvě.

Povinnost vést evidenci hnojiv vyplývá ze zákona o hnojivech. V návrhu nařízení k AEO v rámci Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 je místo dosavadního sledování intenzity hospodářských zvířat s možností kontroly z pastevního deníku, jehož vedení a odevzdávání bylo mimochodem napadáno právě zemědělci, zvolena možnost využít evidenci hnojiv ve spojení se sledováním přívodu využitelného dusíku na travní porosty. Rozhodně tento koncept nemá za účel označovat zemědělce za hromadné znečišťovatele životního prostředí, jak uvádíte ve svém stanovisku. Jde pouze o administrativní zjednodušení, kdy místo vedení pastevního deníku a evidence hnojení, nadále budou žadatelé o dotaci povinni vést pouze evidenci hnojení.  

2)Vypustit z evidence produkce dusíku výkaly pasených zvířat tak, jako tomu bylo doposud. Domníváme se, že nesmyslné započítávání produkce N pasenými zvířaty vytváří podmínky, aby České republice, následně např. Nizozemí (s úrovní minerální výživy 400 kg čistých živin na ha a pětinásobně vyššími stavy skotu) uplatňovalo prostřednictvím EU požadavek nebo rady na další snížení chovu skotu v ČR. Považujeme za nutné se poučit z kauzy Eastern Sugar tak, aby naše aktuální vstřícnost započítávání pastevního dusíku do bilancí znečištění nebyla za několik let dalším důvodem útoku na české zemědělství.  

V příloze Vám zasílám tabulku, kde je uvedeno jak vznikly limity N u jednotlivých titulů. Z tabulky je jasně patrné, že jde o pouhý přepočet intenzity HZ na produkci využitelného dusíku. Znovu opakuji, že tento koncept byl přijat jako vhodné řešení pro zjednodušení administrativních nároků na žadatele.

3)Ponechat stávající zatížení skotem u nadstavbových managementů ošetřování luk a pastvin beze změny prostřednictvím limitu 1,25 a 1,05 VDJ na 1 ha TTP nebo podstatně zvýšit max. přípustnou dávku kg N na 1 ha pastvin.  

Opět odkazuji na tabulku v příloze.

Doufám, že toto vysvětlení přijmete jako dostatečné odůvodnění pro zvolení konceptu sledování využitelného N na travních porostech. V případě dalších námitek jsem Vám plně k dispozici.

S pozdravem
Ing. Anna Vejvodová, odbor Řídící orgán HRDP, MZe.