1.      Na zemědělce přepravující vlastní zvířata vlastními dopravními prostředky na pastvu (sezónní stěhování zvířat); resp. zemědělce přepravující vlastní zvířata vlastními dopravními prostředky na vzdálenost nejvýše 50 km od jejich hospodářství se vztahují jen obecné podmínky přepravy zvířat (Čl.3) a kontrolování těchto podmínek příslušnými orgány (Čl. 27).

 

 

Částečnou úpravu problematiky zvířat, potažmo osob, které přepravují zvířata, resp. jsou dopravci ve smyslu níže uvedeného, upravuje mimo jiné zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

V § 52 – Přeprava nákladu – se stanoví, že při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče, přepravovaných osob ani zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a že další podmínky přepravy nákladu včetně podmínek přepravy nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Z pohledu přepravy zvířat se domníváme, že jsou důležitá zejména tato ustanovení:

V § 3 – Povinnosti tuzemského dopravce: je mimo jiné stanoveno, že tuzemský dopravce je povinen

a) používat v silniční dopravě vozidlo, evidované v České republice se státní poznávací značkou České republiky, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,

b) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, doby bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, pokud pro určité kategorie vozidel prováděcí právní předpis anebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství doby řízení, doby bezpečnostních přestávek a doby odpočinku jinak,

c) zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastnila školení řidičů z povolání a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního provozu,

d) zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se podrobila pravidelné lékařské prohlídce a je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilá.

Dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě zvířat a věcí, jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, je povinen zajistit, aby řidič vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, a tento záznam je povinen uchovávat po dobu 1 roku od ukončení přepravy, nejde-li o osobní vozidla používaná tuzemským dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu.

Tuzemský dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto

a) záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést,

b) záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen jej vést,

c) doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu.

§ 4 pak stanoví:

 

            „(1) Kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilý a musí mít

 

§ 6 určuje podmínky odborné způsobilosti k provozování silniční dopravy:

(1) Tuto prokazuje žadatel osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů stanovených prováděcím předpisem. Odborná způsobilost musí trvat po celou dobu provozování dopravy.

 

b) Veterinární legislativa ČR a EU související s ochranou zvířat při přepravě, požadavky na   dopravce

·        zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen „zákon“) – část třetí ,

·        vyhláška č. 193/2004, o ochraně zvířat při přepravě (dále jen „vyhláška“),

·        nařízení rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností – účinnost od 5. ledna 2007, vyjma ustanovení čl.6 odst.5 (Osvědčení o způsobilosti průvodce) – od 5. ledna 2008 a vyjma vybavení všech vozidel navigačními systémy – od 1. ledna 2009.

Legislativa týkající se ochrany zvířat při přepravě je v gesci Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále ÚKOZ). V současnosti se připravuje novela zákona č. 246/1992 Sb.

 

Stávající legislativa ČR týkající se ochrany zvířat při přepravě a souvisejících činností (výše zmíněný zákon a vyhláška) je ve shodě se současně platnými evropskými předpisy:

b)      směrnice 91/628/EHS,o ochraně zvířat během přepravy a pozměňující směrnice 90/425/EHS a 91/496/EHS,

c)      nařízení Rady 411/98/ES, o doplňkových požadavcích na ochranu zvířat u silničních vozidel používaných pro delší než osmihodinovou přepravu zvířat,

d)      nařízení č.1255/97/ES , týkající se kritérií Společenství pro stanice zastavení při přepravě a měnící plán cesty, uvedené v příloze ke směrnici 91/628/ES.

 

Základním evropským předpisem v této oblasti se stává:

Ø      nařízení rady (ES) č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97

 

·        ZÁKON

Vztahuje se obecně na zvířata jak jsou definována v §3 a). Ve třetí části – §8 a) až §8 k) stanovuje obecní předpisy pro ochranu zvířat při přepravě, §8 l) vymezuje působnost těchto předpisů.

(1)   Ustanovení § 8a až 8j se vztahují na přepravu

a)        hospodářských zvířat,

b)        zvířat v zájmovém chovu určených pro další obchod.

(2)   Ustanovení § 8a odst. 1 písm. a) a b), § 8a odst. 8, § 8b a 8g se vztahují na přepravu jednotlivých zvířat, pokud jsou doprovázeny fyzickou osobou, která za ně odpovídá.

a)        nemající obchodní charakter,

b)        jednotlivého zvířete doprovázeného nebo individuálně určitelné skupiny zvířat doprovázené fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá,

c)        hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství. ²⁾

 

1. Toto nařízení se vztahuje na přepravu živých obratlovců prováděnou v rámci Společenství, včetně zvláštních kontrol, které provádějí úředníci u zásilek, které vstupují na celní území Společenství nebo je opouštějí.

2. Pouze články 3 (obecné podmínky přepravy) a 27 (kontroly při přepravě) se vztahují na

a) přepravu zvířat zemědělci pomocí zemědělských vozidel nebo dopravních prostředků, které jim patří, jestliže zeměpisné podmínky vyžadují přepravu pro sezónní stěhování některých druhů zvířat na pastvu;

b) přepravu prováděnou zemědělci u vlastních zvířat a vlastními dopravními prostředky na vzdálenost nejvýše 50 km od jejich hospodářství.

3. Toto nařízení nebrání přísnějším vnitrostátním opatřením ke zlepšení životních podmínek zvířat během přepravy, která se uskutečňuje výhradně na území členského státu, nebo během námořní přepravy, která je zahájena na území členského státu.

4. Toto nařízení se uplatňuje, aniž jsou dotčeny veterinární předpisy Společenství.

5. Toto nařízení se nevztahuje na přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, ani na přepravu zvířat přímo k veterinárnímu lékaři nebo na veterinární kliniku a zpět podle pokynů veterinárního lékaře.

 

(4)   Přepravovat zvířata pro obchodní účely na vzdálenost větší než 50 km může pouze dopravce registrovaný příslušným orgánem veterinární správy.

(5)   Pro registraci musí dopravce splňovat tyto podmínky:

a)        mít odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, nebo pokud přepravu zvířat zabezpečují prostřednictvím svého zaměstnance nebo třetí osoby, prokázat, že tyto osoby mají odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

b)        být bezúhonný ve vztahu k ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z Rejstříku trestů,

c)        doložit svou vybavenost dopravními prostředky odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a tohoto zákona.

Vyhláška upravuje podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, získání osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce, způsob podávání žádostí a způsob registrace dopravců v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána.

Směrnice 91/628/EHS, která byla implementována do národní legislativy stanovuje stejné podmínky pro přepravce v Článku 5 (registrace dopravců, školení personálu, podmínky pro dopravní prostředky používané k přepravě zvířat).

 

Podle nařízení Rady (ES) č. 1/2005 se tento systém registrace dopravců změní na povolování a registraci dopravců.

2) Povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty (čl. 11 odst.1).

 

Pro povolení dopravce platí obdobné podmínky jako doposud (prohlášení o vybavenosti, čistý trestní rejstřík). V případě dopravce pro dlouhotrvající cesty (délka cesty nad 8 hodin), musí žadatel předložit navíc

a)                            platná osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce,

b)                            platná osvědčení o schválení všech vozidel ,

c)                            postupy sledování a zaznamenávání pohybu vozidel (navigační systém a záznamové zařízení)

d)                            nouzové plány pro případ mimořádných situací.

(5) Silniční vozidlo, na němž se přepravují domácí koňovití nebo domácí skot, ovce, kozy a prasata či drůbež, smí řídit a jako průvodce na něm smí působit pouze držitel osvědčení o způsobilosti podle čl. 17 odst. 2. Osvědčení o způsobilosti je při přepravě zvířat k dispozici pro příslušný orgán.

1. Pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. a) musí být personálu přepravců a sběrných středisek k dispozici vhodná školení.

2. Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících domácí koňovité nebo domácí skot, ovce, kozy nebo prasata či drůbež podle čl. 6 odst. 5 se udělují v souladu s přílohou IV.

 

 

 

S podporou včelařství se v rámci návrhu Programu rozvoje venkova počítá. V upraveném návrhu Programu rozvoje venkova (dále PRV) zaslaného dne 30.11.2006 DG Agri jsou  v rámci opatření I.1.1. zahrnuty i investice do včelařství jako jeden z předmětů podpory. Přesný rozsah podpory tj. co lze pořídit s podporou PRV v oblasti včelařství bude  předmětem specifické části podmínek PRV, které se v současné době připravují. Tyto specifické podmínky budou konzultovány členy Monitorovacího výboru pro EAFRD. Proto doporučuji, aby jste velmi zodpovědně přistupovali k nominaci vašeho zástupce do MV EAFRD, který v rámci jednotlivých pracovních skupin bude mít možnost ovlivňovat na co konkrétně lze podporu poskytnout.

Stejná situace je i v oblasti podpory bioplynových stanic.   V rámci návrhu PRV je podpora bioplynových stanic zahrnuta v rámci opatření I.1.1. v rámci způsobilých výdajů. Konkrétně se jedná stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch. V rámci tohoto vymezení jsou i bioplynové stanice přijatelným výdajem. V rámci tohoto opatření se jedná o investice, které bude zemědělec využívat pro svoji potřebu tj. nebude získanou energii prodávat, ale spotřebovávat v rámci vlastního podniku.

V rámci návrhu PRV je podpora bioplynových stanic zahrnuta  i v rámci opatření III.1.2. „Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje“ kde v rámci přijatelných výdajů se hovoří výstavbě decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápění nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice (homogenizační jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladňovací nádrž, kogenerační jednotka, tepelný výměník, atd.). Zde na rozdíl od předchozího opatření může zemědělec produkt získaný prostřednictvím realizace projektu prodávat, tj. prodávat energii do sítě.

V obou výše uvedených opatřením je žadatelem zemědělec.

 

 

 

Žádat o dotaci na zalesňování podle PRV je umožněno i nájemcům zalesňovaného pozemku. Předpokládá se, že žadatel bude podávat pouze žádost o dotaci bez žádosti o zařazení. Žadatel k této žádosti doloží pouze jedno rozhodnutí, a to orgánu státní správy lesů o prohlášení pozemku za „Pozemek určený k plnění funkcí lesa“ (dále PUPFL), oproti NV 308, kdy dokládal asi pět stanovisek a rozhodnutí příslušných institucí.

Podle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a o změně a zrušení některých nařízení, byly sazby na založení porostů pro nařízení vlády 308 kalkulovány jako 100 % způsobilých nákladů. Podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, je výše podpory stanovena pro náklady na založení pouze jako 70 % způsobilých nákladů, v oblastech LFA, NATURA a směrnice 2000/60/ES jako 80 % způsobilých nákladů.

            Platba, která se poskytuje u podopatření zalesňování jako náhrada za ukončení hospodaření na zemědělské půdě, na zalesňované pozemky, které byly před rozhodnutím o převedení zemědělské půdy do pozemků určených pro plnění funkcí lesa, zemědělsky obhospodařovány a podle NV 308 byla stanovena na 20 let, se PRV zkrátila na dobu 15 let.

            U porostů rychle rostoucích dřevin (dále jen „RRD“) byla podle nařízení vlády 308 minimální doba pěstování produkčního porostu 15 let areprodukčního porostu 10 let. Nově, podle opatření Programu rozvoje venkova, je stanovena minimální doba pěstování produkčního porostu na 10 let areprodukčního porostu na osm let. Produkční porost je podle PRV umožněno sklízet ve dvou až devítiletých intervalech, na rozdíl od NV 308, kde byla povinnost sklízet tyto porosty v intervalech 3 až 6 let.

 

 

 

Níže jsou uvedeny podrobně podmínky jednotlivých titulů jak v rámci HRDP tak i návrhu PRV k problematice zatravňování orné půdy. V souhrnu, se změny představované návrhem PRV týkají:

·        Zařazení nového managementu zatravňování půdy podél vodních toků

·        Úprava kritérií pro možný vstup do opatření tj. možnosti získat dotaci na zatravnění:

o       Snížení požadavku na střední svažitost pozemku z 12 stupňů na 10 stupňů

o       Snížení stupně těžkosti půdy z extrémně těžké na velmi těžkou

o       Snížení podmínky nacházení půdního bloku nebo dílu v méně příznivé oblasti nebo v oblasti s ekologickými omezeními v plném rozsahu na jakýkoliv tj. i pokud se pouze část půdního bloku nachází ve vyjmenovaných oblastech lze ji zatravnit s podporou PRV

o       Zařazením dalších dvou kritérií a to zasahováním z 50% půdního bloku do oblastí zranitelných dle nařízení vlády 103/2003 Sb. a nebo jeli půdní blok nebo jeho díl v sousedství vodního útvaru

·        Umožnění založení porostu podsevem

·        Podmínka posečení porostu do 15. července v případě použití krycí plodiny se týká právě této krycí plodiny nikoliv nově založeného porostu trávy

V rámci HRDP rozdělen titul zatravňování orné půdy na:

zatravňování orné půdy

zatravňování orné půdy regionální směsí (oblast Bílých Karpat).

Lze zatravňovat pouze celé půdní bloky/díly.

 

V rámci PRV rozdělen titul zatravňování orné půdy na:

zatravňování orné půdy

zatravňování orné půdy regionální směsí

zatravňování orné půdy podél vodních útvarů

zatravňování orné půdy podél vodních útvarů regionální směsí.

Lze zatravňovat plochy s výměrou od 0,1 ha. U zatravňování orné půdy u vodních útvarů

musí být zatravněn minimálně 15 m pás.

 

V rámci HRDP jsou základní podmínky, za kterých lze zařadit půdní blok do titulu

zatravňování orné půdy následující:

Do podopatření péče o krajinu titulu zatravňování orné půdy lze půdní blok, popřípadě jeho díl s kulturou orná půda,

d)        který splňuje alespoň jedno z následujících kritérií

1.         střední svažitost půdního bloku, popřípadě jeho dílu je vyšší než 12 stupňů,

2.         orná půda na alespoň 50 % plochy bloku, popřípadě jeho dílu je mělká nebo písčitá nebo podmáčená nebo extrémně těžká,

3.         celá plocha půdního bloku, popřípadě jeho dílu se nachází v méně příznivé oblasti nebo v oblasti s ekologickými omezeními podle zvláštního právního předpisu,23)

 

V rámci PRV jsou základní podmínky, za kterých lze zařadit půdní blok do titulu

zatravňování orné půdy následující:

Zařadit do titulu zatravňování orné půdy lze výměru orné půdy v rámci půdního bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou orná půda,

e)        který splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:

1.         střední svažitost půdního bloku, popřípadě jeho dílu je vyšší než 10 stupňů,

2.         orná půda na alespoň 50 % plochy bloku, popřípadě jeho dílu je mělká nebo písčitá nebo podmáčená nebo velmi těžká,

3.         jakákoliv část půdního bloku, popřípadě jeho dílu se nachází v méně příznivé oblasti podle zvláštního právního předpisu25),

4.         plocha půdního bloku, popřípadě jeho dílu se nachází z alespoň 50 % v zranitelných oblastech určených podle zvláštního právního předpisu26),

5.         půdní blok, popřípadě jeho díl sousedí s vodním útvarem, jedná-li se o půdní blok, popřípadě jeho díl podle odst. 1 písm. b) nebo písm. d),

V rámci HRDP jsou základní podmínky ošetřování travního porostu v průběhu prvního roku pětiletého období následující:

Žadatel v průběhu prvního roku příslušného pětiletého období

f)          založí nejpozději do 31. května travní porost pomocí samostatného výsevu

1.         Správou Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty schválené regionální travní směsi osiv, jde-li o půdní blok, popřípadě jeho díl podle odstavce 1 písm. a), nebo

2.         travní směsi osiv, přičemž výsev musí být proveden nejdéle do 24 měsíců od data posledního úředního odběru vzorku uvedeného na úředních návěskách23a), jde-li o půdní blok, popřípadě jeho díl podle odstavce 1 písm. b),

g)        oznámí Ministerstvu zemědělství v souladu s § 3g odst. 1 zákona změnu kultury u příslušného půdního bloku, popřípadě jeho dílu z kultury orná půda na kulturu travní porost

h)        zajistí aby v prvním kalendářním roce příslušného pětiletého období nebyl spásán hospodářskými zvířaty a byl nejméně dvakrát ročně sečen (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně), přičemž posečenou hmotu žadatel z pozemku odklidí a využije ji v rámci jeho podniku, popřípadě poskytne jiné osobě nebo s ní naloží v souladu se zvláštním právním předpisem;²¹⁾ první seč bude provedena nejpozději do 15. července kalendářního roku (v odůvodnitelných případech později).

 

V rámci PRV jsou základní podmínky ošetřování travního porostu v průběhu prvního roku pětiletého období následující:

Žadatel v průběhu prvního roku příslušného pětiletého období

i)          založí nejpozději do 31. května travní porost pomocí podsevu nebo samostatného výsevu

1.         příslušným orgánem ochrany přírody⁴⁾ schválené regionální travní směsi osiv, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců od data posledního úředního odběru vzorku uvedeného na úředních návěskách27), jde-li o půdní blok, popřípadě jeho díl podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo

2.         travní směsi osiv, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců od data posledního úředního odběru vzorku uvedeného na úředních návěskách²⁷⁾, jde-li o půdní blok, popřípadě jeho díl podle odstavce 1 písm. c) nebo d),

je-li travní porost zakládán pomocí podsevu žadatel zajistí, aby nejpozději do 15. července kalendářního roku byla sklizena krycí plodina,

j)          oznámí Ministerstvu zemědělství v souladu s § 3g odst. 1 zákona změnu kultury u příslušného půdního bloku, popřípadě jeho dílu z kultury orná půda na kulturu travní porost,

k)        neprovádí na příslušných půdních blocích, popřípadě jejich dílech pastvu hospodářských zvířat.

 

 

 

 

 

 

Ing. Jana Myšáková – Oddělení prémiových práv a živočišných komodit SZIF (Telefon: +420 222 871 524 e -mail: Jana.Mysakova@szif.cz

 

 

 

Výše rezervy volné pro dodávky k datu 8. 11. 2006 je 62 533,384 tun. Na základě informace č.j. 40474/2006-11000 ze dne 28. 11. 2006 bylo rozhodnuto vyčlenit z volné rezervy pro dodávky 50 000 t mléka pro rozdělení producentům k datu 1. 3. 2007.

 

SZIF na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. t) zákona č. 256/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a na základě § 6 nařízení vlády č. 244/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyčleňuje nejpozději 60 dnů před. 1. březnem kalendářního roku část rezervy, kterou lze použít ke zvyšování stávajících, popřípadě přidělování nových referenčních množství mléka a zveřejňuje informace o vyčleněné části rezervy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

 

 

---