Sušené lihovarské výpalky jsou pro prasata dobrým zdrojem energie, ale jejich využití má určitá omezení.

Lihovarské výpalky jsou sušeným zbytkem po fermentaci škrobnaté frakce kukuřice vybranými kvasinkami a enzymy za účelem výroby etanolu a kysličníku uhličitého. Očekávané finanční úspory vedou výživáře a výrobce prasat ke zkrmování více než 10 % sušených lihovarských výpalků; zatím však bylo málo zjištěno o jejich vlivu na růst a kvalitu jatečného těla prasat.

V současnosti se v tomto směru výzkumníci zaměřují na:

–         dopad zkrmování výpalků  na kvalitu vepřového tuku

–         na to, jak vyřešit proměnlivost v kvalitě vedlejších produktů v závislosti na jednotlivých dodávkách kukuřice

–         na okolnosti, za nichž klesá příjem krmiva, jestliže stoupá hladina výpalků v krmivech.

Jedna ze studií provedená společností Land O’Lakes /Purina Feed hodnotila vliv krmné dávky založené na kukuřici a sójovém šrotu s nebo bez 10 % sušených výpalků na kvalitu vepřového tuku.

V pokusu proběhl výkrm v 7 fázích, kdy poslední krmná dávka obsahovala 4,5g/tu Paylean.

Krmné dávky v každé fázi obsahovaly podobnou koncentraci živin. U poražených prasat byla hodnocena kvalita jatečného těla. Prasata krmená dávkou s obsahem 10 % sušených lihovarských výpalků rostla stejně, ale spotřebovala méně krmiva, měla lepší konverzi krmiva a nižší náklady na přírůstek hmotnosti než prasata krmená kukuřičně sójovou dávkou bez sušených výpalků

U jatečných těl nebyl zjištěn rozdíl v jatečné hmotnosti, výšce hřbetního špeku, v procentickém podílu šunky a boku. Nebyly rozdíly v ploše m.l.d. ani v procentu libové svaloviny v jatečném těle.

Při hodnocení tuku z boku nebyly zjištěny rozdíly v barvě ani v bodu tání tuku. Bok prasat krmených 10 % sušených lihovarských výpalků měl vyšší jodové číslo než bok kontrolních prasat, i když jeho hodnota byla nižší než doporučovaná maximální hodnota 70.

Na konferenci v Minnesotě, týkající se výroby etanolu bylo uvedeno, že výsledkem nových výrobních procesů etanolu jsou méně hodnotné vedlejší produkty a úkolem výživářů je řešit proměnlivost v obsahu živin a v kvalitě  sušených výpalků z různých zdrojů. Odborníci navrhují:

–         stanovit zdroje s komplexním programem pro zajištění kvality výpalků, především ISO9000 a HAACP

–         omezit počet užívaných zdrojů

–         při sestavování krmných dávek zjistit hodnotu živin u dodavatele

–         požadovat trvalou kvalitu a obsah živin z každého zdroje.