Vnitřní předpis zaměstnavatele o práci přesčas a o pracovní pohotovosti  
JUDr. Věra Přenosilová, JUDr. Petr Horský
Jak se změní od nového roku podmínky pro výkon práce přesčas a pro pracovní pohotovost? Jste na změny ve Vašem podniku připraveni? Díky vzorově vypracovaným vnitropodnikovým směrnicím včetně komentáře se nemusíte obávat. Ukázku připravenou již dle nového zákoníku práce přinášíme zde.

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRÁCI PŘESČAS A O PRACOVNÍ POHOTOVOSTI

Zaměstnavatel …………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ……………………..

vydávám tento

vnitřní předpis

o práci přesčas a o pracovní pohotovosti.

1.   Práci přesčas je oprávněn zaměstnanci nařídit nebo povolit ………….(uvést příslušného vedoucího zaměstnance – např. přímý nadřízený, náměstek ředitele apod.).

2.   Nařízená práce  přesčas u jednotlivých zaměstnanců nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

3.   Dohodnutá práce přesčas může u jednotlivých zaměstnanců činit nejvýše……hodin v kalendářním roce (max. 266 hodin v případě, že kalendářní rok má 52 týdnů).

4.   Celkový rozsah práce přesčas (nařízené i dohodnuté) nesmí v průměru činit více než 8 hodin týdně a  nesmí přesáhnout…….hodin v kalendářním roce (max. 416 hodin).

5.   Vyrovnávací období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, může činit ………..(nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, jen na základě kolektivní smlouvy nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích).

6.   Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

7.   Pracovní pohotovost  je se zaměstnancem oprávněn dohodnout ………..(uvést příslušného vedoucího zaměstnance – např. přímý nadřízený, náměstek ředitele apod.).

8.   Pracovní pohotovost v rámci dohodnuté pracovní pohotovosti je zaměstnanci oprávněn nařídit ……….(uvést příslušného vedoucího zaměstnance).

  

…………….………………..

     razítko zaměstnavatele

a podpis oprávněného zástupce

Komentář:

1. Práce přesčas

Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem  stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (je-li např. stanovená pracovní doba 40 hodin týdně a zaměstnanec, který má sjednánu kratší pracovní dobu na 36 hodin týdně, odpracuje se souhlasem zaměstnavatele v konkrétním týdnu o 5 hodin více, tedy 41 hodin, odpracuje pouze 1 hodinu práce přesčas). Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit [§ 78 odst.1 písm. i) nového zákoníku práce]. Práci přesčas zaměstnavatel může nařídit jen ve výjimečných případech, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.

Podle § 93 nového zákoníku práce  nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah  lze konat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasové práce však  nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. V praxi to znamená, že celkový rozsah přesčasové práce (nařízené i dohodnuté) může být nejvýše 416 hodin v kalendářním roce (52 týdnů v roce x 8 hodin) a rozsah dohodnuté práce přesčas může být nejvýše 266 hodin v kalendářním roce (416 hodin – 150 hodin). V kolektivní smlouvě lze stanovit nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu dá souhlas zaměstnanec, než stanoví zákon (např. 200 hodin, 100 hodin apod.).

Období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen  kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.   

Do počtu nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období (26 týdnů, 52 týdnů) se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Náhradní volno  za přesčasovou práci se však zaměstnanci poskytuje jen v tom případě, že se  zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na poskytování tohoto  pracovního volna místo  mzdy nebo platu za práci přesčas (viz § 114   a 127 nového zákoníku práce).

2. Pracovní pohotovost

Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Podmínkou pracovní pohotovosti je tedy předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Pracovní pohotovost může být jen na  jiném se zaměstnancem dohodnutém místě, odlišném od pracovišť zaměstnavatele [§ 78 odst. 1 písm. h) nového zákoníku práce]. Pracovní pohotovost nemůže být na pracovišti zaměstnavatele. Podle § 78 odst. 1 písm. a) nového zákoníku práce je  doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, pracovní dobou (není již pracovní pohotovostí).

Podle § 95 nového zákoníku práce pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140 nového zákoníku práce. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, odměna podle § 140 nového zákoníku práce mu za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

Právní úprava:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Máte zpracovány vnitropodnikové směrnice pro rok 2006 a zároveň se připravujete na rok 2007? Na CD-ROMu Vnitřní firemní předpisy naleznete vzorově vypracované dokumenty z oblasti mzdové a pracovněprávní podle starého i nového zákoníku práce!  Navíc můžete dokoupit směrnice pro oblast účetnictví a bezpečnosti práce. Nyní s 15% vánoční slevou!