Účetní uzávěrka a závěrka v kostce – Přehledný návod na uzavření účetnictví  
8.1.2007, Prof. Ing. Libuše Müllerová CSc.
Účetní uzávěrka a závěrka v kostce jsou kontrolní seznamy nebo soupisy činností, které je třeba při uzavírání účetnictví provádět; mohou obsahovat řádově desítky činností. Jsou uvedeny v časovém sledu a snadno se dají upravit pro potřeby konkrétní účetní jednotky. Každá jednotlivá část obsahuje právní předpisy, které danou oblast upravují, stručný, ale výstižný komentář a vlastní kontrolní seznam v souboru pdf, v programu Word a Excel.

Úvod

Chcete získat jistotu, že jste opravdu, ale opravdu na nic nezapomněli?

Uzavírání účetnictví a sestavování účetních závěrek je vyvrcholením dlouhodobé a náročné práce. Pro usnadnění tohoto stresujícího období jsme pro Vás připravili praktické pracovní dokumenty, které Vás bezpečně provedou všemi činnostmi jednoduše krok po kroku.

Kontrolní přehledy jsou uvedeny v časovém sledu a snadno se dají upravit pro potřeby konkrétní účetní jednotky. Speciální funkcí, kterou jsme připravili pro náročné, je časový harmonogram. Po kvalifikovaném odhadu počtu dnů na tu kterou operaci a zadání termínu, ke kterému je potřeba danou činnost ukončit, Vám program naplánuje dny, ve kterých je potřeba začít s konkrétní akcí.  

Nepopiratelnou výhodou je, že se nebudete muset strachovat, zda jste na nějakou povinnost nezapomněli, budete mít klid, protože s časovým plánem dokážete sladit všechny operace, budete snadno prezentovat své výsledky a podklady nejen pro auditory, ale i pro jiné interní a externí uživatele.

Každý pracovní dokument je přehledně členěn na:

• právní úpravu,
• stručný komentář k postupu,
• kontrolní seznam činností – s možností volby formátu PDF, Word a Excel.

Ukázka – Zásoby

Právní předpisy

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění

• § 25 odst. 1 – oceňování

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

• § 25 odst. 1 písm. n) – omezení daňové účinnosti mank
• § 24 odst. 2 písm. l) – škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené pole potvrzení policie neznámým pachatelem

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

• § 9 – Zásoby
• § 49 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob

České účetní standardy pro podnikatele

• ČÚS č. 005 – Opravné položky
• ČÚS č. 015 – Zásoby
• ČUS č. 011 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce

• § 172 – 206 (odpovědnost zaměstnance za škodu)

Komentář

Oblast zásob je nutné koncem účetního období ošetřit s oh­ledem na jejich charakter, oceňování a způsob účtování (způsob A nebo způsob B). Některé operace jsou shodné bez ohledu na to, zda účetní jed­notka používá účtování způsobem A nebo způsob B, jiné jsou specific­ké pouze pro jeden z těchto způsobů.

Jak u způsobu A, tak u způsobu B je třeba proúčtovat zásoby na cestě u nakupovaných zásob, jestliže účet­ní jednotka má faktury, avšak zásoby do konce roku nedošly a naopak proúčtovat nevyfakturované dodávky v případě, že zásoby byly převzaty, ale dosud nedošla faktura. Rozdíl mezi oběma způsoby účtování je pouze v použití účtů. U způsobu A je účtováno souvztažně s účtem pořízení zásob, u způsobu B souvztažně s příslušným účtem nákladů.

U způsobu B evidence zásob je nutné upravit stav na účtech zásob a to jak nakupovaných, tak zásob vlastní výroby; vzhledem k tomu, že u nakupovaných zásob jsou faktury účtovány při pořízení zásob přímo do nákladů, zůstal na účtu zásob počáteční stav, který na konci období neodpovídá skutečnosti. Obdobná situace je i na účtech zásob vlastní výroby. Proto je třeba účetní stav aktualizovat (buď odúčtováním počátečního stavu a zaúčtováním nového stavu, nebo jen změnou stavu zásob). Nový zůstatek se zjistí ze skladové evidence, jejíž vedení je při používání způsobu B povinné. Při oceňování nespotřebovaných zásob na skladě je třeba dbát na to, aby se zásoby ocenily včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Je tedy nutné zajistit, aby v nákladech běžného účetního období nezůstaly náklady související s nespotřebovanými zásobami (dopravné, clo apod.).

Výsledky fyzické inventury vyčíslené v inventurních soupisech se porovnají, jak u nakupovaných zásob, tak u zásob vlastní výroby, se stavem na účtech zásob. Jestliže byla inventura provedena k jinému datu, než je rozvahový den, je nutné opravit stav zjištěný inventurou o přírůstky a úbytky zásob, k nimž došlo v intervalu mezi inventurou a rozvahovým dnem. Je-li skutečný stav nižší než stav účetní (tedy manko), je ještě možné porovnat vyčíslený inventarizační rozdíl s vnitropodnikovou směrnicí normy přirozených úbytků v případě, že to charakter zásob umožňuje a v závis­losti na tom pak inventurní rozdíl proúčtovat, buď jako přirozenou spotřebu (manko do normy), nebo jako manko. Jestli bude manko předepsáno k náhradě zaměstnancům (zaúčtováno jako výnos a pohledávka za zaměstnanci) záleží na pracovní smlouvě, zda má příslušný zaměstnanec podepsanou hmotnou odpovědnost. Na tom pak budou záviset i daňové dopady manka zaúčtovaného v nákladech (daňově uznatelné do výše náhrady). Je-li skutečný stav vyšší než stav účetní (tedy přebytek), zaúčtuje se rozdíl do výnosů.

Součástí inventarizace by mělo být i posouzení účetní hodnoty zásob na skladě v porovnání s jejich tržní (reálnou) hodnotou a rozhodnutí o případné tvorbě opravných položek (u pomaluobrátkových zásob, zastaralých zásob nebo zásob určených k doprodeji) či odpisu (u znehodnocených či neprodejných zásob).

Kontrolní seznam činností

Stáhněte si pracovní postupy v následujících formátech:

• pdf
• Word
• Excel