Ministr Petr Gandalovič totiž rozhodl, že bude preferovat variantu Programu rozvoje venkova, kterou odeslala ještě vláda Jiřího Paroubka loni v srpnu do Bruselu a již kritizovala sama Evropská komise. Jde mu především o to, aby zemědělci mohli z tohoto programu čerpat již od jara letošního roku.
Komisi návrh nevoní
Podle Tomáše Douchy, prvního náměstka předchozí ministryně zemědělství Mileny Vicenové, zástupci Evropské komise při konzultacích o srpnové verzi konstatovali, že programy mají být v souladu s Národní strategií rozvoje venkova, tedy podporovat na venkově zaměstnanost, a také v souladu s podmínkami šetrného hospodaření.
"Sice nám nikdo přímo nenařídil, že musíme nějaké takové konkrétní programy zavést, ale důraz na tyto zásady ze strany komise byl zřejmý," uvedl Doucha. Vzhledem k tomu, že takové zásady staronový program nesplňuje, může se naopak od deklarovaného urychlení výplat peněz celý proces schválení rozvoje venkova ze strany EU zbrzdit.
Mnohem důležitější ale je, že na Gandalovičem preferovanou variantu nebude dostatek peněz. Bývalý šéf poradců Vicenové Michal Pospíšil upozorňuje, že původní návrh počítá s podporou odbytových družstev zemědělců z kapitoly konkurenceschopnost. A to jako s nárokovou dotací na pět let.
Takových družstev vzniklo před odesláním programu do Bruselu několik set. A protože jde o nárokovou dotaci, vyčerpají odbytová družstva značnou část peněz určených na zvyšování konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství. Budou tak chybět stamiliony korun například na nákupy technologií či mechanizačních prostředků.
Trávníky spolknou dotace
Více než miliarda korun bude chybět i v případě ekologických opatření v zemědělství, pokud budou tyto programy zemědělci využívat. Podle Douchy je totiž ve hře několik set tisíc hektarů půdy, na kterou by mohly být tyto dotace čerpány.
Zájem zemědělců lze přitom předpokládat, na hektar travních porostů v podhorských oblastech v režimu ekozemědělství totiž činí podpora zhruba deset tisíc korun.
Jedinou možností, jak vytvořit finanční rezervu na tento typ dotací a zvýšit prospěšnost travních porostů pro krajinu, je přitom vazba podpory na povinnost chovat na horách hospodářská zvířata. Právě to Vicenová do své verze programu zabudovala, v současné verzi již ale tato vazba není.
Z rozhodnutí Gandaloviče použít verzi připravenou ještě kabinetem Jiřího Paroubka jsou naprosto rozčarováni soukromí zemědělci. "V tomto programu není nic z toho, co Asociace soukromého zemědělství prosazovala," konstatuje tajemník asociace Jaroslav Šebek. Program v současné podobě tak podle něj povede jen k zakonzervování současné nevyhovující struktury tuzemského zemědělství.
Vstřícnost Gandaloviče k agrární lobby má i další aspekty. Do programů na podporu konkurenceschopnosti je totiž také zařazena podpora předčasného odchodu do důchodu, která mimo jiné umožňuje žádoucí změnu věkové struktury zemědělců ve prospěch mladých lidí.
Na tyto účely je v Gandalovičově verzi vyčleněno jen 60 milionů korun, ačkoli Společnost mladých agrárníků a soukromí zemědělci usilovali o částku 360 milionů. Podle vyjádření Terezy Květoňové z odboru komunikace ministerstva zemědělství je ale 60 milionů dostatečná částka a navíc je "výsledkem diskuse s příslušnými nevládními organizacemi".
"S námi o tom ale nikdo nejednal," konstatuje Šebek. To v praxi znamená, že ministerstvo muselo na toto téma jednat s vedením Agrární komory. Právě její členové jsou zapojeni do odbytových družstev, přičemž programy na jejich podporu jsou v přímé konkurenci s programy na podporu mladých farmářů.
Petr Havel, zemědělský analytik, zdroj: www.asz.cz, 5.2.2007