Dohoda o rozvázání pracovního poměru  
29.1.2007, JUDr. Věra Přenosilová
Pro rozvázání pracovního poměru dohodou je stanovena od nového roku pod sankcí neplatnosti písemná forma. JUDr. Věra Přenosilová Vám poradí, jak ji správně sepsat.

 

 

DOHODA O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Zaměstnavatel …………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený …………………………………………

a

zaměstnanec …………………………….. (jméno a příjmení), narozen dne ………………… číslo OP ………………….. rodné číslo …………………….. trvale bytem ……………………

(dále jen "zaměstnavatel" a "zaměstnanec")

uzavírají tuto

dohodu o rozvázání pracovního poměru:

1.       Podle pracovní smlouvy uzavřené dne …………… zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru jako …………… ………….. (uvést druh práce). Tento pracovní poměr se touto dohodou rozvazuje a končí dnem ……………

2.       K dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo z podnětu …………… (zaměstnance, zaměstnavatele), z důvodu ……………………… (uvést důvod).

3.       Zaměstnanci přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši …….(uvést výši).

4.       Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ………………… dne ……………….

 

                                                                                 …………………………………..

                                                                              razítko zaměstnavatele a podpis

                                                                              jeho oprávněného zaměstnance

__________________________________________________________________________

Právní úprava:

§ 2, § 18, § 49 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce

 

Komentář:

Jedním ze způsobů rozvázání pracovního poměru je dohoda o rozvázání pracovního poměru. Jde o dvoustranný právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, na základě kterého pracovní poměr může skončit, pokud s tím na návrh jednoho účastníka pracovního poměru vysloví souhlas druhý účastník. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou může podat buď zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, a je pouze na vůli účastníka pracovního poměru, kterému byl návrh na uzavření této dohody předložený, zda na něj přistoupí nebo nikoliv.

K uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nedojde, jestliže účastník, kterému je návrh předložený, návrh odmítne nebo na něj nebude vůbec reagovat. Rovněž tak k uzavření dohody nedojde, pokud je návrh přijatý opožděně, nebo požaduje-li druhý účastník změny. V tomto druhém případě jde o nový návrh předložený účastníkem, který požaduje změny v původním návrhu dohody. Podstatnou náležitostí dohody o rozvázání pracovního poměru je sjednání dne, ke kterému pracovní poměr skončí. Termín skončení pracovního poměru nemusí být dohodnutý přesně určeným datem (kalendářním dnem), ale i jiným způsobem, například dobou skončení prací, skončením pracovní neschopnosti zaměstnance apod. Doba skončení pracovního poměru však musí být vždy určena takovým způsobem, aby nevznikala pochybnost o sjednaném dni, kterým má pracovní poměr skončit.

Na rozvázání pracovního poměru dohodou se nevztahují žádná omezení, jako je tomu například u rozvázání pracovního poměru výpovědí dané zaměstnavatelem, kde platí ve vymezených případech zákaz výpovědi v ochranné době. Na základě uzavřené dohody skončí pracovní poměr ke sjednanému dni i v případě, že zaměstnankyně například po uzavření dohody zjistí, že je těhotná, zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz a v případech dalších skutečností, v důsledku kterých plyne ochranná doba, v níž zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Dohodou lze rozvázat pracovní poměr kdykoliv, z jakýchkoliv důvodů a k jakémukoliv dohodnutému termínu.

Dohodu o rozvázání pracovního poměru podle nového zákoníku práce uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná; v dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. S případným nedodržením písemné formy je nově spojena neplatnost tohoto právního úkonu. Podle nového zákoníku práce nelze uzavírat dohodu o rozvázání pracovního poměru ústně nebo konkludentně (mlčky). Uvedení důvodu rozvázání pracovního poměru v dohodě je významné zejména v případech rozvazování pracovního poměru dohodou z důvodu organizačních změn (prokazatelnost nároku na odstupné) a v dalších případech, kdy určitá plnění jsou závislá na tom, z jakého důvodu došlo ke skončení pracovního poměru.

Protože účastníci si mohou sjednat vše, co zákoník práce nezakazuje, mohou si v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednat odstupné – například zvýšené odstupné v případě, že zaměstnanec přistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru z důvodu organizační změny, nebo si mohou sjednat odstupné v případě, že zaměstnanec přijme návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, který mu předložil zaměstnavatel apod.

Podstatné změny oproti právní úpravě platné do 31. 12. 2006:

Do 31. 12. 2006 bylo možné platně uzavírat dohodu o rozvázání pracovního poměru ústně. Podle nového zákoníku práce musí být dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Do 31. 12. 2006 mohlo být odstupné při skončení pracovního poměru poskytováno jen v případech stanovených zákoníkem práce (organizační změny, zdravotní důvody)  a zvýšené odstupné mohlo být poskytováno jen na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu. Podle nového zákoníku práce je možné sjednat odstupné i v jiných případech, než uvádí zákoník práce, a vyšší odstupné je možné sjednat přímo v dohodě o rozvázání pracovního poměru (nemusí být upraveno kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem).

Těžkou hlavu si z nového ZP dělají určitě ti, kteří přemýšlí, co se změnilo v úpravě pracovněprávních vzorů a formulářů. Řešení naleznete na CD-ROMu Vzory pracovněprávních písemností podle nového ZP, který obsahuje přes 100 vzorů s podrobným komentářem, upozorněním na změny a s hypertextovým propojením do aktuálních právních předpisů.