Údaje o struktuře rakouského zemědělství byly do roku 1990 získávány v desetiletých intervalech, kdy se provádělo kompletní sčítání počtu a velikosti zemědělských a lesnických podniků. Poté bylo sčítání upraveno podle norem EU, kdy se provádí census o agrární struktuře jednou za dva až čtyři roky a od roku 1993 se uskutečňuje také výběrové statistické šetření. Poslední podobné výběrové statistické zjišťování bylo provedeno v roce 2005 a pokud jde o živočišnou výrobu také v prosinci 2006.

 

Při výběrovém šetření o agrární struktuře Rakouska v roce 2005 bylo zjištěno, že v zemědělství a lesnictví působilo celkem 189 591 podniků (do tohoto počtu jsou zařazeny pouze podniky, které hospodaří nejméně na 1 ha zemědělské půdy nebo na 3 ha lesní plochy. Počet těchto podniků v roce 2005 ve srovnání s rokem 2003 (po silném poklesu mezi roky 1999 až 2003) se zvýšil o 791 (o 0,4 %). Převládající podíl podniků, jmenovitě 95,6 % z celkového počtu, jsou soukromé individuální podniky, z nichž 74 504 (41,1 %) podniků patří do kategorie s hlavní výdělečnou činností v zemědělství (Haupterwerbsberieb), 106 836 (58,9 %) do kategorie s vedlejší výdělečnou činností (Nebenerwerbsberieb). Pouze 8 251 podniků patřilo do kategorie osobních společností nebo právnických osob. Z celkového počtu bylo 72 153 (38,1 %) zařazeno do kategorie horských podniků (Bergbauernbetriebe).

Poslední census opět potvrdil, že struktura rakouského zemědělství má stejně jako v minulosti malovýrobní charakter. Velký počet podniků, jmenovitě 113 148 (59,8 %) obhospodařuje méně než 20 ha celkové plochy půdy a pouze 8 017 podniků (4,2 %) hospodařilo na výměře větší než 100 ha půdy. Také v roce 2005 však pokračoval trend zvětšování rozsahu zemědělských podniků. Průměrná výměra se od roku 2003 zvětšila z 39,0 ha na 40,0 ha.   

I když v posledních letech dochází k určitým změnám agrární struktury, odvětví živočišné výroby se vyznačuje dodnes převahou malovýrobních podniků. Rakouský statistický úřad uveřejnil výsledky prosincového šetření 2006, z nichž vyplývá, že zemědělské podniky zabývající se živočišnou výrobou drží v průměru 25 kusů skotu, 70 prasat, 21 ovcí a 6 koz. Podle poslední zprávy informačního centra (AIZ- Agrarisches Informationszentrum) jsou rakouští výrobci živočišných produktů vzhledem k relativně menší koncentraci chovu hospodářských zvířat ve srovnání se sousedními členskými státy EU v nevýhodě. Například ve „starých“ 15 členských státech EU připadá na jednu živočišnou farmu v průměru 60 kusů skotu a 180 prasat.

 

Zemědělské oddělení rakouského statistického úřadu (Statistik Austria – Land- und Forstwirtschaft) uveřejnilo tyto výsledky šetření z prosince 2006 v odvětví živočišné výroby o počtech hospodářských zvířat v zemi a změny proti stejnému datu 2005 v %: 3 140 000 prasat (- 1,0 %); 2 003 000 kusů skotu (- 0,4 %); 312 000 ovcí (- 4,1 %) a 53 000 koz (- 3,6 %). 

Dále statistický úřad uvádí, že v Rakousku bylo v prosinci 2006 celkem 80 161 podniků s chovem skotu, 45 036 podniků s chovem prasat, 14 857 hospodářství drželo ovce a 9 149 drželo kozy.

Ve stupni koncentrace chovu prasat jsou daleko před rakouskými zemědělci s průměrným počtem 70 prasat na farmu chovatelé v Irsku s průměrnými stavy 1 540 prasat a v Nizozemsku s průměrným počtem 1 170 prasat (je to situace v roce 2003/2004; od té doby v obou zemích koncentrace chovu pokračovala).  Rakouští výrobci vepřového masa narážejí na mezinárodních trzích na tvrdou konkurenci, protože zde v sektoru prasat neexistuje žádný systém podpory vývozu. Přesto Rakousko zvyšuje množství exportu prasat a vepřového masa, zejména do Německa. Podle AIZ je to znak vysoké kvality produktu, s nímž Rakousko vstupuje do zahraniční konkurence.

 

V odvětví chovu skotu jsou rozdíly koncentrace zvířat v jednom podniku mezi Rakouskem a dalšími státy EU menší, než je tomu v odvětví prasat. Rakouské farmy s chovem skotu drží v průměru 25 zvířat ve srovnání se 100 kusy v Nizozemsku a 90 v Dánsku. Rozdíly však jsou výraznější, pokud se berou v úvahu jen dojnice. Rakouské mléčné farmy mají v průměru 11 dojnic ve srovnání se 41 v Německu, 62 v Nizozemsku a 85 v Dánsku. Mnohem významnější však je koncentrace v sousedním Slovensku s průměrnými stavy 205 a v Česku s 242 dojnicemi (stav r. 2005). Rozdíly mezi zeměmi jsou ještě větší s ohledem na průměrné množství mléka dodávaného ročně do mlékáren. Podle Rakouské asociace zpracovatelů mléka (VÖM – Vereinigung Österreichischer Milchverarbeitung) dosáhly dodávky mléka do mlékáren připadající v průměru na jednu farmu r. 2005 v Rakousku 51 t, v Německu téměř 270 t, v Nizozemsku 447 t, v Dánsku 675 t a špičkové úrovně tohoto ukazatele dosáhli v rámci EU výrobci mléka na Slovensku (1 100 t) a v Česku (1 600 t).

I když v Rakousku se po několik let snižovaly stavy skotu, domácí poptávka po hovězím mase byla stále plně uspokojována z vnitřní produkce. Míra soběstačnosti Rakouska se nyní pohybuje kolem 140 % na rozdíl od situace v Evropské unii, která se stává jako celek čistým importérem hovězího masa.  

 

Agrární struktura rakouského zemědělství 1980 – 2008

  Vydáno : 23.3. 2007 ; Autor : Dr. Jena Javůrková , CSc.