Zemědělci slaví, lihovarníci se naopak hrozí budoucnosti. Mnohamiliardový byznys s biopalivy, jehož start od září posvětila sněmovna, vnímají podnikatelé s rozdílnými pocity. Většině z nich však nabízejí biopaliva šanci, po níž volají už dlouhá léta.

Politici tvrdí, že biolíh a bionafta mají tři hlavní přednosti: Jsou to paliva ekologická, snižují závislost na dovozech nafty, a výhodně tak zužitkují zemědělské přebytky.

Poslední důvod však zatím výrazně převažuje-ekopaliva vydatně pomohou především rolníkům.

Když přitom nedávno jednala Agrární komora o možnosti spalovat přebytky obilí v elektrárnách ČEZ, vytvořili z toho někteří podnikatelé i politici etický problém. Z obilí se přece má dělat chléb, stamilióny lidí na světě hladoví – a my ho chceme pálit v pecích? S biopalivy ale nikdo takovou potíž nemá, i když jde o totéž: Buď se obilí pálí na výrobu elektřiny, nebo bude pohánět automobily.

"Chybu má zavedení povinného využívání biopaliv jen v tom, že přichází až dnes," říká Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu.

Tlak na ceny potravin

Rolníci počítají s tím, že na výrobu suroviny pro bionaftu využijí velkou část ze zhruba 350 tisíc hektarů polí, na nichž mohou v republice pěstovat řepku olejku. To je plocha zabírající asi 15 procent veškeré orné půdy v zemi.

Další odbyt nabízí rolníkům produkce biolihu z obilí nebo cukrové řepy. To zároveň znamená, že kvůli biopalivům může vzrůst i cena zemědělské produkce – a nakonec tak zdražit třeba pečivo, ale i maso nebo mléko.

"Využití kukuřice na biolíh zvýšilo v USA její ceny o pětinu. Pokud na biopaliva nepůjdou jen přebytky, ale i část produkce určená pro potravináře, zvedne to opravdu ceny potravin," varuje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Zhodnotí se investice?

Povinné zavedení biopaliv ovšem oceňují nejen rolníci, ale samozřejmě i výrobci surovin pro ekologická paliva. V jejich čele stojí firma Setuza. Podnik, donedávna ovládaný kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, je už několik měsíců kvůli čtyřmiliardovému dluhu u státu pod exekucí. Ale na jeho budoucnost vsadila největší finanční skupina PPF, jež do Setuzy majetkově vstoupila.

"Povinné přidávání řepkového metylesteru do nafty vítáme. Ještě v květnu zahájíme zkušební provoz v další továrně," potvrzuje mluvčí Setuzy Marie Logrová.

Zhodnocení dosavadních investic si od nového systému slibují i producenti biolihu. Z obilí se ho chystají vyrábět zřejmě čtyři lihovary, například v Hustopečích, Vrdech nebo Kolíně. Z cukrovky už dělá biolíh největší domácí cukrovarnická firma TTD Dobrovice. Ale její šéf Oldřich Reinbergr optimismus svých konkurentů nesdílí. "Zavedení biopaliv bez další podpory nebude účinné. V Německu nebo Švédsku mají automobilisté i výrobci ekopaliv nejrůznější výhody – a my nic. Uvidíme, jestli naše investice za miliardu korun bude mít smysl," stěžuje si Reinbergr.

Lihovary varují

Z jiného důvodu dělá biolíh vrásky likérkám. Bojí se totiž, že produkce určená pro automobily skončí u nelegálních výrobců kořalky.

"Teprve loni celníci udělali nelegální výrobě z nezdaněného lihu přítrž. Profitují z toho zákazníci, likérky i státní pokladna, která na daních vybrala o miliardu korun víc. Ale ta miliarda se může hodně rychle rozkutálet, pokud celníci nezvládnou kontrolu biolihu," upozorňuje Martin Petrášek, ředitel největší likérky Stock.

Jak se bude zavádět povinné používání ekologických paliv

Dvě procenta metylesteru z řepky olejné se začnou přidávat do motorové nafty od 1. září 2007.
Od ledna 2009 vzroste procento řepkového metylesteru v naftě na 4,5 procenta.
Dvě procenta biolihu z obilí nebo cukrovky se do benzinu budou dávat od ledna 2008.
Celkový podíl ekopaliv má stoupnout do roku 2010 na 5,75 procenta.
Litr pohonných hmot může přídavek biosložek zdražit nejvýš o desetníky.
Provoz automobilů s normálním motorem příměs biopaliv do pěti procent nijak neovlivní.
Prodejci biopaliv budou kontrolováni jednou za rok, zda biolíh skutečně do benzinu přidávají.
Výrobci ani prodejci biopaliv nebudou mít žádné daňové úlevy, na rozdíl od praxe v okolních zemích.
Zemědělci, pěstující plodiny pro výrobu biopaliv, dostanou zvláštní dotaci 45 eur na hektar.
Včera schválenou novelu zákona o ovzduší musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.