Ano, ale jen takový, který má obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí menší než 80 cm. Pro stromy s větším obvodem je třeba získat povolení ke kácení.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Dále je třeba zdokumentovat daný stav a oznámit její pokácení do 15 dnů příslušnému úřadu. Posouzení oprávněnosti tohoto postupu je věcí shromážděných důkazů, kromě fotodokumentace je možné získat případně názor odborníka na dendrologii.

Účinnost novely vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, kterou Ministerstvo životního prostředí představilo 17. dubna, předpokládáme od 1. července tohoto roku. O účinnosti budeme informovat na našich stránkách www.mzp.cz.

Zahrada je pro potřeby navrhované vyhlášky definována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu, v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. Definici zahrady je třeba uvažovat jako splnění všech zde uvedených znaků současně.

V současné době je nezbytné k jejímu pokácení povolení, není-li vyhlášena památným stromem, kdy pak platí přísnější úprava. V tomto věku jistě přesahuje velikostní limit daný vyhláškou 395/1992 Sb. V rámci správního řízení musí orgán ochrany přírody posoudit funkční a estetický význam dřeviny a závažnost důvodů pro její pokácení. Až vejde v účinnost novela vyhlášky, majitel zahrady již nebude muset ve správním řízení žádat o povolení k pokácení stromů, které se nachází na jeho zahradě. Novela vyhlášky ale vychází z praxe, která nám ukazuje, že představa, že každý, kdo dnes vlastní zahradu, ji chce záměrně poškozovat a všechny zdravé stromy si vykácet, je nesmyslná. Předpokládáme proto, že pokud má někdo na zahradě staletou lípu, důkladně možnost jejího pokácení zváží a pokácení bude krajním řešením pouze v tom případě, pokud strom ohrožuje např. zdraví a bezpečnost majitelů zahrady.

Povolení bude potřebné pro kácení dřevin s obvodem kmene větším než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí (kromě těch, které jsou součástí zahrady) a dále pro všechny stromy ve stromořadí bez ohledu na jejich obvod. Povolení není třeba již podle současné právní úpravy pro dřeviny, které závažně a bezprostředně ohrožují zdraví, život nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Podobně povolení již nyní není třeba pro kácení dřevin z důvodů pěstebních, při provádění výchovné probírky porostů při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních. V obou těchto případech povolení je nahrazeno ohlášením zamýšleného kácení.

Poškodit památný strom, a tedy i pokácet ho, je zakázáno zákonem o ochraně přírody a krajiny. Povolit výjimku z tohoto zákazu lze jen ve veřejném zájmu. Ze stejných důvodů je možné i zrušit ochranu této dřeviny. Tato situace by mohla nastat v případě havarijního stavu dřeviny, který závažným způsobem ohrožuje zdraví či bezpečnost.

Záleží na tom, jestli roste na pozemku ve Vašem vlastnictví, nebo ne a jestli ho chcete pokácet nebo ořezat. V případě že roste na Vašem pozemku a chcete kácet, pak je dalším kritériem jeho velikost. Jestliže má větší obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí než 80 cm, potřebujete k jeho pokácení podle platné právní úpravy povolení. Jestliže chcete např. redukovat korunu, tak záleží na druhu dřeviny, době, kdy zásah provádíte, a dalších faktorech. V každém případě musí být zásah proveden tak, aby nedošlo k poškození dřeviny.

Předpokládám, že stromořadí neroste na pozemku ve Vašem vlastnictví. Pak je jedinou možností jednat s vlastníkem těchto dřevin. Pro něj pak platí regulace daná zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Vzhledem k tomu, že do účinnosti vyhlášky zbývají zhruba dva měsíce, nějakého vyššího rizika se neobáváme. A to hned z několika důvodů: – pokud chce někdo pokácet strom od obvodu 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, musí mít povolení i v současné době – dále proto, že ve vegetačním období, které už začalo, se musí zohlednit další složky ochrany přírody, např. druhová ochrana (hnízdění ptáků apod. – rozhoduje úřad obce s rozšířenou působností) – v neposlední řadě z toho důvodu, že pokud je kácení spojeno se stavební činností, ochrana stromů se řeší i v rámci územního rozhodování (územní řízení, případně stavební povolení).

Platná právní úprava uvádí, že kácení se provádí zpravidla v období vegetačního klidu. Kácení v období vegetace není s ohledem na tok mízy výhodné z hlediska kvality dřeva. Mohou nastat i problémy ve vazbě na jiná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Zejména v oblasti ochrany ptáků (zákaz úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků, zákaz vyrušovat ptáky a zejména na jaře) by mohl nastat střet i s ochranou některých zvláště chráněných druhů, navíc v blízkosti dřevin žije řada dalších druhů, apod.

Kontakt pro více informací:
Matyáš Vitík
tiskový mluvčí MŽP a ředitel odboru tiskového a marketingu
Mobil: 606 111 060
Email: tiskove@mzp.cz