|
Dny malých obcí
(K předloženým otázkám účastníků)
Datum: 30. 4. 2007, zdroj: Zpravodaj MZe 2/2007, rubrika: Zpravodaj MZe
Nejprve několik poznámek obecně. Otázka rozpočtového určení daní byla diskutována na obou setkáních, která se letos konala v rámci Dnů malých obcí, tedy 1. března ve Vyškově a 6. března v Praze na Smíchově. Jde o citlivý problém propojený s řešením veřejných rozpočtů obecně, a také navýsost politický.
Na jedné straně je potřeba objektivně uznat nerovnost mezi příjmy na obyvatele mezi velkými městy a malými obcemi, a přitom zákonnou povinnost zajišťovat rovnou kvalitu života. Na venkově je potřeba vynaložit násobky nákladů na hlavu na infrastrukturu. Čistírny odpadních vod v malých obcích, pokud je budeme chtít vybudovat alespoň z 80 procent do roku 2010, budou stát 5 mld. Kč. Těžko lze vyčíslit individuální náklady na dopravu a ztrátu času k zajištění základního občanského vybavení. Na druhé straně chceme podporovat centra a póly rozvoje a schválení příslušného zákona závisí na proporcích původu členů parlamentu. Doposud se rozhodovalo spíš v neprospěch venkova.
Druhou významnou otázkou jsou zdroje pro venkov a zemědělství. Bohužel zemědělci a venkov spíš vzájemně soupeří, zatímco by měli spolupracovat a "táhnout za jeden provaz". Podpory pro zemědělství budou dosahovat v letech 2007–2013 kolem 26 mld. Kč ročně z evropských fondů (z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z Evropského záručního fondu na přímé platby) a další zdroje půjdou ze státního rozpočtu na spolufinancování a na státní programy. To je významně více než doposud. Důležitým posunem je, že tyto zdroje mají směřovat k zemědělcům žijícím na venkově, ne do měst. Do rukou zemědělců a podniků, které hodlají zvyšovat svoji konkurenceschopnost, a tím zvyšovat místní příjmy, a které přispívají k péči o přírodu a krajinu, jež je prostorem venkova.
Péči o životní prostředí na venkově žádný jiný sektor nemůže zajistit v takovém rozsahu a ploše. Veřejné funkce zemědělství a lesnictví je nutné uhradit. Avšak tyto změny v zemědělství neznamenají řešení nebo vyřešení problémů venkova. Podle analýz Evropské komise jsou venkov a zemědělství dva světy, které jsou na sobě jen málo závislé. Tam, kde upadá venkov, může zemědělství kvést a naopak, kde je prosperující venkov, zemědělství může upadat. I u nás v obcích do 2000 obyvatel tvoří zemědělci jen 10 procent práceschopného obyvatelstva. Průmysl s 35 procenty má daleko větší vliv, i když je spojen s 80procentní dojížďkou.
Konkrétní otázky a odpovědi
- V Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) 2007–2013 je podpora produkce 78 %, Leader 4,5 %, venkov 17,5 %, z toho má přednost nakládání s biomasou nebo bioplynové stanice pořizované zemědělci. Z toho zbude zhruba 10 % pro venkov. Z těchto 10 % nejsou obce v polovině případů oprávněnými žadateli, takže zbývá 5 %. Ptám se tedy, zda nový EAFRD bude podporovat obnovu venkova. V ose II pro venkovský prostor není nic. Zemědělci pouze zasejí a sklidí.
- Pokud jde o venkov, lze 2,3 mld. Kč ročně v ose III a celkem po přičtení Leaderu 3 mld. Kč porovnávat s dřívějšími 220 mil. Kč z programu SAPARD nebo s 500 mil. Kč z Programu obnovy venkova v jeho nejlepších letech. Regionální podpory a INTEREG zůstávaly vyhrazené vybraným oblastem. Samotný Leader měl doposud jenom asi 210 mil. Kč ročně a bude přes 700 mil. Kč. Pouze a čistě pro obce není určeno žádné opatření, to je pravda, ale součtem opatření, kde mohou žádat obce o podporu, dostáváme 3,5 mld. Kč. A je známo, že přijímat se budou ty projekty, které získají víc bodů…
- Nutno připomenout, že z regionálních operačních programů se mají financovat v doteku s EAFRD silnice II. a III. třídy a doprava, občanské vybavení, cestovní ruch v projektech obcí a podnikatelů s alespoň dvouletou historií, informační technologie, památky sloužící službám cestovního ruchu. To vše v obcích od 500 obyvatel. Národní kulturní památky, i ty na venkově, budou mít zdroje v tzv. IOP (Integrovaném operačním programu v gesci MMR). Operační program životní prostředí má vyřešit čistírny odpadních vod v národních parcích, v chráněných krajinných oblastech a v územích Natury 2000 a na ostatním území v obcích nad 2000 obyvatel. I když procento z regionálních operačních programů pro venkov není moc velké (asi do 10 %), musí se s ním počítat.
- Uvažuje se v Programu rozvoje venkova o změně určení podpory do 2000 obyvatel v případě budování a obnovy místních komunikací? Současná podpora je směřována pouze k obcím do 500 obyvatel bez ohledu na to, zda jsou komunikace využívány pro hospodaření v lesích nebo zemědělství.
- Ne. Tato velikost byla původně stanovena pro všechna opatření osy III. Po jednáních s Asociací krajů a dalšími partnery byla snížena u dvou opatření na 500 obyvatel. Dále se o ní diskutuje, nejčastější návrh je kompromisní 1000 obyvatel. Změna by znamenala úpravy v mnoha dokumentech.
- Obce do 500 obyvatel jsou vyšachovány úplně ze všeho — cíl rozvoje venkova po česku: zrušit venkov. Na holém "placu" budou sít zemědělci trávu s podporou osy II EAFRD (ta činí 57 % celého EAFRD).
- To není pravda, obce mají přístup do 10 opatření z celkem 25, viz výše, ale budou muset umět konkurovat svými projekty s projekty jiných žadatelů. Ostatně venkov určitě nezanikne, byl tady vždycky.
- Proč obce a svazky obcí nejsou oprávněnými žadateli v ose III cestovní ruch a venkovská turistika, když tam zůstávají neziskové organizace, které nic nevlastní. Obce mají v majetku zámečky a tvrze zničené JZD (využívané jako ovčírny a vepříny), kilometry rozpracovaných cyklotras (pozemky v majetku obcí), bývalé (zrušené školy), nevyužité objekty po socialistickém zemědělství. Obce často nakoupily objekty, které jim dělaly ostudu a mají pro ně záměr k využití. Proč jsou znovu diskriminovány? Pošleme jim buldozer (dotovaný)? Všichni čekali příležitost od fondu EAFRD, co se tím sleduje?
- Opatření cestovní ruch je čistě podnikatelské, se zaměřením na tvorbu pracovních míst. Zde se potkáváme s regionálními operačními programy, které zahrnují veškeré projekty obcí v cestovním ruchu. Uváděné příklady záměrů — zámečky a tvrze však mohou obce realizovat v rámci opatření Programu rozvoje venkova zaměřených na kulturní dědictví nebo jiné v rámci opatření na občanské vybavení a služby podle toho, k jakému účelu bude budova využívána. Nejde o diskriminaci.
Ing. arch. Kamila Matoušková, vedoucí samostatného oddělení koncepcí rozvoje venkova
|
