Postaví si Agrofert, největší agrochemická firma v zemi, také vlastní elektrárnu? Na odpověď si budeme muset zřejmě ještě počkat – ale majiteli firmy Andreji Babišovi se honí hlavou už dlouho. V úvahu přitom nejspíš připadá výroba elektřiny z biomasy, třeba z odpadů ze zemědělské výroby.

"Samozřejmě o tom přemýšlím už řadu let. Ale je to nákladná a pořád riziková investice. Nečekejte, že bychom o tom hned teď rozhodli," říká Babiš.

Bio je móda, ale i risk

I včera, při zveřejnění rekordního loňského zisku Agrofertu ve výši 3,8 miliardy korun, ale Babiš upozornil na obrovské energetické náklady svého holdingu: "Za elektřinu platíme ročně dvě miliardy korun, za plyn dokonce deset."

Pozorně proto sleduje všechno, co se v produkci bioenergií děje. Ví například o projektu znojemského Agrodružstva Jevišovice, které výstavbu elektrárny na biomasu chystá. "Jenže i v jejich menších rozměrech to je investice za víc než miliardu. Musíme všechno promyslet," konstatuje Babiš. "Navíc energetiku v Česku zásadně nevyřeší biomasa, ale nová jaderná elektrárna," dodává. Sázku na stále módnější bioenergii zkrátka považuje stále za riskantní.

Přesto Agrofert už do konce července rozhodne o tom, zda v Lovosicích postaví aspoň vlastní továrnu na řepkový metylester – surovinu pro biopalivo, které se přidává do nafty. "Zpracovávala by čtyři sta tisíc tun řepky, vyráběla sto tisíc tun metylesteru," říká Babiš. Tvrdí však, že definitivní slovo ještě nepadlo.

Investice v Německu

Nová továrna by tak měla kapacitu stejnou, jakou právě teď spouští největší tuzemský výrobce biopaliv Setuza. Také v sousedním Německu je však teď metylesteru přebytek.

"I tohle bereme v úvahu. Ale zároveň se od září zavádějí povinně biopaliva i u nás, takže odbyt by měl být větší," říká Babiš.

Pro výrobu biopaliv v Agrofertu nyní hovoří i to, že firma vstupuje na německý trh s řepkou. Kupuje podnik v Sasku, který řepku i obilí vykupuje od tamních rolníků. "Dohoda je jistá. Smlouvu podepíšeme asi v srpnu," uvedl Babiš bez dalších podrobností. Němečtí obchodníci totiž vstup české firmy na trh nevítají."Německá akvizice nám zajistí řepku i pro případ továrny na bionaftu," potvrzuje pak Jaroslav Faltýnek, jenž má v Agrofertu na starost zemědělství.

V Česku je totiž pěstování řepky už na maximální hranici. Víc se tuzemská pole v příštích letech žlutit nemohou. Řepka se musí na plochách střídat postupně s jinými plodinami, jinak se jí nedaří.

Rohlíky pro Prahu

Zatímco elektrárna je ve stadiu úvah a továrna na biopaliva s otazníkem, další projekty v zemědělství a potravinářství už Agrofert dokončuje.

Holding už nejen dodává zemědělcům osiva, hnojiva a vykupuje od nich produkci, ale provozuje i vlastní zemědělskou výrobu. Letos na třiceti tisících hektarech a výměra má růst.

Finišuje výstavba nové pekárny dceřiné firmy Penam, české pekárenské dvojky, v Herinku u Prahy. "V září plánujeme zkušební provoz, asi o měsíc později bychom už chtěli začít s dodávkami," říká ředitel Penamu Jaroslav Kurčík. Silnou pekárenskou divizi vybudoval Penam i na Slovensku.