Občasná výpomoc a její smluvní zajištění

19/05/07

Ing. Vladimír Šabata

Pro občasnou či nahodilou výpomoc zaměstnance pro zaměstnavatele formou závislé práce je nejvhodnější uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce zná dvě dohody – dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.

Občasná výpomoc a její smluvní zajištění
10.4.2007, JUDr. Jaroslava Jakubka, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pro občasnou či nahodilou výpomoc zaměstnance pro zaměstnavatele formou závislé práce je nejvhodnější uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce zná dvě dohody – dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.

Dotaz:
Chtěli bychom zaměstnat důchodce. Nemělo by se jednat o pracovní poměr, ale spíše o jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jakou nejvhodnější smlouvu uzavřít, nemuseli zbytečně odvádět soc. a zdravotní pojištění? Důchodce bychom využívali pouze občas jako výpomoc.

Odpověď:

Pokud je uzavřena dohoda o provedení práce, platí podle § 75 zákoníku práce, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnavatel tedy se zaměstnancem v dohodě o provedení práce sjedná předpokládaný rozsah práce či prací tak, aby celkový rozsah práce nebyl větší než 150 hodin. Podle druhu konkrétní práce tak může učinit i odhadem, protože není povinen přesně evidovat skutečně odpracovanou dobu. Zaměstnanci, který pracuje na základě sjednané dohody o provedení práce podle § 75 zákoníku práce, poskytuje zaměstnavatel odměnu (nikoliv mzdu), přičemž podle § 138 zákoníku práce se výše odměny a podmínky pro její poskytování sjednávají v dohodě o provedení práce. Současně podle § 111 odst. 3 písm. c) zákoníku práce platí, že nedosáhla-li odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou sazbou. Podle § 74 odst. 2 zákoníku práce, v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu a podle § 77 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nevztahuje úprava zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku (§ 78 až 99 zákoníku práce). Zaměstnavatel tudíž sjedná odměnu zaměstnance přímo v dohodě o provedení práce, přičemž z hlediska minimální výše odměny přihlédne k celkovému rozsahu práce a porovná ji s minimální mzdou připadající na 1 hodinu.

Pokud je uzavřena dohoda o provedené práce, neodvádí zaměstnavatel ani zaměstnanec z poskytované odměny zdravotní ani sociální pojištění.

Pokud by však byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti podle § 76 zákoníku práce, pak z této dohody se zdravotní a sociální pojištění odvádí. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Obecně pak pro obě dohody platí, že není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru, což však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle § 67 a 68 zákoníku práce, b) pracovní dobu a dobu odpočinku,c) překážky v práci na straně zaměstnance,d) skončení pracovního poměru ae) samozřejmě odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr .

NABÍDKA