Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Co se změní v oblasti nemocenského pojištění?

25/05/07
smf

Jednou z navrhovaných změn je zavedení tzv. karenční lhůty, během níž se nevyplácí nemocenské dávky. Zdroj: www.pamservis.cz
  

Co se změní v oblasti nemocenského pojištění?  
Jednou z navrhovaných změn je zavedení tzv. karenční lhůty, během níž se nevyplácí nemocenské dávky.

Nový zákon o nemocenském pojištění, který byl schválen v březnu minulého roku a měl vstoupit v účinnost od 1. 1. 2007, uplatnění v praxi nenašel. Jeho účinnost byla odložena na 1. ledna 2008 a jeho budoucnost je stále nejasná. Současná vláda žádá o jeho odložení o další rok, tedy od 1. ledna 2009. Zároveň navrhuje tyto další změny:
– v roce 2008 nebude zvýšena redukční hranice;
– pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do 1. redukční hranice započítává 90% denního vyměřovacího základu (DVZ);
– za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské (plat, služební příjem);
– výše nemocenského činí:
a) 60 % DVZ pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti,
b) 66 % DVZ pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti,
c) 72 % DVZ od 61 kalendářního dne pracovní neschopnosti,
– výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % DVZ;
– výše peněžité pomoci vmateřství činí 69 % DVZ.
Jak jsou na tom v jiných evropských zemích? Například nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Tzv. karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, že by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde nižší, na druhou stranu je lepší průměrný zdravotní stav obyvatel.
Systém nemocenského pojištění vyžaduje reformu. V ČR narůstá délka průměrné pracovní neschopnosti. Vedle měsíce dovolené bývá v průměru čerpáno dalších 35 dní nemocenské. Míra nemocnosti je u nás zároveň výrazně vyšší, než je nejenom v členských zemích EU, ale především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není žádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší míra nemocnosti než v těchto zemích, když podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší. Nejvyšší nemocnost tak mají lidé s nižšími příjmy.
22.5.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz

Zařazeno v daně a účetnictví