Poslední ze série článků o nových podmínkách, které přímé platby čekají od příštího roku, se věnuje podmínce tzv. aktivního zemědělce. Aktivní zemědělec se přitom nebude posuzovat jen pro přímé platby, ale vztahuje se také na některá opatření Programu rozvoje venkova, např. na podporu LFA nebo ekologické zemědělství. Cílem tohoto nově zaváděného požadavku je poskytnout dotace především těm žadatelům, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy.

Splnění podmínky aktivního zemědělce se nevztahuje na menší zemědělce. Ti žadatelé, kteří nedosáhnou roční částky přímých plateb 5000 €, což velmi přibližně odpovídá 20 ha, nebudou muset prokazovat, že plní podmínku aktivního zemědělce. U všech ostatních bude v prvním kroku prověřeno, zda v rámci svých podnikatelských činností neprovozují jednu z aktivit, stanovených evropskou legislativou. Jedná se o následující činnosti: provozování letiště, železniční služby, vodní díla, dále služby v oblasti nemovitostí, provozování stálých sportovních a rekreačních areálů. 

Žadatelům, kteří kromě zemědělství provozují některou z těchto podnikatelských aktivit, a nejsou tak a priori považováni za aktivní zemědělce, se v dalším kroku umožňuje prokázat, že se zemědělstvím v určitém rozsahu zabývají a že tedy mají nárok na přímé platby (a některé další podpory Společné zemědělské politiky).

Požadavek aktivního zemědělce je splněný, pokud roční příjem z přímých plateb činí alespoň 5 % částky těch příjmů, které nepocházejí ze zemědělské činnosti. Druhou možností je doložit, že alespoň třetina z celkových příjmů žadatele jsou příjmy ze zemědělské činnosti. Splněním jednoho z těchto požadavků je zároveň splněna podmínka aktivního zemědělce, v opačném případě není možné přímé platby poskytnout. Je důležité doplnit, že posuzování aktivního zemědělce probíhá při úvodních kontrolách jednotných žádostí.

Součástí přímých plateb bude nově také zvýšená dotace pro mladé začínající zemědělce. Jedná se o 25% příplatek k základní sazbě SAPS, tedy velmi přibližně o 30 € na hektar, ale pouze do výměry 90 ha. Na každý další hektar nad tento limit bude vyplácena jen sazba SAPS (a při splnění podmínek také greeningová platba). O příplatek z titulu mladého zemědělce může požádat každý zemědělec podávající jednotnou žádost na zemědělskou plochu, který poprvé zahajuje zemědělské podnikání, nebo ho zahájil nejpozději pět let před podáním své první jednotné žádosti. Žadateli – mladému zemědělci nemůže být v roce podání žádosti více než 40 let. Příplatek se poskytuje maximálně pět let, ovšem tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zahájení zemědělského podnikání.

Metoda LEADER je iniciativou propojující aktivity rozvíjející venkovskou ekonomiku. Hlavním cílem je intenzivně podporovat rozvoj venkova prostřednictvím místních obyvatel. Implementace metody LEADER probíhá prostřednictvím tzv. Místních akčních skupin (MAS). MAS je místní partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem působící na vymezeném subregionálním území, pro něž navrhuje a provádí strategii. Hlavním úkolem MAS je aktivizace občanů daného území, budování partnerství, sjednocování lidí a podporování dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit obyvatel venkova.

V rámci programového období 2007 – 2013 byla podpora MAS umožněna jen prostřednictvím Programu rozvoje venkova. MAS podpořené v rámci osy IV získaly finanční prostředky nejen na realizaci své strategie území, ale zároveň na provozní výdaje a výdaje spojené s pořádáním informačních a propagačních akcí. Další podpora, kterou mohly využít všechny MAS i nepodpořené, byla zaměřena na realizaci projektů spolupráce.

V novém programovém období bude podpora MAS rozšířena do ostatních Evropských strukturálních a investičních fondů, přes které je možné využít metodu LEADER jako komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). K implementaci CLLD se k Programu rozvoje venkova připojí Integrovaný regionální operační program (pod Ministerstvem pro místní rozvoj), Operační program Zaměstnanost (pod Ministerstvem práce a sociálních věcí) a Operační program Životní prostředí (pod Ministerstvem životního prostředí). Provozní náklady a náklady na oživení strategií komunitně vedeného místního rozvoje budou hrazeny prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Od 24. 11. 2014 do 22. 5. 2015 mohou MAS předkládat Žádosti o standardizaci na centrální pracoviště Státního zemědělského a intervenčního fondu. Splnění standardů bude posuzováno dle Metodiky pro standardizaci místních akčních skupin v programovém období 2014 – 2020, která definuje standardy pro přijatelnost MAS, vymezuje postup procesu standardizace MAS a specifikuje potřebné dokumenty předkládané při standardizaci. Standardy jsou rozděleny do pěti tematických okruhů – územní působnost, místní akční skupina, orgány MAS, kancelář MAS a institucionalizace MAS. Splněním standardů uvedených v Metodice MAS prokážou, že jsou schopny vykonávat činnosti stanovené v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

MAS, které získají osvědčení o splnění standardů, mohou předkládat žádosti o podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje Ministerstvu pro místní rozvoj. Příjem žádostí musí být spuštěn nejpozději 3 měsíce po spuštění příjmu žádostí o standardizaci MAS, tzn. do 24. 2. 2015. MAS předkládá ke schválení a realizaci pouze jednu strategii. Předložené strategie budou hodnoceny ve třech fázích. Nejdříve prochází kontrolou formálních náležitostí a hodnocením přijatelnosti. Dále jsou předány dotčeným řídicím orgánům, kdy je posouzen soulad strategie s cíli konkrétního programu. S MAS, jejichž strategie vyhoví požadavkům hodnotícího procesu a budou akceptovány všemi dotčenými řídicími orgány programů, bude podepsáno Memorandum o realizaci integrované strategie.

Operace 19.2.1 Podpora provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje je zaměřena na aktivity připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňují cíle strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) příslušné MAS, jsou vybrané danou MAS a jsou zároveň financovatelné z PRV. Z PRV prostřednictvím SCLLD mohou být realizovány následující oblasti:

Projekty k realizaci vybírá MAS prostřednictvím své Výběrové komise na základě předem stanovených výběrových kritérií. Příjemci podpory jsou koneční žadatelé z území MAS, jež odpovídají definici žadatelů realizovaných opatření. MAS nemůže být příjemcem dotace. Výše podpory závisí na konkrétním typu opatření a výše způsobilých výdajů na projekt se bude pohybovat v rozmezí od 50 tis. Kč do 5 mil. Kč.

V rámci operace 19.3.1 Příprava a provádění činností spolupráce místních akčních skupin bude podporována realizace projektů spolupráce mezi MAS a dalšími partnerstvími, jejichž výstupy překračují hranice území jedné MAS. Budou podporovány jak projekty založené na spolupráci v rámci členského státu, tak projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech či ve třetích zemích. Spolupráce mezi jednotlivými MAS přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe. Příjemcem pomoci může být jen MAS, jejíž SCLLD byla schválena k podpoře z PRV. Projekt musí být v souladu s SCLLD a musí vykazovat přidanou hodnotu spolupráce. Způsobilými výdaji jsou výdaje na vlastní realizaci projektů i náklady na řízení těchto projektů. Podpora se poskytuje až do výše 80 % způsobilých výdajů. Výše způsobilých výdajů na projekt se bude pohybovat v rozmezí od 50 tis. Kč do 5 mil. Kč. Odlišně od stávajícího systému bude probíhat příjem a schvalování žádostí o dotaci v rámci tohoto dotačního titulu. Příjem žádostí bude probíhat prostřednictvím průběžného příjmu na platební agentuře, kdy výběr projektů k realizaci bude provádět sama MAS.