Biopaliva táhnou ceny vzhůru
Boom cen agrárních komodit předpovídá výhled světových trhů se zemědělskými komoditami, který připravilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a v uplynulém měsíci zveřejnila Evropská komise. Zdroj: www.agroweb.cz
Boom cen agrárních komodit předpovídá výhled světových trhů se zemědělskými komoditami, který připravilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a v uplynulém měsíci zveřejnila Evropská komise.
Jak zmíněná zpráva uvádí, v současné době se sešlo několik pro růst ceny zemědělských komodit příznivých faktorů. Jedním z nich je dlouhotrvající sucho v některých částech světa, zejména v Austrálii, které zásadně omezilo úrodu obilovin a jejich export. Stejnou příčinu má i vzestup ceny mléčných výrobků na světovém trhu. Zároveň světové zásoby obilí dosáhly historicky nízkou hladinu. Věcí, s níž nikdo před několika lety nepočítal, je však bezprecedentní nárůst poptávky po biopalivech. Její vliv může být obrovský, a to nejen na olejniny a obilí, ale také na náklady živočišné produkce a ceny potravin.
Zpráva Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) vychází z loňské situace a poskytuje výhled do roku 2016. Přestože předpovědi expertů počítají s růstem cen agrárních komodit, autoři zprávy připomínají, že skutečnost ukáže teprve čas. Dá se čekat debata mezi producenty potravin a biopaliv, nárůst cen potravin, který se zejména dotkne těch rozvojových zemí, které musí potraviny dovážet. Masivní investice do výroby bioetanolu způsobí, že se zvýší poptávka po kukuřici. Odpovědí na ni však bude nárůst pěstebních ploch v různých zemích světa a také využívání nových biotechnologií. Vyloženými kartami mohou zamíchat i biopaliva druhé generace.
Makroekonomika
Makroekonomický výhled je podle zprávy optimistický. Globální ekonomika roste a tento trend by měl pokračovat po celou následující dekádu. Průměrný roční růst HDP by měl dosáhnout 3,3 procenta. Klíčovými tahouny světové ekonomiky jsou rozvíjející se státy — Čína, Brazílie, Indie a Rusko. Růst populace by se měl zpomalit na roční přírůstek 1,1 procenta a podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj by měl být největší v Africe. K ekonomice patří i kurzy měn. Podle finančních expertů by kurz dolaru vůči měnám platným v Evropské unii, Japonsku, Austrálii, Novém Zélandu, Číně a Argentině měl nadále klesat. Naopak posilovat by měl podle dalších odhadů vůči měnám zemí Latinské Ameriky.
Biopaliva jako zlatý důl
Experti očekávají nárůst cen kukuřice a rostlinných olejů až o 50 procent, pšenice a mléčných výrobků o 40 procent, olejnin a cukru o 20 až 26 procent a masa o 12 až 16 procent ve srovnání s průměrem dosahovaným v uplynulém desetiletí.
Americké ministerstvo zemědělství předpovídá pro příštích několik let rychlý nárůst světové produkce biopaliv, která podle něj změní tradiční cenové poměry mezi hlavními zemědělskými komoditami. Narůstající poptávka po kukuřici na výrobu etanolu v USA vytlačí ceny kukuřice nad ceny ostatních obilovin a sóji. Ale později by se měly zvednout i ceny sóji v souvislosti s rostoucí poptávkou po krmivech.
Brazílie počítá s tím, že zdvojnásobí svou produkci bioetanolu z cukrové třtiny a ve stejném poměru chce zvýšit i jeho export.
Stejně jako produkce bioetanolu by měla růst i výroba bionafty. Ta potáhne nahoru cenu rostlinných olejů. Naopak je možné předpokládat pokles cen pokrutin a extrahovaných šrotů z olejnin, jejichž produkce se samozřejmě odpovídajícím způsobem zvýší. Navíc se na trhu krmiv objeví vedlejší produkty z výroby etanolu (výpalky).
Na boomu biopaliv budou podle zprávy tratit hlavně spotřebitelé, kteří budou čelit vyšším cenám potravin. Problémy s cenami krmiv mohou čekat i chovatelé, a to zejména v sektorech, které používají kukuřici. Jde tedy hlavně o chovatele prasat a drůbeže.
Obiloviny
Podle odhadu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizaci pro potraviny a zemědělství (FAO) by průměrné ceny rostlinných komodit měly v dekádě 2006 až 2015 ve srovnání s předchozím desetiletím (tedy roky 1996 až 2005) růst takto: průměrná cena kukuřice zhruba o 50 procent, pšenice kolem 38 procent, rostlinných olejů asi o 54 procent, olejnin o 20 procent a cukru zhruba o 36 procent. Asi o čtyři procenta by naopak měla poklesnout průměrná cena pokrutin. K růstu cen, jak již bylo uvedeno, přispělo také extrémní sucho, které snížilo úrodu v Austrálii o více než o polovinu, méně se sklidilo i v Evropské unii, USA, Kanadě a na Ukrajině.
Očekává se růst poptávky zejména po kukuřici. Nepůjde jen o výrobu bioetanolu, ale zvyšovat se bude zájem i z některých rozvíjejících se zemí (hlavně pro krmné účely). Například Čína se z malého exportéra, jímž je dnes může stát čistým a výrazným dovozcem. Klíčovým producentem i uživatelem kukuřice jsou USA. Podle jejich ministerstva zemědělství by výměra kukuřice měla do roku 2010 pravděpodobně vzrůst na 36 milionu hektarů, což je nejvíce za posledních 60 let. Přitom výroba bioetanolu by měla spolykat více než 30 procent její úrody. Vysoká cena povede k poklesu používání kukuřice pro krmné účely (asi o deset procent). V důsledku toho se očekává, že se v USA sníží produkce prasat a drůbeže a také export kukuřice. Menší bude i export kukuřice z EU, protože se očekává, že její spotřeba poroste rychleji než produkce.
Pšenice se nebude vyvíjet tak dynamicky. Experti sice očekávají uvedené zvýšení průměrné ceny, ale nepředpokládají nárůst pěstebních ploch. Produkce by se měla ročně zvyšovat asi o 0,7 až 1,1 procenta. Na lidskou výživu půjdou jen asi čtyři pětiny a spotřeba na obyvatele by měla poklesnout. Obchod bude expandovat rychleji než produkce, ale ne tak agresivně jako u kukuřice.
Olejniny
Prudký nárůst výroby biopaliv se dotkne také olejnin i když se očekává, že bude menší než u obilnin (zejména kukuřice). Zvýší se zejména poptávka po řepkovém oleji na výrobu bionafty. I když ceny řepkového semene a oleje rostly z tohoto důvodu již v uplynulém roce, svět je olejninami a rostlinnými oleji celkem slušně zásobený. Zásoby sóji jsou na rekordně vysoké úrovni a po bohaté úrodě v Jižní Americe není o sóju nouze. Již letošní sklizeň by však mohla tuto situaci změnit. Omezení pěstování sóji v USA by mohlo rázem snížit zásoby na polovinu. Světová produkce olejnin rostla rychle během posledního čtvrtstoletí, ale nyní se očekává přírůstek jen asi o 2,3 procenta ročně. Pokud se vezme v úvahu zvýšení výnosů, měla by plocha, na níž se pěstují olejniny, růst zhruba o jedno procento ročně. Světový obchod by se měl měnit. Zatím ještě hlavní obchodní osa EU — USA by měla ustoupit obchodu mezi Jižní Amerikou a Čínou. EU by i nadále měla být druhým největším importérem olejnin (po Číně).
Rostlinné oleje
Rostlinné oleje budou i nadále nejrychleji rostoucím sektorem. Jejich produkce se bude zvyšovat zejména v rozvojových zemích. Během následující dekády se čeká posílení cen, a to až o 50 procent ve srovnání s uplynulým desetiletím. Dvě třetiny exportu rostlinných olejů by do roku 2016 měla na světový trh dodávat Malajsie a Indonézie. Již v hospodářském roce 2007/08 by Indonézie měla v objemu exportu předčít Malajsii, která je dnes největším vývozcem palmového oleje.
EU bude i nadále čistým importérem, v pořadí dovážených objemů za Čínou a Indií. Obchodní deficit unie se však zvýší zejména kvůli rozšíření dovozu palmového oleje. Jeho import do unie se v posledních pěti letech více než ztrojnásobil a patrně bude i nadále růst. Zvyšující se ceny řepkového oleje zvednou poptávku po levnějším výrobku ze sóji (hlavně brazilském). Zpráva upozorňuje, že již loni se právě vlivem toho stala EU z čistého exportéra sójového oleje jeho čistým dovozcem.
Cukr
Cukr je podle zprávy jednou z mála agrárních komodit, jejichž cena loni klesla. U cukru to bylo až o čtvrtinu. Trhy očekávaly deficit cukru v hospodářském roce 2005/06, k němuž však nedošlo. Omezení produkce v EU totiž více než vyrovnala Brazílie, Indie a další státy. V Brazílii se projevil pokles spotřeby, protože vláda loni snížila přimíchávání bioetanolu do benzínu z 25 na 20 procent. Produkce cukru byla v Brazílii loni výhodnější než bioetanolu. Plochy oseté cukrovou řepou by do budoucna měly stagnovat. Rozšiřovat se bude jen pěstování cukrové třtiny, a to asi o dvě procenta za rok. Průměrná cena cukru by měla v nadcházející dekádě být o 26 až 35 procent vyšší než průměr za uplynulé desetiletí. Největším producentem a exportérem je Brazílie. Toto své postavení by si měla i nadále udržet a její produkce by měla růst asi o tři procenta ročně. Naproti tomu EU očekává pokles výroby cukru a jeho export by měl úplně přestat. Nutno připomenout, že ještě v sezóně 2003/04 byla unie druhým největším exportérem cukru a do roku 2006/07 se stala hlavním čistým importérem vedle Ruska a Číny.
Mléčné výrobky
Sektor by měl v dalších deseti letech mírně růst. Optimistické předpovědi počítají se zvýšením poptávky v Asii, která konzumuje polovinu světové mlékárenské produkce.. Očekává se, že průměrné světové ceny budou v nadcházející dekádě vyšší než v té uplynulé. Podle některých odhadů by jejich nárůst měl činit až 40 procent.
Export z unie se bude nadále snižovat jako výsledek zvýšení poptávky na vnitřním trhu a omezení nárůstu produkce kvótami.
O 37 procent by měla vzrůst ve srovnání s průměrnou cenou za minulé desetiletí také cena másla. Jeho produkce a spotřeba se budou podle zprávy zvedat ročně o 1,5 až dvě procenta. Unie by měla přijít o svůj podíl na světovém trhu. Ten by se měl v obchodě s máslem snížit z asi 38 procent (v letech 2003 až 2005) na asi 22 procent do roku 2015. Jedním z důvodů je to, že spotřeba ve státech unie by měla růst rychleji než produkce. Podobný vývoj očekávají experti i v dalších komoditách, a to sýrech a sušeném mléku.
Největším exportérem, másla i sýrů by měla zůstat i nadále Oceánie. Její export sýrů by se měl i stále zvyšovat. Během následující dekády by svůj export sýrů měla zdvojnásobit i Argentina. EU sníží pravděpodobně svůj podíl na světovém trhu sýrů a jejich export z ní bude stagnovat. Produkce sýrů se však v unii bude zvyšovat. Bude však uspokojovat narůstající poptávku z členských států.
Názory expertů na osud sušeného odtučněného mléka se různí. Zatímco jedni předpovídají nárůst spotřeby a produkce, a to zejména v Oceánii a rozvíjejících se zemích, druzí očekávají naopak jejich snížení. Ceny by měly zůstat vysoké, a to o 40 procent vyšší než průměrné ceny za minulé desetiletí. Podobné rozporné názory panují i na sušené tučné mléko. Jeho průměrná cena by měla vzrůst o 37 procent nad průměrnou hodnotu předchozí dekády. Austrálie a Oceánie by měla v této komoditě dosáhnout 57procentní podíl na světovém trhu. Na 16 až 22 procent světového trhu by se měla dostat Argentina.
Maso
Ceny vepřového masa loni klesly až o deset procent. Na vině byla převaha nabídky nad poptávkou. Zhruba o deset procent se kvůli ptačí chřipce snížily i ceny drůbeže. Obchod i produkci ovlivnil výrazný pokles daný zákazem exportu drůbeže do EU a Ruska. Důsledkem byl pokles cen hlavních exportérů — USA a Brazílie.
Cena hovězího zůstala loni více méně stabilní. Export hovězího z Brazílie komplikuje nákazová situace (slintavka a kulhavka).
Spotřeba a produkce hovězího a telecího masa by měly podle expertů růst o 1,4 až 1,9 procenta za rok. Nejvíce by se měly zvednout v Asii. Největším světovým exportérem je Brazílie a očekává se, že její export by se měl po překonání problémů se slintavkou a kulhavkou opět nadále zvyšovat.EU by měla zůstat čistým importérem hovězího masa. Průměrná cena hovězího masa by v nadcházející dekádě měla o čtyři až 14 procent přesáhnout průměr z let 1996 až 2005.
V Číně by měla produkce i spotřeba růst ročně asi o pět procent. Očekává se, že Čína by se měla stát do roku 2015 hlavním importérem hovězího masa. Australské možnosti záleží na vývoji klimatu. Jeho zlepšení by dovolilo růst produkce.
USA čelí zákazům exportu hovězího do některých zemí kvůli výskytu BSE. V budoucnu se dá očekávat snížení importu a naopak nárůst exportu zejména na asijské trhy.
Spotřeba vepřového masa pomalu roste v Číně, ale v mnohých zemích stagnuje. Očekává se spíše pokles produkce, a to až o 1,5 procenta ročně. Průměrná cena vepřového masa by se měla zvýšit asi o sedm až 12 procent proti průměrné ceně dosažené za roky 1996 až 2005.
EU by měla zůstat čistým exportérem vepřového masa. Čtvrtina světového exportu této komodity by měla stále mířit do Japonska.
Zatím nejrychleji rostl sektor drůbežího masa. Ten by však měl v nadcházející dekádě pomalu klesat. Podle některých expertů by se produkce a spotřeba měly ročně zvyšovat o 2,3 procenta, což je poloviční rychlost ve srovnání s dosavadním vývojem. Pokles by měla pocítit i Brazílie, kde doposud tento sektor rostl o sedm procent ročně, do budoucna by to mělo být jen o dvě až tři procenta. Očekává se, že brazilský export omezí nárůst domácí poptávky.
EU by měla zůstat malým čistým exportérem. Evropská komise však očekává, že do roku 2013 by měla unie o toto postavení přijít a stát se naopak čistým dovozcem.
Podle předpovědi by výrazný růst čínského sektoru drůbeže měl pomalu poklesnout a dá se čekat nárůst importu do této země. Thajský export drůbežího masa se po zásahu, který mu dala ptačí chřipka, vzpamatoval. Podle některých odborníků jej však postihne spíše stagnace. Očekává se rozvoj chovu a zpracování drůbeže v Indii. Rusko patrně zůstane největším importérem této komodity. Ceny drůbeže by se měly po loňském poklesu dostat na relativně vysokou hladinu z let 2003 až 2005.
Autor: alt , zdroj: www.agroweb.cz
Zařazeno v ekonomika, Informace z EU, Zemědělství