V nejpostiženějších regionech republiky chybí v půdě až devadesát procent obvyklého množství vody.

Namísto kypré, úrodné půdy moře vyschlého prachu. Tak vypadají pole v oblastech, které jsou nejvíce postižené současným suchem. Odborníci se přitom obávají, že letošní nedostatek vláhy překoná dokonce katastrofální sucho z roku 1947, které bylo největší naměřené v historii země. „Letos nemáme takovou srážkovou nouzi jako tehdy, ale rapidně ubývá spodních vod, což může mít v dlouhodobější perspektivě dramatický dopad,“ říká vedoucí observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Doksanech Martin Možný.

„Zatím je předčasné mluvit o katastrofě, ale existuje veliké riziko, že by při opakování tohoto stavu mohly plošně uhynout lesní porosty nebo ovocné sady,“ dodává Možný. Voda chybí téměř v celé republice. „V tuto chvíli by mělo být v půdě osmdesát milimetrů srážek a je stěží třicet,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Jsou však oblasti, kde chybí v půdě až devadesát procent obvyklého množství vody.

Nejpostiženějšími regiony jsou Žatecko, Lounsko, Rakovnicko, Břeclavsko a Znojemsko. I když se občas přes Česko přeženou bouřky, vysušené zemi prudké srážky příliš nepomohou. „Půda je suchá a vodu neudrží,“ dodává Honsová. Po vyprahlém, ztvrdlém krunýři svrchní vrstvy ornice prudký déšť rychle odteče a spodní vrstvy stále trpí nedostatkem vody. Zlepšení nepředpokládá ani klimatolog Jan Pretel. „Srážek sice dramaticky ubývat nebude, maximálně v řádu deseti patnácti procent, ale budou padat v obrovských kvantech a ihned odtečou,“ varuje Pretel.

Jako první postihla sucha zemědělce. „Při první seči luk jsme zaznamenali pouze třicet až čtyřicet procent obvyklých výnosů,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. S tak dramatickými následky na úrodu se nesetkali ani zkušení rolníci. „Před několika dny jsem na Žatecku viděl něco, s čím jsem se v životě nesetkal. Porosty pšenice, které teď měly tvořit bujnou vegetaci, byly takřka uschlé,“ uvedl prezident Agrární komory

Jan Veleba.