Plodiny využívající genetických technologií dostávají na evropských polích stále větší prostor a letos se pěstovaly na výměře 110.077 hektarů, o 77 procent větší než loni. Nejvíce o ně roste zájem mezi farmáři ve Francii, kde osetá plocha vzrostla více než čtyřnásobně; jen o něco pomalejší nárůst vykázaly Česká republika a Německo.

Prostor pro další expanzi biotechnologických plodin je přitom stále nadále velmi široký. Ze všech již vyvinutých geneticky modifikovaných plodin (GMO) je možné v Evropské unii komerčně pěstovat pouze takzvanou Bt-kukuřici odolnou vůči larvám zavíječe; pěstování navíc umožňuje zatím jen sedm zemí, i když Evropská unie zákazy pěstování GMO v jednotlivých zemích odmítá. V celém světě loni, deset let od zahájení komerční produkce, přesáhla výměra oseté plochy 100 milionů hektarů a počet pěstitelů vzostl nad deset milionů.

V Evropě blokuje větší rozšíření moderních plodin nedůvěra veřejnosti, podněcovaná kampaněmi ekologických organizací. Jejich tvrzení o nebezpečnosti biotechnologických produktů jsou ovšem v ostrém rozporu s poznatky vědeckých institucí a kompetentních mezinárodních organizací; po letech užívání nebylo na GM plodinách zjištěno nic závadného; tyto produkty jsou na rozdíl od nových produktů vzniklých konvenčním křížením a šlechtěním pod systematickou kontrolou.

Pěstování biotechnologických plodin je legální ve všech zemích EU a administrativní překážky kladené některými státy jsou proti unijním pravidlům. V Evropě se nejvíce BT-kukuřice pěstuje ve Španělsku, letos na 75.000 hektarech. Následuje Francie s více než 21.000 ha, tedy 1,5 procenta celkové výměry kukuřice; třetí je Česká republika s 5000 hektary, tj. dvěma procenty letošní výměry kukuřice. V ČR se biotechnologická kukuřice začala pěstovat poprvé v roce 2005.

Genetické modifikace je cíleně přenesený vybraný gen jiného druhu; tím se například zvyšuje odolnost plodiny proti škůdcům a nemocem, a omezuje se využívání pesticidů; geny mohou také zlepšit nutriční hodnotu plodiny nebo zvýšit její výnos. Jsou proto jednak stále populárnější mezi zemědělci a na druhé straně jsou slibné z hlediska uspokojování budoucího růstu poptávky po potravinách. Po celém světě se nyní pěstuje nebo vyvíjí více než 200 odrůd těchto plodin a do Evropy je po nedávném zrušení embarga možné dovážet postupně stále více z nich.

Ve světě se loni, na konci prvního desetiletí komerčního pěstování, zvýšila osetá plocha o 13 procent na 102 milionů hektarů; GMO se pěstují ve 22 zemích, kde žije více než polovina světového obyvatelstva. Dalších 29 zemí pak umožňuje dovozy těchto plodin. Expanze výměry za poslední desetiletí svědčí podle mezinárodní biotechnologické organizace ISAAA o tom, že GMO je dosud nejrychleji přijatou novou pěstební technologií v historii zemědělství.

Ve světě se GMO plodiny nejvíce pěstují v USA (loni na 55 milionech hektarech); následovaly Argentina, Brazílie, Kanada, Indie a Čína. Největší poměrný nárůst výměry z velkých pěstitelů zaznamenala Indie se 192 procenty a Jihoafrická republika se 180 procenty. Nejvíce se ve světě pěstuje biotechnologická sója (na 58,6 milionu ha), dále kukuřice (25 milionů ha) a bavlna (13,4 milionu ha).

Šéf ISAAA Clive James letos předpověděl, že ve druhém desetiletí komerční aplikace moderních geneticky upravených plodin se bude tempo růstu ještě zrychlovat. Organizace očekává, že do roku 2015 je bude pěstovat přes 20 milionů farmářů na 200 milionech hektarech.

Více než 90 procent současných pěstitelů jsou drobní chudí farmáři rozvojového světa. Tempo přijímání biotechnologií ve třetím světě, kde růst dosahuje asi 21 procent ročně, je přitom podstatně rychlejší než v průmyslových zemích. Nyní se rozvojové země na celkové výměře podílejí 40 procenty.

Zatímco dosud vedla v pěstování biotechnologických plodin americká polokoule, druhé desetiletí bude podle ISAA ve znamení Asie, kde se bude produkce rozvíjet zejména v Indii, Číně a na Filipínách, a dále v Pákistánu a Vietnamu. Začíná se zapojovat i Afrika; Jihoafrická republika loni svou výměru zvýšila téměř trojnásobně.