Už pět let veřejný ochránce práv kriticky poukazuje na porušování práv vlastníků zemědělské půdy, a to jednak v souvislosti s vyplacením vypořádacích podílů ze zemědělských družstev, ale také v důsledku neplnění povinností ze strany nájemců vůči vlastníkům zemědělské půdy.

Na další důkazy nedořešenosti problémů týkajících se nájmů zemědělských pozemků narazila zástupkyně veřejného ochránce práv v souvislosti s řešením stížností vlastníků zemědělské půdy na osoby, které buď jejich pozemky užívají bez právního důvodu, nebo neplatí nájemné založené smlouvou či zákonem. Podle zákona o půdě sice vlastník může nájemní vztah neplatícímu nájemci vypovědět v jednoroční výpovědní lhůtě, ale pokud je pozemek pro vlastníka nepřístupný (nachází se např. uprostřed velkého lánu), výpovědní lhůta trvá tak dlouho, dokud nebudou provedeny pozemkové úpravy k zajištění přístupu. Typickým je případ stěžovatelek, kterým byly v roce 1994 vráceny pozemky. Nájemní smlouvu vypověděly k 1. 10. 2005, ale vzhledem k tomu, že jsou pozemky nepřístupné, výpovědní lhůta stále trvá, dokud nebudou provedeny komplexní pozemkové úpravy. Tento stav trvá až do dnešního dne, protože neexistuje právní nárok na to, aby pozemkový úřad příslušné úpravy provedl. Zákon ponechává na úvaze pozemkového úřadu, zda v daném území pozemkové úpravy zahájí.

Pokud je však vlastnické právo k pozemkům vázáno podmínkou přístupu, musí podle zástupkyně veřejného ochránce práv stát zajistit urychlenou realizaci pozemkových úprav a zajistit tak vymahatelnost ochrany vlastnictví. Vzhledem k tomu, že se vlastníci dlouhodobě nemohou domoci svých práv, požádala zástupkyně ochránce ministra zemědělství, aby podnikl příslušné kroky k odstranění těchto problémů.

Pro většinu vlastníků zemědělské půdy, jimž nájemci dlouhodobě neplatí nájemné, zdánlivě neexistuje způsob, jak nájemní vztah ukončit a svobodně nakládat se svým majetkem. V současné době mají pouze možnost vymáhat svá práva soudní cestou, což vzhledem k finanční zátěži a délce soudního řízení nepředstavuje uspokojivé řešení. Podle zástupkyně ochránce patří vlastnické právo k základním ústavním právům a jejich garance a ochrana náleží státu.

Většina zemědělských pozemků je využívána na základě nájemních vztahů, které ve většině případů vznikají ex lege (ze zákona) a mezi vlastníkem a nájemcem nedojde k uzavření nájemní smlouvy. Zákon o půdě přitom neobsahuje ani zvláštní úpravu zániku nájemního vztahu k zemědělské půdě. Smyslem zákona o půdě však jistě nebylo „legalizovat“ omezení vlastnického práva bez náhrady a umožnit poškozování vlastníků půdy v případě neplacení nájemného. Zástupkyně ochránce se proto domnívá, že je třeba hledat takový výklad zákona, který umožní vlastníkovi zemědělské půdy vyvázat se z nájemního vztahu vzniklého ze zákona, pokud není nájemné řádně placeno.

Řešením je přiměřené aplikování občanského zákoníku, jako obecného právního předpisu, který umožňuje odstoupit od smlouvy z důvodu neplacení nájemného. Občanský zákoník totiž umožňuje, aby pronajímatel odstoupil od nájemní smlouvy, jestliže nájemce ani po upomenutí nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců. Podle zástupkyně veřejného ochránce práv lze vlastníkům zemědělské půdy doporučit, aby zvažovali odstoupení od nájemních vztahů vzniklých ze zákona, pokud není nájemné řádně placeno.

V této souvislosti zástupkyně ochránce také upozorňuje, že nedořešené problémy nájemních vztahů u zemědělské půdy mohou negativně ovlivnit i čerpání dotací z Evropské unie nebo přímo z ministerstva zemědělství. Žadatelé o dotace musejí prokazovat právní důvod užívání pozemku, tedy nájemní smlouvu. Vláda v minulých letech garantovala, že uživatelé půdy, kterým je poskytována dotace z fondů EU, tuto podmínku splňují. V případě, že nájemce neplní závazky vyplývající z nájemní smlouvy, fakticky ztrácí oprávnění užívat pozemek, což může mít následně vliv nejen na možnost přiznání dotací, ale i na případnou povinnost vrátit Evropské unii již čerpané dotace. Zástupkyně veřejného ochránce práv požádala ministerstvo zemědělství, aby prověřovalo, zda příjemci dotací splňují podmínku prokázání právního důvodu užívání zemědělských pozemků. Navrhla také, aby ministerstvo při poskytování dotací zvážilo zavedení podmínky plnění právních závazků vyplývajících z užívacího vztahu k zemědělské půdě. Hrozba nepřiznání, či dokonce vrácení dotací, může v některých případech působit motivačně a přinutit nájemce platit vlastníkům příslušný nájem. Zdroj: www.ochrance.cz