Podle Mezinárodní rady pro obilí činila celková světová úroda obilovin na světě 1,66 miliardy tun. To je o 89 milionů více než loni, kdy byla sklizeň rovněž vysoká. Zákazníci se však nemají proč radovat. Ceny potravin i nadále porostou. Na vině je vysoká poptávka z Číny a problematická politika biopaliv.
„Na svědomí to mají dva zásadní faktory. Způsobil to vysoký zájem o potraviny z Asie, který prakticky luxuje celý evropský trh, a orientace na nepotravinovou produkci do obnovitelných zdrojů,“ myslí si krajinný ekolog Ivan Dejmal.
Veškeré přebytky pohltil etanol
Všechny přebytky obilí a pšenice z Česka bez problémů pohltil německý trh na výrobu etanolu. Tuna krmné pšenice v roce 2006 vyšla na 2700 Kč, loni za ni pěstitelé dostali už 5500 Kč, tedy jen o málo méně než za kvalitnější potravinářskou.
Mají tedy smysl další dotace z EU, když je zemědělství už plně soběstačným odvětvím?
„Rozhodně ano. Ty dotační systémy se nemohou měnit za pochodu a nesmějí být závislé přímo na úrodě,“ hájí zemědělce Patr Habáň z ministerstva zemědělství.
Velmi opatrný v omezování dotací je i šéf Agrární komory Jan Veleba. „Náš resort se pouze vrátil do normálních kolejí. Pokud někdo tvrdí, že se zemědělci tento rok nějak dramaticky obohatili, je v tom zlý úmysl,“ řekl Veleba.
Ekologové i zemědělci se rovněž shodnou v tom, že je třeba začít lépe chránit půdu před jejím průmyslovým či urbanistickým znehodnocením.
„Upozorňoval jsem na to už před deseti lety, že situace s nadbytkem potravin na trhu nebude panovat věčně. Převládl však trend, který platí doposud a říká se mu restituční urbanismus. I ta nejkvalitnější půda I. stupně, jaká je například kolem Prahy, je rozprodávána na stavbu satelitních městeček,“ zlobí se Dejmal.
Dobrému zákonu chybí politická vůle
Samotný zákon o ochraně půdy však Dejmal považuje za dobrý. Chybí mu pouze politická vůle a snaha úředníků jej dodržovat. Macešské nakládání s půdou vadí i zemědělcům, kteří o tomto tématu chtějí v budoucnu vyvolat vážnou diskusi.
„Je to lehkovážné a bude nás to určitě ještě mrzet. Vůbec bych se nebál ani jistého přitvrzení zákona o půdě,“ uvádí Veleba.
K tomu patrně nedojde. Ministr zemědělství Petr Gandalovič je přesvědčen, že na podobě zákona není potřeba nic měnit. „Podle mého názoru je současná právní úprava dostatečná. Rozhodování o vynětí ze zemědělského půdního fondu provádí ministerstvo životního prostředí, a je tedy na něm, jak je schopno uhájit půdu před nadměrnou zástavbou,“ uvedl Gandalovič.