autor: Velechovská Jana (7.1.2008)

Při projíždění českou krajinou uvidíte krásné nové stáje stejně jako zemědělské stavby, které se každou chvíli rozpadnou. Překvapivě – v obou to žije. Staré stáje nevyžadují údržbu, protože jim už stejně nepomůže, nevynucují si dlouholeté odpisy, protože už odepsány jsou. Zdají se být ideální, ale zvířata v nich často onemocní a hynou. Chovatel má pak dvě možnosti – novostavbu nebo rekonstrukci.

Agrodružstvo Sebranice nedaleko Poličky hospodaří na zhruba 1500 hektarech zemědělské půdy. Rostlinná výroba nepreferuje žádné speciality, pěstují se převážně obilniny, a to jak v potravinářské, tak krmné kvalitě, celkem asi na 550 hektarech. Další významnou plodinou je kukuřice, jež se sklízí na siláž i systémem CCM. Sto hektarů osévají jetelovinami a stejnou výměru zaujímají trávy na semeno. Na 60 ha lze nalézt převážně sadbové brambory ve vyšších stupních množení. Ze stovky hektarů luk a pastvin získává podnik kvalitní seno nebo senáž.

Chov prasat
Prasata mají v tamním podniku dlouholetou tradici. Staré nemoderní provozy se nacházely na několika místech a nabízely pouze špatné větrání, vysoký podíl ruční práce a následnou malou produkci selat, nízké přírůstky a vysokou spotřebou krmiv. Rozhodnutí vybudovat konkurenceschopnou stáj padlo zhruba v roce 2001. „Je to základ k rentabilní výrobě vepřového masa“, podotýká předseda Ing. Jindřich Jílek.
Novostavbu porodny zadal management podniku třeboňské firmě Agrico, která vybudovala komplexní moderní technologický systém. Prasnice i selata jsou krmeny dietou vytvořenou počítačem podle krmných křivek plně automatizovanými krmítky Schauer Spotmix. Vlastní stavba se skládá pouze ze základů, obvodového zdiva a střechy, přepážky mezi boxy tvoří plastové stěny. Tento materiál je ideální pro turnusový režim chovu, snadno se dezinfikuje, má vysokou životnost a je levnější než klasické zdivo. Jednotlivé rošty v kotcích jsou položeny na odolných plastových vanách Agrivan, které zaručují optimální podmínky pro matku i selata.
Stáj pro nebřezí prasnice – „jalovárna“ a pro březí prasnice (skupinový chov) je vytvořena z bývalého dvouřadého kravína typu K-96, kde bylo podle slov předsedy přece jen možné skloubit požadavky na tyto kategorie zvířat s půdorysem stáje. S novostavbou je propojena spojovací chodbou a tvoří tak jeden kompaktní celek. V blízkosti porodny se nachází mycí box, kde se zvířata dezinfikují při převodu mezi jednotlivými sekcemi.
Celková kapacita stáje je 360 prasnic, porodna je rozdělena do šesti sekcí po šestnácti kusech, stáj pro březí prasnice má kapacitu 200 kusů v deseti skupinách, zbytek míst zabírají individuální kotce pro jalová zvířata. Do stáje pro odchov selat je možné naskladnit 120 kusů v každé z osmi sekcí. Kapacita jímky na kejdu je 1700 m³ a odpovídá tak platné normě.
Výkrm prasat se z ekonomických důvodů v Sebranicích neprovádí, dochovaná selata se vykrmují ve spřáteleném podniku Agropork Svitavy.

Holštýnské plemeno
Kromě prasat se v Sebranicích chová také skot. V současné době je ve stájích zhruba 500 holštýnských dojnic. Současná užitkovost se v Sebranicích pohybuje kolem osmi tisíc kilogramů mléka při vysokém obsahu bílkovin a tuku a nízkém obsahu somatických buněk. Již dva roky se dojí pomocí robotů Lely Astronaut, kterých je v tamní stáji umístěno sedm. Pro skot se používá vertikální samosběrací krmný vůz od firmy Triolet proti dříve používanému horizontálnímu typu. Vertikální vůz produkuje lépe strukturované krmení, ale jeho kapacita je nižší, což se projevuje na časnějším opotřebení jednotlivých součástí. Pomocníkem v oblasti krmení je také mobilní drtič vlhkého zrna M2 od firmy RomiLL.
Kromě dojnic se v Agrodružstvu vykrmuje zhruba 150 masných nebo kombinovaných býků, které se nakupují na podzim jako zástav přímo z pastvy. Podle slov předsedy se tímto postupem zaplní prázdné stáje a zkrmí píce, která svou kvalitou nevyhovuje laktujícím zvířatům. Býci se vykrmují do hmotnosti 700 až 750 kilogramů a dosahují přírůstku 1,2 kg denně.

Zdroj: www.agroweb.cz