Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2008

11/01/08

Ing. Vladimír Šabata

Od ledna 2008 se již při posuzování vzniku a zániku zaměstnání nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2008
4.1.2008, Zdroj: VZP
Od ledna 2008 se již při posuzování vzniku a zániku zaměstnání nevychází z vazby na nemocenské pojištění, ale rozhodující je, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnáním se od ledna 2008 rozumí činnost, ze které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Zaměstnancem je fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Zákon stanovuje několik výjimek, kdy zaměstnancem není osoba, jíž plynou nebo by měly plynout příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Kromě případů, kdy plynou pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, je vyjmenováno šest výjimek, kdy nevznikne účast na veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o:

žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
osoby činné na základě dohody o provedení práce.

Vedle těchto skupin jsou dále mezi výjimkami případy, kdy zůstala do určité míry zachována vazba na nemocenské pojištění. U těchto čtyř případů je podmínkou pro uznání výjimky dosažení pouze takového měsíčního příjmu, který je nižší než tzv. započitatelný příjem. Započitatelným příjmem v roce 2008 je částka 400 Kč. Mezi zmiňované výjimky dále patří:

osoby, které v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (tzv. zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc) a v kalendářním měsíci nedosáhnou započitatelného příjmu,
členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu,
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu,
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu.

Všechny ostatní osoby, které mají příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů, patří do okruhu zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou účastny nemocenského pojištění. Dojde tím k rozšíření okruhu zaměstnanců, například o:

členy statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (členové představenstva, členové správních a dozorčích rad atd.),
volené či jmenované funkcionáře právnických osob, sdružení, spolků atd.,
osoby činné na základě mandátní nebo příkazní smlouvy,
neuvolněné zastupitele,
členy společenství vlastníků bytových jednotek,

pokud tyto osoby mají příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Vznik a zánik povinností zaměstnavatele

Od 1. ledna 2008 je novelizováno ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., kde je nově stanoveno, kterým dnem vzniká zaměstnavateli povinnost plnit za svého zaměstnance zákonem dané povinnosti. Podle tohoto ustanovení vzniká ve většině případů zaměstnavateli povinnost dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, tzn. dnem, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Pro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání, např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod.

Vyměřovací základ

Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo ke změně definice pojmu vyměřovací základ. Od 1. 1. 2008 je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.).

Došlo k upřesnění některých příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu. Nově se od 1. 1. 2008 nezahrnují odměny při skončení funkčního období náležející uvolněným či neuvolněným zastupitelům. Text písmena f) § 3 zák. č. 592/1992 Sb. (plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání) byl nahrazen novým textem, podle kterého se do vyměřovacího základu nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

K dalšímu upřesnění došlo u pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, u něhož je vyměřovacím základem úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů. Výjimkou jsou jen náhrady škody, náhrady výdajů a obecně platné výjimky uvedené v § 3 odst. 2, písm. e) a f) zák. č. 592/1992 Sb.

NABÍDKA