Nové směrnice proti znečišťování životního prostředí vyžadují přísnou kontrolu unikání zápachu z podniků s chovem prasat.
Dánští chovatelé řeší kromě cen krmiv i otázku, zda se neposune výroba prasat za hranice a Dánsko se již investičně podílí na projektech výroby vepřového masa v ostatních evropských zemích. Diskutovanou otázkou však zůstává spíše kvalita životního prostředí. Ochrana životního prostředí oslabuje politický záměr udržet vepřové maso na prvním místě v rámci obchodování.
Na počátku roku 2007 se novináři zúčastnili exkurze po dánských zařízeních pro výrobu prasat a byli seznámeni s tím, že v Dánsku budou brzy zavedeny nové, přísné standardy pro roční snížení zápachu z podniků s chovem prasat. Od ledna 2007 platí legislativní opatření týkající se emise zápachu a vzdálenosti výrobních jednotek od osídlených oblastí. Nejnižší povolená koncentrace označená číslem 5 na stupnici jednotek zápachu na m2 platí pro podniky umístěné těsné blízkosti městské zóny. Hranice s hodnotou 7 na stejné stupnici se užívá v oblastech, kde je více než 6 domů v sousedství, případně průmyslová nebo rekreační oblast. V případě, že je poblíž podniku s chovem prasat v zemědělské oblasti jeden dům je limit až 15.
Lednová směrnice z roku 2007 také zavedla požadavek, že všechny nové, rozšířené nebo modifikované farmy pro hospodářská zvířata s kapacitou více než 75 kusů zvířat musí mít schválení týkající se nejen zápachu, ale i emise amoniaku, dusíku a fosforu. Schvalování, ve srovnání s dřívějšími pravidly (zápach se bral v úvahu jen u největších farem s jednotkami o minimální kapacitě 250 kusů a při vzdálenosti méně než 30 m od nejbližší skupiny baráků), se týká více hospodářství.
Výsledkem zavedení nové legislativy je, že se v některých oblastech o 32 % zvýší počet podniků, kterých se budou nařízení týkat.
National Commettee for Pig Production uvedl:
– 70 % emise zápachu z produkčních jednotek pochází ze sekce vykrmovaných prasat
– stáje pro výkrm prasat s částečně zaroštovanou podlahou produkují o 30 % méně zápachu než s celoroštovou podlahou nad hnojnou chodbou
– výkrmny produkují 3-4x více zápachu v létě než v zimě.
Podle Dansk Svinproduktion zůstává z hlediska ovzduší zápach z prasečích podniků po celém státě největším problémem.
Výzkumníci hledají způsob snižování zápachu a také amoniaku z výkrmen. Očekává se, že ve srovnání s rokem 1985, dojde do roku 2015 k 50% snížení množství dusíku vylučovaného na kg vyprodukovaného vepřového masa.
V současnosti již bylo dosaženo významné snížení množství vylučovaného dusíku. Zatímco v roce 1985 bylo v prasečím hnoji v Dánsku vyloučeno 92 000 tun N při produkci 1,132 mil. tun vepřového masa, v roce 2004 to bylo 104 000 tun N, ale současně se zvýšila výroba vepřového masa na 1,965 mil. tun; produkce dusíku se zvýšila o 13 % a produkce vepřového masa o 74 %.
Dopad výroby vepřového masa v Dánsku na životní prostředí se během posledních 13 let snížil v důsledku nižší hladiny proteinu v krmivu, lepší konverze krmiva a účinnější manipulace se hnojem.
Srovnání ukazatelů užitkovosti v Dánsku se sousedními evropskými státy ukazuje, že se působení odvětví na prostředí může dále lepovat.
Ukazatelé z dánských výrobních podniků ve srovnání s ukazateli z Velká Británie a Nizozemska
Ukazatel
|
Dánsko
|
V. Británie
|
Nizozemsko
|
Počet selat odstavených/prasnici a rok
|
26,09
|
21,50
|
24,52
|
Konverze krmiva ve výkrmu
|
2,67
|
2,74
|
2,66
|
Spotřeba krmiva na 100kilové prase (kg)
|
264
|
270
|
260
|
Obsah hrubého proteinu v krmivu pro výkrm (%)
|
16,8
|
18,0
|
15,5
|
Podle odborníků by do roku 2015 mohla dánská stáda dosáhnout 10% zvýšení počtu odstavených prasat na prasnici a rok a 10% redukce spotřeby krmiva na kg přírůstku hmotnosti prasat.