Pokud se spotřebitel při nákupu zajímá, co je na etiketách napsáno, může si všimnout, že doba, do které má výrobek spotřebovat, bývá označena dvěma způsoby: slovy „Datum použitelnosti“ a „Datum minimální trvanlivosti“. Obyčejný člověk často vůbec netuší, jaký je mezi těmito daty rozdíl. Když se do toho ještě připlete pojem „záruční doba“ popř. „lhůta“ neboli „záruka“ začíná být v pojmech zmatek ještě větší. Jaký je mezi těmito daty rozdíl?

Datum použitelnosti se uvádí slovy "Spotřebujte do…". Datum se uvádí v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok ukončení této doby. Je-li potravina označena dobou použitelnosti, tedy slovy: „Spotřebujte do…“, musí výrobce na obal doplnit i údaje o podmínkách skladování.

Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.

Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do…" a opět následuje uvedení dne, měsíce a roku. Pokud je DMT kratší než 3 měsíce, nemusí být na obale uveden rok, pokud je DMT delší než 3 měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, nemusí být na obale uveden den a pokud je DMT delší než 18 měsíců, nemusí být uveden ani den ani měsíc.

DMT se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.

Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny. (Označení slovem "sleva", "akce" není v žádnm případě dostačující).

Po ukončení data výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce.

Potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti

Existují potraviny, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, nijak neupravené konzumní brambory, naklíčená semena, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 10 objemových procent (výjimku tvoří emulzní likéry), víno, pekařské a cukrářské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin po výrobě, jedlá sůl, přírodní sladidla v pevné formě, neplněné nečokoládové cukrovinky obsahující pouze cukry a barviva a látky určené k aromatizaci, žvýkačky a kvasný ocet, limonády, ovocné šťávy a nektary a alkoholické nápoje balené v nádobách nad 5 litrů, které nejsou určeny pro běžné spotřebitele a jednotlivé porce nebalené zmrzliny.

Jakým způsobem označovat

Podle vyhlášky o způsobu označování potravin musí být všechny údaje, tedy i datum, pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě.

– Datum bývá přelepeno cenovkou nebo bývá uvedeno příliš malým písmem

– Datum bývá vyjádřeno např. ve formě 020306 a spotřebitel tak neví, co údaj znamená

– Datum bývá nečitelné (např. tvarohy ve staniolové fólii nebo výrobky tavený typu sýr v "salámovém" balení s kovovou sponou, uzeniny, datum umístěné ve svaru sáčku atp.)

– Špatná orientace v informacích uvedených na obale v souvislosti s několikajazyčnými údaji (slovenské Spotrebujte do… znamená Dobu minimální trvanlivosti nikoli české Spotřebujte do..).

Záruční dobu upravuje občanský zákoník a jedná se o institut soukromoprávního charakteru, který není předmětem dozoru SZPI. Pro potraviny není na základě novely občanského zákoníku z roku 2011 od 23. 2. délka záruční doby speciálně stanovena. Občanský zákoník upravuje pouze obecnou 24 měsíční záruční dobu při prodeji spotřebního zboží. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném v souladu se zákonem o potravinách vyznačena lhůta k použití, skončí záruční doba uplynutím této lhůty. Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Jednou z dalších povinností, které se vážou k záruční době, je povinnost vyplývající ze zákona o ochraně spotřebitele: prodejce musí informovat spotřebitele řádně o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, včetně údajů o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Podle občanského zákoníku prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. Shodou s kupní smlouvou se rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá.

O reklamaci rozhoduje prodávající, přičemž kupující má právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit (tj. může požadovat vrácení peněz). Nesouhlasí-li kupující se způsobem vyřízení reklamace, může se domáhat svých práv soudní cestou.

Práva z odpovědnosti za vady u věcí, které se rychle kazí, musí spotřebitel uplatnit nejdéle v den následující po koupi, jinak práva zaniknou.

Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhoduje o reklamaci ihned, ve složitých případech může rozhodnutí trvat až 3 dny. Reklamace včetně odstranění vady musí byt vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla reklamace uplatněna. Prodávající se ale může se spotřebitelem dohodnout na delší lhůtě.

Zpracoval: Mgr. Pavla Burešová – Oddělení komunikace (ÚI SZPI)

Zpracoval: OPZ – Odbor právní a zahraniční