Česká republika by tedy měla zhodnotit současný vývoj a případně ho zohlednit ve své pozici k této problematice. SAPS je velmi jednoduchý a byrokraticky nenáročný. Systém s platebními nároky je administrativně výrazně náročnější, na druhou stranu poskytuje vedle možnosti plateb spojených s produkcí podle čl. 38 (které jsou dostupné bez ohledu na systém základní platby) i zohlednění historických referencí (prostřednictvím odlišení hodnoty platebních nároků podle čl. 22 – návrh Evropské komise (EK) však tuto možnost novým členským státům doposud aplikujícím SAPS neumožňoval, to je obsaženo až v aktuální pozici Evropské rady (ER).

     V současné době je velmi obtížné vyjádřit definitivní stanovisko vzhledem ke skutečnosti, že není znám výsledný kompromis vzešlý z jednání EK, EP a ER. Na základě stávajících pozic těchto tří institucí vyjádřili zástupci nevládních organizací podporu takovému systému, který bude umožňovat určité přesně vymezené adresné cílení podpory na citlivé sektory (především přežvýkavce), zároveň však bude v rámci možností administrativně nenáročný. Zástupci Zemědělského svazu ČR, Agrární komory ČR a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů se kloní spíše k systému s platebními nároky (především s ohledem na preferenci jednotného systému pro celou EU), Asociace soukromého zemědělství ČR spíše preferuje SAPS s paralelním využitím dostupných nástrojů k zacílení podpory.

Aktivní farmář Česká republika se postavila proti původnímu návrhu EK, který stavěl na podmínce 5 % příjmů z přímých plateb na celkových nezemědělských příjmech vzhledem k velké obtížnosti až nemožnosti kontroly takové podmínky. Zároveň ČR usiluje o větší flexibilitu z pohledu členských států ve vymezení aktivního farmáře.

V rámci projednávání návrhu EK se na půdě ER podařilo do aktuální pozice rady prosadit všechny zásadní body české pozice. Aktuální návrh rady vypouští podmínku sledování uvedeného poměru 5 %. Zároveň byl doplněn odstavec, na základě kterého je možné v případě rozhodnutí členského státu vyloučit některé typy subjektů z možnosti čerpat přímé platby (např. letecké společnosti, elektrárenské společnosti, osoby spravující vodní díla, sportoviště či rekreační zařízení a podobné typy podnikatelských subjektů), pokud tyto subjekty nepředloží věrohodnou evidenci o tom, že splňují podmínku 5 % příjmů z přímých plateb z nezemědělské činnosti. Případně je možné ze strany členského státu vyloučit podniky, u kterých příjmy ze zemědělské činnosti tvoří pouze nevýznamnou část příjmů, případně jejich hlavní aktivita neobsahuje vykonávání zemědělské činnosti. Velmi podobnou úpravu má ve své aktuální pozici i EP.

 Zastropování (capping) Česká republika dlouhodobě odmítá zavedení jakýchkoli opatření, která rozlišují úroveň podpory podle uměle zvolených kritérií, neboť vedou k nárůstu administrativní zátěže a jsou v přímém rozporu s principy zjednodušení společné zemědělské politiky. Proto se staví proti návrhu na zastropování, a to i přesto, že podle prvotních analýz ČR nebude patřit mezi země zásadněji dotčené aktuálně navrženým opatřením umožňujícím odečet nákladů na zaměstnanost od kontrolovaného stropu dotace. Česká republika zároveň aktivně vystupuje proti jakékoli variantě cappingu bez odpočtu nákladů na zaměstnance.

  Všechny zúčastněné strany se opětovně vyjádřily proti zavedení cappingu. Jeho případné zavedení na úrovni členského státu podpořily pouze v případě, pokud bude zcela v kompetenci členského státu o jeho zavedení rozhodnout (v souladu se závěry ER ze dne 8. 2. 2013).

 Úřad AK ČR, www.apic-ak.cz