Zastoupených: Polskem, Maďarskem, Českou republikou, Slovenskem, Rumunskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Chorvatskem

Zástupci Maďarské agrární komory, Národní rady polských zemědělských komor, Agrární komory České republiky, Slovenské agrární a potravinářské komory, Federace rumunských zemědělských producentů, Estonské zemědělské a obchodní komory, Lotyšských zemědělkých nevládních organizací, Svazu litevských farmářů a Chorvatské agrární komory se sešli, aby projednali stanoviska svých organizací k legislativním návrhům Komise týkajícím se budoucí Společné zemědělské politiky. Členové výše uvedených organizací zformulovali své společné stanovisko ke klíčovým bodům nově navržené legislativy SZP následujícím způsobem:

Řízení společné zemědělské politiky za uplynulých 5 let bylo pro většinu našich zemí zklamáním. Velikost a síla našich zemědělství ve většině případů ztrácela svou základnu místo toho, aby se dále rozvíjela. Bezpečnost příjmů našich farmářů byla oslabována místo toho, aby se stabilizovala.

Jsme přesvědčeni, že značná část tohoto fenoménu je spojena se způsobem, jakým je systém SZP navržen a prováděn. Zvláště došlo k pochybení pokud jde o poskytnutí stejné úrovně možností všem farmářům napříč společným trhem a jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k jejich konkurentům ze třetích zemí.

Z těchto důvodů naše země doufaly v podstatné změny v návrhu nové Společné zemědělské politiky pro období 2014-2020. Jsme však zklamáni, protože současný návrh Komise nezahrnuje žádné podstatné změny ve srovnání se současným systémem.

Návrh Komise ve své současné podobě nepředpokládá silnější a konkurenceschopnější evropské zemědělství – místo toho uvaluje na farmáře dodatečné náklady a různou další administrativní zátěž. Nepřichází s opravdovým a transparentním novým řízením a místo toho ještě více komplikuje současný systém. Nepřináší nový systém přidělování zdrojů a místo toho toleruje systém založený na historických referenčních údajích na příštích mnoho let a navíc přichází ještě s dalším přechodným obdobím. Potřebujeme silnější, spravedlivější a jednodušší Společnou zemědělskou politiku než je ta, kterou v současné době navrhla Komise.

Oceňujeme úsilí Komise zachovat silný rozpočet SZP. Avšak zmrazení rozpočtu SZP v nominálních podmínkách, spolu s dalšími navrženými prvky, které snižují příjem a zvyšují náklady (například 30% ní povinné zelenání, neobdělávání 7% půdy z ekologických důvodů atd.) znamená, že v reálných podmínkách příjmy farmářů ještě více poklesnou.

Návrh Komise v zásadě počítá se zachováním hlubokých rozdílů mezi spřátelenými členskými státy pokud jde o úroveň přímých plateb tím, že umožňuje, aby systém založený na referenčních datech existoval ještě mnoho let a navíc přichází s dalším dlouhým přechodným obdobím. To je v rozporu s mnoha oficiálními sliby a politickými rozhodnutími přijatými v minulosti, že bude tato diskrimanace do konce současného rozpočtového období odstraněna. Proto vyzýváme Komisi, aby návrh přehodnotila a předložila úplně nový systém kalkulace národních obálek v rámci Pilíře 1, který bude vyhovovat všem členským státům. Tento nový systém nesmí být založen na historických referencích a nesmí zahrnovat další přechodná období. Jsme přesvědčeni, že jen takto můžeme vytvořit novou a skutečně Společnou zemědělskou politiku, která bude bez diskriminace a ku prospěchu všech evropských farmářů.

Souhlasíme s návrhem Komise, že finanční prostředky SZP musí dostávat pouze ti farmáři, kteří skutečně produkují zemědělské produkty. Na druhé straně jsme velmi znepokojeni tím, že jednotně nasvrhovaná definice nepostihne národní rozdíly výrobních struktur. Původnímu cíli by lépe sloužilo stanovení určitého kriteria, jemuž by musely vyhovět všechny členské státy a zároveň ponechání určité flexibility na národních úrovních. Jsme rovněž přesvědčeni, že býti „aktivním farmářem“ by mělo zahrnovat skutečný výstup zemědělských výrobků.

Komise navrhuje zavedení dalších vrstev byrokracie a úředního šimla na farmáře a vlády. Bez ohledu na to, že Komise souhlasila s naléhavou potřebou zjednodušit SZP, její návrhy týkající se křížové kontroly, zelenání, zastropování a její definice aktivního farmáře učiní pro veřejnost celý systém ještě méně transparentním a pro farmáře a vlády bude představovat ještě větší zátěž. Pokud návrh nepřináší zjednodušení, musí být přepracován.

Komplikovaný návrh Komise na zastropování přímých plateb bude působit protipobídkově pokud jde o modernizaci farem. Bude rovněž trestat farmáře, kteří již vyvinuli úsilí dosáhnout dobrého hospodaření a také ty, kteří využívají smluvní pracovní síly. Zastropování proto odmítáme.

Návrhy Komise týkající se zelenání v rámci Pilíře 1 budou mít velmi negativní dopad jak na farmáře, tak na spotřebitele s velmi malou zárukou prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Uvalení stejných požadavků na více než 12 milionů farem nacházejících se v různé situaci je zřejmě ten nejméně efektivní způsob jak dosáhnout prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Farmáři musí mít možnost vybrat si taková opatření, která vyhovují situaci na jejich farmě a místním podmínkám. Navrhujeme, aby všechna opatření týkající se zelenání byla opětovně zvážena a přesunuta do Pilíře 2, aniž by došlo ke snížení financování Pilíře1 a za podmínky, že zastropování bude odstraněno. Opatření týkající se zelenání by měla být zaváděna na dobrovolné bázi.

Vítáme možnost použít až do 10% národní obálky na poskytnutí limitovaných napojených plateb, ale vyzýváme při využití tohoto opatření k větší národní flexibilitě. Členské státy by měly mít možnost samy určit, které sektory zvýhodní, než aby byl seznam nárokových sektorů stanovn na úrovni Evropské unie (článek 38). Mělo by být povoleno, aby úroveň podpory pro vysoce citlivé sektory byla vyšší.

Celý systém křížové kontroly musí být podstatně zjednodušen, aby byla odstraněna administrativní zátěž – zvláště pokud jde o postup při výpočtu sankcí. Rovněž je velmi potřeba usměrnit a více sladit mandatorní pravidla napříč Evropskou unií. Produkce vstupující do Evropské unie ze třetích zemí by měla vyhovovat stejným požadavkům jako mají předepsány evropští producenti. Nepodporujeme doplnění návrhu o Vodní direktivu (2000/60/EK) a Pesticidy ( 2009/128/EK). Podle našeho návrhu je Vodní direktiva již realizována prostřednictvím řady zákonů ve všech členských státech. Na druhé straně si myslíme, že zavedení směrnice Pesticidy do křížové kontroly by bylo v této fázi předčasné.

Oceňujeme úsilí Komise dosáhnout zjednodušení prostřednictvím zavedení Plánu pro malé farmáře, je však důležité, aby tento krok doprovázela opatření na podporu ziskovosti malých farmářů a strukturální reformy. Podporujeme záměr Komise přivést mladé zájemce do zemědělské činnosti. Jsme však přesvědčeni, že skutečnou překážkou pro mladé farmáře je nízká úroveň příjmů a ziskovosti zemědělských obchodů na trhu.

Při obchodování se třetími zeměmi by měly být zachovány a efektivně využívány exportní náhrady. Odmítáme návrhy na oslabení a zkomplikování současného systému bez ohledu na zásady přijaté v Lisabonské smlouvě. Další rychlé a bezdůvodné odstranění tržních opatření by způsobilo závažné ztráty producentům, zpracovatelům i spotřebitelům, protože slabá záchranná síť nedokáže zabránit extrémním cenovým výkyvům. Proto navrhujeme upevnění těchto nástrojů , a to zejména v oblasti intervencí obilovin. Navrhujeme, aby byly intervenční referenční ceny plně aktualizovány a přizpůsobeny dnešním podmínkám na trhu. Žádáme, aby mléčné kvóty, kvóty na cukr a výsadbová práva pro sektor vína byly zachovány alespoň do roku 2020 (s výjimkou mléčných kvót Estonska, mléčných a cukerných kvót Lotyšska a výsadbových práv Chorvatska). Jsme proti plánům pomoci pro mléčný krmný prášek a odstranění kaseinu.

Vítáme rozšíření spektra výrobků i na producentské organizací a jejich sdružení a na meziodvětvové organizace. Jsme však znepokojeni tím, že podmínky a postupy pro uznání producentských organizací jsou navrženy tak, že mají být pouze v pravomoci Komise. To by bránilo řádné kontrole a dohledu, a proto tento návrh odmítáme. Producentské organizace rovněž potřebují „právní jistotu“ pokud jde o zákon o konkurenci ve Společenství tak, aby se mohly spojovat a působit tak na trhu efektivněji. Důležité je to, že podpora producentských skupin není omezena tak, jako je tomu u malých a středních podniků, takže i větší uskupení jsou podporována. Jestliže bude současná úprava producentských organizací pro ovoce a zeleninu přesunuta do Pilíře 2, bude nezbytné kompenzovat jejich investiční podporu, která bude ztracena. Producentské a meziodvětvové organizace by měly být plně podporovány v rámci Pilíře 1.

Komise navrhuje přidělení 50% rozpočtu na rozvoj venkova založeného na „nových objektivních kriteriích“, která budou specifikována později a počítá s +/- 10% rozdílem ze současné národní úrovně podpor na rozvoj venkova. Jsme velmi znepokojeni nejasností definic těchto kriterií a nesouhlasíme s jakýmkoliv snížením zdrojů na rozvoj venkova členským státům na úroveň, jež by měla být pod průměrem Evropské unie. Nové přidělení finančních prostředků na rozvoj venkova nesmí vyústit v jakékoliv narušení mezi členskými státy, zejména ve prospěch rozvinutějších zemí na úkor těch méně rozvinutých. Navrhujeme také, aby mohlo být 10% celkových národních obálek přemísťováno mezi Pilířem 1 a Pilířem 2 podle vlastního rozhodnutí členských států.

Považujeme za důležité, aby platby LFA dostával v budoucnu pouze aktivní farmář. Rovněž navrhujeme, aby práh nárokovosti z plánu LFA byl snížen na 50% místo na 60% jak to navrhuje Komise. Kromě toho je pro nás nepřijatelná jakákoliv degresivita plateb založená na velikosti farmy. V současné době jsou veškeré platby LFA prováděny z Pilíře 2. Komise nyní navrhuje, aby členské státy mohly použít do 5% finančních prostředků určených na přímé platby na platby do oblastí s přírodním omezením. To by pro farmáře znamenalo, že by z prostředků získaných pokrácním svych přímých plateb platili za opatření, která dříve financoval EAFRD (Evropský fond pro rozvoj venkova). Pro to nevidíme žádný důvod a myslíme si, že by tyto platby měly být i nadále plně hrazeny z Pilíře 2.

Vítáme zachování současných opatření pro řízení rizik a zavedení dodatečných dobrovolných nástrojů pro stabilizaci příjmů. Musí se však dále prověřit do kterého pilíře by tato opatření měla být zavedena a dále stanovit podrobnosti jejich zavádění. Pokud jde o toto opatření, žádáme o kompenzaci plateb farmářů na pojištění, aby bylo zajištěno řádné fungování řízení rizik a rovněž žádáme, aby jejich povinný vlastní příspěvek byl snížen na 10%.

Tato Deklarace byla vyhotovena v 15 originálech v angličtině, sestává ze šesti stran a byla podepsána všemi zúčastněnými stranami na základě jejich plného souhlasu.

Budapešť, 29. listopadu, 2011

Wiktor SZMULEWICZ GÉZA POPRÁDY

prezident vládní komisař

Národní rada zemědělských komor Maďarská agrární komora

POLSKO MAĎARSKO

Jan VELEBA Milan SEMANČÍK

prezident předseda

Agrární komora České republiky Slovenská zemědělská a potravinářská komora

ČESKÁ REPUBLIKA SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Viorel MATEI Roomet SORMUS

Prezident předseda představenstva

Federace rumunských zemědělských Estonská agrární a obchodní komora

producentů ESTONSKO

RUMUNSKO

Jonas TALMANTAS Armands KRAUZE

předseda zástupce

Svaz litevských farmářů Lotyšské nevládní organizace,

LITVA LOTYŠSKO

Damjan BOGDANOVIC,

generální tajemník

Chorvatská agrární komora,

CHORVATSKO