Podle Agrární komory národní pravidla pro ekologické zemědělství nedostatečně stimulují produkci biopotravin. Odlišný pohled na věc má PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou minulý týden schválil Senát a nyní čeká na podpis prezidenta, je nedostatečná, uvedl dnes prezident Agrární komory Jan Veleba. Nová právní úprava podle něj ekofarmáře nedostatečně motivuje k tomu, aby pouze nepobírali dotace, ale produkovali potraviny. Celý dotační systém EU vede evropské zemědělce ke stagnaci výroby, zatímco agrární produkce na jiných světadílech rychle roste, řekl Veleba.

Jak Veleba uvedl, ze 480.000 hektarů, které jsou dnes v Česku podle pravidel ekologického zemědělství obhospodařovány, se na 380.000 hektarech pěstuje pouze tráva na seno.Za extrémní případ pak Veleba označil skutečnost, že v Česku je v současnosti více než 6300 hektarů ekologických sadů, což je více, než je ekologických sadů v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Majitelé sadů na hektar půdy pobírají dotaci 12.000 korun. V řadě případů však pěstitelé nesklízejí žádné ovoce, poznamenal Veleba. "Děje se to, že se vysadí ekologický sad a ten se nechá být," popsal častý postup pěstitelů. Ve štědře dotovaných biosadech bývají podle Veleby často pěstovány ty nejlevnější odrůdy ovoce.

"Jednou z podmínek společné zemědělské politiky EU je dotování nevýroby," poznamenal Veleba. Tento stav prý neodstraňuje ani reforma společné zemědělské politiky. Ta v rámci takzvaného ozeleňování počítá s tím, že zemědělci budou muset minimálně sedm procent svých polí nechávat ležet ladem. "Já si neumím představit, že v Polabí nebo na Hané se nebude sedm procent půdy obdělávat," podotkl.

Novela má mimo jiné zjednodušit registraci nových ekologických zemědělců včetně zrušení tisícikorunového správního poplatku za podání žádosti o registraci. Návrh také ministerstvu zemědělství nově umožní kontrolním organizacím, které dohlížejí na ekofarmáře, v případě zjištěných pochybení ukládat pokuty až čtvrtmilionu korun.Ekologičtí zemědělci se již v současnosti musejí podřizovat speciálním kontrolám svého hospodaření. Mohou si přitom vybírat, která ze tří ministerstvem pověřených institucí je bude kontrolovat. Nejsou-li s kontrolní organizací spokojeni, budou moci v budoucnu přejít k jiné.

Počet ekologických zemědělců v Česku letos v srpnu převýšil 4000. Podle pravidel ekologického zemědělství hospodařilo 4022 farmářů, zatímco na začátku letošního roku jich bylo 3517. Plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla ze 448.202 hektarů na začátku letošního roku na 483.176 hektarů v závěru srpna. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil z lednových 10,55 procenta na 11,4 procenta. Biopotraviny však na tuzemském trhu s potravinami mají podíl necelé jedno procento. Nadpoloviční většina z nich navíc stále pochází z dovozu.

Provozování ekologického zemědělství (EZ)není žádným zlatým dolem, je to často dřina mnohem větší, než konvenční způsob hospodaření, liší se to samozřejmě případ od případu. V ekologickém zemědělství jde ale (na rozdíl od některých způsobů zemědělského hospodaření) také o to vyvíjet činnost, která má pozitivní dopad na životní prostředí. K zájmům skutečných ekologických zemědělců nepatří podpora nepoctivců, kteří by kazili čest poctivým sedlákům a odčerpávali finance prostřednictvím zneužitých dotací, jak naznačují někteří kritici. Není však možné paušalizovat a generalizovat či účelově používat jen část informací. Silná slova některých funkcionářů agrárníků o zlatokopectví, dotacích a nedodržování pravidel v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, nastolují prostor jen spekulacím či pobouření, ale rozhodně ne ke konstruktivním činům. Tak se jeví i kritika novely zákona o ekologickém zemědělství ze strany Agrární komory ČR.

Není smyslem novely o ekologickém zemědělství řešit dotační politiku. Zákon je normou s perspektivou dlouhodobé platnosti, jeho konkrétní naplnění včetně pružnějšího nastavování pravidel je pak otázkou následných vyhlášek a finanční podpora souvisí s nastavením podmínek dotací. „Novela zákona o ekologickém zemědělství rozhodně neměla vyřešit dotační politiku vůči sadům nebo finanční podmínky podpor pro ekologicky vyprodukované seno, které ostatně používají ke krmení i konvenční zemědělci a chovatelé. Naopak hlavním posláním novelizace je uvedení české právní normy v soulad s evropskou legislativou nebo nastavení principu registrace ekologických subjektů, zavedení chovu králíků v EZ, úprava systému udělování výjimek, apod.,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Podle ní je nastavení konkrétních dotačních pravidel v kompetenci Ministerstva zemědělství ČR. Zmíněnou oblastí se zabývá odbor environmentálních podpor Programu rozvoje venkova.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců navíc poukazuje na fakt, že produkce není vše. Přestože je kladen důraz na zvyšování efektivity ekologicky hospodařících sedláků – tedy například i producentů bioovoce a na zajištění kvalitní tuzemské produkce pro náš trh (což je předmětem i právě realizovaného Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015), je rovněž důležitá mimoprodukční funkce sadů, zejména těch extenzivních. „Jedná se o jeden z principů ekologického zemědělství, který je velmi důležitý z hlediska údržby krajiny, zachování a podpory biodiverzity, což mnohým kritikům často uniká – za to jsou ekologičtí zemědělci „odměňováni“ formou vyšších dotačních podpor,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová a dodala, „není naším záměrem a doufám, že ani záměrem dotační politiky podporovat spekulanty. Chceme kvalitní tuzemskou bioprodukci pro naše spotřebitele, ale toho docílíme jen společně se samotnými ekologickými zemědělci. Dotace nejsou v Evropské unii spjaty účelově s produkcí, ale se způsobem hospodaření.“

V zájmu zvyšování kvality sadů mají bioovocnáři ve svazu PRO-BIO možnost být certifikováni podle nadstandardní směrnice pro hospodaření a management ovocných sadů, kterou také ve spolupráci s nimi, či zahraničními svazy jako Bioland, svaz aktualizuje a případně zpřísňuje.

Hospodaření na trvalých travních porostech v režimu EZ a zajištění „pouhé“ produkce biosena pro ekologické chovy zvířat (a nejen pro ně), je významným způsobem hospodaření v podmínkách České republiky. Na velké části pastvin, zejména horských, se extenzivně hospodaří – pase se zde dobytek, ovce, kozy apod., což je běžné a podporované v celé Evropské unii.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců vyzývá všechny, kdo mají konkrétní podněty ohledně nepoctivého chování „ekologických“ zemědělců, aby raději informovali příslušné orgány, než aby šířili nepodložená všezahrnující podezření.