Zkušební doba podle zákoníku práce
04/04/10
Zkušební doba podle zákoníku práce
Zkušební doba podle zákoníku práce
30.3.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
Sjednání zkušební doby umožňuje zcela jednoduché rozvázání pracovního poměru.
Sjednání zkušební doby umožňuje zcela jednoduché rozvázání pracovního poměru.
Pokud by zkušební doba byla sjednána delší, než umožňuje zákon (3 měsíce), nemá to za následek neplatnost ujednání o zkušební době. Neplatné bude pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici tří měsíců. Pokud by došlo k pozdějšímu prodloužení zkušební doby, bylo by toto ujednání, a to i s ohledem na § 18 ZP, neplatné.
Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, a to ani vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přímo ze zákona se však v jednom případě prodlužuje. Nemůže-li zaměstnanec během zkušební doby pracovat pro překážky v práci, tato doba překážek se do zkušební doby nezapočítává. Podle § 35 odst. 2 se zkušební doba prodlužuje o dobu překážek v práci.
Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může tudíž být sjednána i na kratší dobu než jsou tři měsíce. Počítání času se řídí občanským zákoníkem a je v zájmu obou účastníků pracovněprávního vztahu, aby konec běhu zkušební doby byl sjednán přesně – nejlépe uvedením konkrétního kalendářního dne. Občanský zákoník však nezná pojem „doba“, ale pouze pojem „lhůta“. U zkušební doby je proto nezbytné analogicky použít ustanovení § 51 odst. 2 ZP, podle něhož výpovědní doba končí uplynutím posledního dne této doby.
Podle § 66 ZP nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Toto ustanovení vstoupí v účinnost až nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Zařazeno v daně a účetnictví, Poradenství