Dohoda o konkurenční doložce může být se zaměstnancem uzavřena ve smyslu ustanovení § 310 odst. 2 zákoníku práce pouze za předpokladu, že toto lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat, a to s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Kritérium pro posouzení spravedlivosti doložky je tedy:

a)      povaha znalostí a postupů, jež získal zaměstnanec v práci u zaměstnavatele,

b)      zda využití získaných znalostí jinde by mohlo zaměstnavatele poškodit.

Jisté tedy například je, že u jednoduchých, mechanických prací nevyžadujících znalost speciálních poznatků a zkušeností konkurenční doložka není přípustná (např. uklízečka). Stejně tak mám zato, že recepční nepatří mezi takové druhy práce, u kterých lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat uzavření konkurenční doložky. Konkrétní rozhodnutí, zda lze z tohoto pohledu uzavřít platně konkurenční doložku, tj. zda  může dojít ke ztížení činnosti zaměstnavatele bude vždy věcí konkrétního posouzení s tím, že v případě pochybností může dát konečnou odpověď pouze soud.

Zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost, aby poskytl zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za to, že dodrží konkurenční doložku. Výše peněžitého vyrovnání není limitována, musí však být nejméně v částce průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, za každý měsíc plnění závazku.

Co se stane pokud by nebyla výše peněžitého vyrovnání určena vůbec. Výklad k této otázce poskytl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 11.4.2002, sp. zn. 21 Cdo 1276/2001, podle kterého „ujednání o tzv. konkurenční doložce je svojí povahou vzájemným závazkem, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem; závazku zaměstnance využívat po skončení pracovního poměru své odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu musí odpovídat jiný závazek zaměstnavatele, který uvedené omezení kompenzuje. Z uvedených důvodů je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli.“. Pokud se tedy v dohodě nenachází žádný finanční závazek zaměstnavatele, který by kompenzoval závazek zaměstnance, jedná se o neplatnou dohodu.

V zákoníku práce jsou rovněž stanoveny podmínky, za kterých může zaměstnavatel od dohody odstoupit – § 310 odst. 4 uvádí, že zaměstnavatel může od dohody o konkurenční doložce odstoupit, a to pouze za trvání pracovního poměru zaměstnance. Účastníci pracovněprávního vztahu se nemohou od tohoto ustanovení zákoníku práce odchýlit – viz § 363 odst. 2 zákoníku práce.