Chyby a omyly před vznikem pracovního poměru
04/04/10
Chyby a omyly před vznikem pracovního poměru
Chyby a omyly před vznikem pracovního poměru
2.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
Je jich více než dost, jak o tom svědčí několik náhodně vybraných příkladů z praxe.
Je jich více než dost, jak o tom svědčí několik náhodně vybraných příkladů z praxe.
Nepotřebné informace
Zaměstnavatel v souvislosti se vznikem pracovního poměru požadoval na zaměstnankyni informace o jejích plánech na založení rodiny, předpokládaném počtu dětí apod.
Jde o údaje, které nesouvisí bezprostředně s uzavřením pracovní smlouvy.
Odmítnutí zájemce, kterému bylo místo přislíbeno
Zaměstnavatel inzeroval, že na určité pracovní místo vyhlašuje výběrové řízení, a uvedl požadavky, které by měl uchazeč splňovat. Zájemce o zaměstnání byl při přijímacím pohovoru ujištěn, že splňuje požadavky zaměstnavatele a že bude na volné pracovní místo přijat. Přesto byl později odmítnut s tím, že pracovní místo bylo již obsazeno.
V uvedeném případě se zaměstnanec dopustil chyby, protože neučinil žádný právní úkon směřující k uzavření pracovního poměru. Pracovní poměr se zakládá až pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (výjimečně jmenováním podle § 33 odst. 3 ZP). Nicméně podle § 50a občanského zákoníku (který se aplikuje podle § 18 ZP) se mohou účastníci písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však dohodnout o jejich podstatných náležitostech. Jde o tzv. smlouvu o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo). Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
Výpis z rejstříku trestů
Zaměstnavatel požadoval od zájemce o zaměstnání v rámci přijímacího pohovoru výpis z rejstříku trestů. Budoucí zaměstnanec odmítl tento výpis předložit, s tím, že jde o jeho osobní údaj. Nebyla s ním tudíž sjednána pracovní smlouva, což bylo důvodem jeho neúspěšné stížnosti u inspektorátu práce.
K tomu je třeba uvést, že výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání je v působnosti zaměstnavatele (§ 30 odst. 1 ZP). Na uzavření pracovní smlouvy s konkrétním zaměstnavatelem nemá zájemce o zaměstnání právní nárok. Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Jestliže má zaměstnanec u zaměstnavatele zastávat takovou pracovní pozici, kdy v souladu s principem dobrých mravů je oprávněný požadavek zaměstnavatele na prověření bezúhonnosti zaměstnance, je v souladu s § 30 odst. 2 ZP i požadavek na předložení výpisu z trestního rejstříku zájemce o toto konkrétní pracovní místo. Obdobně může zaměstnavatel vyžadovat od zájemců o pracovní místo i údaj o zdravotním postižení či o jeho povinnosti péče o nezletilé děti, protože zákoník práce stanoví zaměstnavatelům povinnosti ve vztahu k těmto zaměstnancům (mají právo na zvláštní pracovní podmínky, např. pokud jde o úpravu pracovní doby, pracovní cesty atd.).
Vstupní lékařská prohlídka
Budoucí zaměstnanec neabsolvoval vstupní zdravotní prohlídku, ačkoliv byl zaměstnavatelem na tuto prohlídku vyslán. Mezitím s ním byla uzavřena pracovní smlouva.
Přesto, že zaměstnavatel namítal, že smlouva je neplatná, zaměstnanec oprávněně trval na uzavřené pracovní smlouvě. Platnost uzavřeného právního úkonu – pracovní smlouvy – nelze automaticky spojovat s tím, že zaměstnavatel si před jejím uzavřením neověřil, zda jsou splněny jím stanovené podmínky pro její uzavření. Pokud by zdravotní nezpůsobilost zaměstnance bránila ve výkonu prací podle platně uzavřené pracovní smlouvy, bylo by možné s ním rozvázat pracovní poměr ve zkušební době, pokud byla sjednána (§ 66 ZP), nebo výpovědí podle § 52 písm. f ZP.
Zařazeno v daně a účetnictví, Poradenství
