Nemocenské nadále náleží od 22. dne nemoci, z dohod o provedení práce se odvádí pojistné
21.12.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Nadále tedy platí, že nemocenské se bude vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a denní výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu(DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény. Tato opatření by měla platit do 31. 12. 2013.
K 1. 1. 2012 se zvyšují v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy redukční hranice pro úpravu DVZ. V některých případech může tedy dojít k mírnému růstu dávek. První redukční hranice bude činit 838 Kč (v roce 2011 částka 825 Kč), druhá redukční hranice bude 1 257 Kč (1 237 Kč v roce 2011) a třetí redukční hranice vzroste na 2 514 Kč (v roce 2011 činila 2 474 Kč). Postup pro redukci DVZ zůstává stejný, tj. do první redukční hranice se počítá z DVZ 90 % (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Denní výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, pro peněžitou pomoc v mateřství činí denní výše jako dosud 70 % z redukovaného DVZ.
Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se v roce 2012 zvyšuje na 2 500 Kč (dosud 2 000 Kč). To znamená, že pokudsjednaný příjem bude nižší než 2 500 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu bude zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhne příjmu ve výši aspoň 2 500 Kč.
Příklad výpočtu nemocenského v roce 2012:
Zaměstnanec v pracovním poměru, který se účastní nemocenského pojištění od 5. 1. 2010, bude uznán dočasně práce neschopným dne 1. 2. 2012. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 8. 3. 2012.
Nemocenské bude zaměstnanci náležet od 22. 2. do 8. 3. 2012. Rozhodným obdobím pro výpočet nemocenského bude období od 1. 2. 2011 do 31. 1. 2012. Při vyměřovacím základu zaměstnance za rozhodné období ve výši 350 000 Kč bude denní vyměřovací základ činit před redukcí 958,90 Kč (350 000 Kč/365 dnů). Z výše první redukční hranice (838 Kč v roce 2012) se započítá 90 %, tj. 754,2 Kč (= 90 % z 838 Kč). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (958,90 Kč – 838 Kč = 120,90 Kč) se započítá 60 %, tj. 72,54 Kč (= 60 % z 120,90 Kč). Redukovaný denní vyměřovací základ bude činit 827 Kč (754,20 Kč + 72,54 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Výše nemocenského za kalendářní den bude činit 60 % redukovaného a na celé koruny nahoru zaokrouhleného denního vyměřovacího základu, tj. 496,2 Kč, po zaokrouhlení 497 Kč.
Novela zákoníku práce zavádí účast na nemocenském a důchodovém pojištění pro osoby, které konají práci na základě dohody o provedení práce (DPP), která dříve pojištěnou činností nebyla.
Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě DPP, jsou od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění, avšak jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. V praxi to bude znamenat, že pokud odměna zaměstnance na DPP v jednom kalendářním měsíci přesáhla 10 000 Kč, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, účastnému nemocenského pojištění na základě DPP, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance činného na základě DPP neplyne. Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání zaměstnance na DPP v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o nemocenském pojištění v dané lhůtě po skončení kalendářního měsíce, v němž vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.
Co nového v nemocenském pojištění?
3.1.2012, Zdroj: ČSSZ
Vycházky během dočasné pracovní neschopnosti
Ošetřující lékař může vycházky nově povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Rozhodnutí, zda se vycházky vymezí na konkrétní časový úsek nebo několik konkrétních časových úseků, je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Ten může vycházky povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práceneschopného občana a který nenarušuje stanovený léčebný režim.
Ve výjimečných případech může ošetřující lékař povolit, aby si vážně nemocný volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Tomu všemu však musí předcházet písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Za výjimečné případy se považuje mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav.
Peněžitá pomoc v mateřství
I nadále platí, že otec dítěte či manžel ženy, která dítě porodila, může uzavřít s matkou dítěte dohodu o převzetí dítěte do péče. Pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství lze tuto dohodu uzavřít minimálně na dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
Krátkodobá zaměstnání
Z důvodu zamezení uzavírání opakovaných krátkodobých zaměstnání v jednom kalendářním měsíci mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem, u kterých nevznikala povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné na sociální zabezpečení, se nově upravují tzv. krátkodobá zaměstnání (zaměstnání kratší 15 dnů). Z těchto zaměstnání bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění po dobu jejich trvání v kalendářním měsíci, pokud součet jeho příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci částky aspoň 2 500 Kč. V praxi to bude rovněž znamenat, že zaměstnavatel bude mít povinnost odvádět za tyto zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení. Dosud platilo, že pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci vykonával pro stejného zaměstnavatele krátkodobá zaměstnání, která podle zákona neměla trvat a ani netrvala déle než 14 kalendářních dnů, nebyl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Zaměstnavatel neodváděl za tyto zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení.