Obecně byly návrhy přijaty jako základ pro další diskusi. Většina členských států však upozornila na fakt, že navržená opatření plně nereflektují cíle, které od reformy SZP očekávají. Mezi ně patří zejména důraz na konkurenceschopnost a snížení administrativní zátěže. Tyto postoje prezentoval i ministr zemědělství Petr Bendl. „Z pohledu České republiky bude reforma SZP úspěšná pouze tehdy, pokud zásadně přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých a potažmo evropských zemědělců a když omezí nadměrnou byrokracii, se kterou se při podnikání potýkají. Domnívám se, že z tohoto pohledu nás čeká ještě dlouhá cesta,“ řekl ve svém vystoupení ministr zemědělství Petr Bendl.
Ministr Bendl na jednání také zdůraznil, že ČR se nemůže ztotožnit s plánovaným zrušením jednotné platby na plochu, kterou Česko aplikuje, a převodem na navržený systém platebních nároků pro vyplácení přímých plateb. Petr Bendl znovu zopakoval kritický postoj k uvažovanému zastropování přímých plateb pro velké podniky (progresivní snižování plateb od hranice 150 tis. € s maximální platbou 300 tis. € ročně).
Velmi rezervovaně se český ministr zemědělství, ale i mnoho jeho kolegů, vyjádřili také k uvažovanému povinnému ozelenění. ČR by spíše preferovala, kdyby se pro ně farmáři mohli rozhodnout dobrovolně. Navržená hranice 7 % plochy, kterou by zemědělci museli podle návrhu EK nechat ležet ladem, podle ČR a dalších členských států ohrozí konkurenceschopnost zemědělců. Ve svém důsledku by mohla uměle vyvolat výpadek příjmů českých zemědělců zhruba ve výši až 4 miliard korun. Navíc by zemědělec paradoxně musel při zachování stejných fixních nákladů platit například i nájem a daň z nemovitostí za pozemky, na kterých by nesměl nic pěstovat.
Diskuse se nyní přenese na technickou úroveň, kde budou jak členské státy v Radě, tak díky Lisabonské smlouvě nově i členové Evropského parlamentu formovat budoucí podobu legislativního rámce.
Zasedání Rady se nevěnovalo pouze diskusi k SZP. Ministři se opět vrátili k programu pomoci nejchudším obyvatelům v EU, jehož navrženou úpravu ČR spolu s Německem, Velkou Británií, Švédskem, Nizozemskem a Dánskem nepodpořila. Ministr Bendl zopakoval dlouhodobé stanovisko, které česká vláda potvrdila 19. října. Podle ČR patří opatření tohoto typu do oblasti sociální politiky a nástroje SZP nejsou vhodným prostředkem pro řešení boje s chudobou. Diskuse na toto téma bude pokračovat i na dalších zemědělských Radách.
Komisař pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli zopakoval, že EK je připravená zasáhnout proti zemím, které navzdory platné legislativě, nezačnou od 1. ledna 2012 používat v drůbežích chovech pouze tzv. obohacené klece, kde mají nosnice lepší životní podmínky a víc prostoru, než v tzv. neobohacených klecích. Očekává se totiž, že producenti v některých členských státech i před dostatečnou dobu na přípravu lednový termín nedodrží. Komise je připravena ve spolupráci s členskými státy vypracovat co nejdříve praktická opatření, která od 1. ledna 2012 zabrání obchodování s vejci z nelegálních chovů. Jenom tak totiž ochrání zodpovědné producenty v EU, kteří už své chovy pohodlnějšími klecemi vybavili.
Česká republika, jejíž chovatelé budou na nový režim připraveni, v tomto směru zastává zodpovědný přístup a odmítá jakékoliv úlevy pro ty, kteří nebudou včas plnit unijní předpisy. „Takové chování může znamenat nepřijatelné, až mnohaleté období konkurenční nevýhody pro chovatele a státy, které produkující vejce v souladu s požadavky unijní legislativy. Náklady spojené s povinností zavést obohacené klece totiž zdražují cenu vajec, a pokud by se směrnicí některé státy neřídily, tak by jejich dovoz likvidoval naše drůbežáře,“ dodal ministr zemědělství Petr Bendl.
Radek Ležatka, ředitel Odboru komunikace MZe, zdroj: www.eagri.cz, 21.10.2011
