„Vzhledem k tomu, že připomínky, které jsme od počátku projednávání prověrky funkčnosti Společné zemědělské politiky prezentovali, nebyly zohledněny, chceme varovat před negativními důsledky progresivního krácení. Opakovaně zdůrazňujeme, že opatření, které dopadne selektivně jen na některé členské státy, mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost agrárního sektoru v těchto zemích,“ vysvětlil ministr Petr Gandalovič. „Nakonec jsme se rozhodli neblokovat přijetí závěrů Rady, neboť jako celek představují pozitivní vklad do budoucích diskuzí. Nadále však tvrdíme, že v těchto dvou konkrétních bodech představují jasné a výrazné znevýhodnění některých členských států.“

 

Toto naše delegace také vyjádřila ve společné deklaraci, pro kterou získala ČR podporu Německa, Maďarska, Lotyšska, Rumunska a Slovenska.

 

Modulace přímých plateb by v ČR představovala částku 3 030 mil. Kč. Dotkla by se více než poloviny českých zemědělských podniků, které obhospodařují téměř 98 % půdy. Podle ministra Gandaloviče by částky přesouvané z I. do II. pilíře měly být v jednotlivých členských státech srovnatelné, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti. Toho by Evropská komise mohla dosáhnout například zavedením modulace pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstraněním hranice 5.000 EUR.

 

Degresivita přímých plateb podle návrhů Komise by se dotkla 2014 současných podniků. „Přitom podniků, které by se objemem přímých plateb dostaly nad tři sta tisíc eur s nejvyšší, tedy pětačtyřicetiprocentní, mírou degresivity, by bylo v České republice více než osm set,“ zhodnotil ministr Gandalovič. Pravidla, která mají platit pro všechny členské státy, by podle ministra měla respektovat odlišnou zemědělskou strukturu v jednotlivých státech. „Dopady opatření, která mají změnit fungování Společné zemědělské politiky, by měly být rovnoměrně a spravedlivě rozdělené mezi všechny členské státy, abychom v konečném důsledku dosáhli odstranění všech historických nesrovnalostí,“ dodal Gandalovič.

 

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí MZe