IP/08/762
V Bruselu, 20. května 2008
Potraviny a zemědělství: kontrola stavu zmodernizuje společnou zemědělskou politiku a umožní zemědělcům volně reagovat na zvyšující se poptávku
Evropská komise dnes předložila návrh na další modernizaci, zjednodušení a racionalizaci společné zemědělské politiky i odstranění zbývajících překážek, které zemědělcům bránily reagovat na zvýšenou poptávku po potravinách. „Kontrola stavu společné zemědělské politiky“ ještě více oslabí spojení mezi přímými platbami a produkcí, a tak zemědělcům umožní, aby v co největším rozsahu zohlednili tržní signály. V rámci celé řady opatření se navrhuje zrušení vynětí orné půdy z produkce, postupné zvyšování kvót na mléko před jejich zrušením v roce 2015 a snížení tržních intervencí. Tyto změny zbaví zemědělce zbytečných omezení a umožní jim maximalizovat jejich produkční potenciál. Komise také navrhuje zvýšit odlišení, mechanismus, kterým se snižují přímé platby pro zemědělce a převádějí finanční prostředky do fondu pro rozvoj venkova. Návrh umožní lépe reagovat na nové výzvy a příležitosti, které stojí před evropským zemědělstvím, včetně změny klimatu, potřeby lepšího vodního hospodářství a ochrany biologické rozmanitosti.
„Účelem kontroly stavu je především umožnit zemědělcům uspokojovat zvyšující se poptávku a rychle reagovat na tržní podněty“, řekla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelová. Cílem je také zjednodušit, racionalizovat a zmodernizovat společnou zemědělskou politiku a poskytnout zemědělcům nástroje, které jim umožní vypořádat se s novými výzvami, kterým čelí, např. se změnou klimatu.“
Zrušení vynětí půdy z produkce: Komise navrhuje zrušit požadavek, aby producenti na orné půdě ponechali 10 procent své půdy ladem. To umožní maximalizovat jejich produkční potenciál.
Postupné ukončení kvót na mléko: Kvóty na mléko by měly být postupně ukončeny do dubna 2015. Pro zabezpečení hladkého přechodu navrhuje Komise pět ročních zvýšení kvót o jedno procento mezi hospodářskými lety 2009/10 a 2013/14.
Oddělení podpory: Reforma společné zemědělské politiky „oddělila“ přímou podporu pro zemědělce, tj. platby již nejsou spojeny s produkcí konkrétního produktu. Některé členské státy se však rozhodly zachovat některé „vázané“ podpory, tj. platby spojené s produkcí. Komise nyní navrhuje zrušit zbývající vázané platby a přesunout je do režimu jednotné platby, s výjimkou prémií na krávy bez tržní produkce mléka a na kozí a skopové maso, u nichž mohou členské státy ponechat současné úrovně vázaných podpor.
Odstranění historických plateb: Zemědělci v některých členských státech dostávají podporu vycházející z údaje o tom, co získali během referenčního období. V ostatních zemích se platby poskytují na regionální úrovni na hektar. Postupně lze historický model jen stěží hájit, proto Komise navrhuje umožnit členským státům přechod na režim paušální sazby.
Rozšíření režimu jednotné platby na plochu: Deset ze 12 nejnovějších členů EU používá zjednodušený režim jednotné platby na plochu. Režim má být ukončen v roce 2010. Komise však navrhuje jeho prodloužení do roku 2013.
Podmíněnost: Podpora zemědělcům je spojena s dodržováním norem týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a kvality potravin. Zemědělci, kteří nedodržují tyto předpisy, se vystavují zkrácení podpory. Tato takzvaná podmíněnost bude zjednodušena tím, že se odstraní normy, které jsou nerelevantní nebo jsou spojeny s odpovědností zemědělců. Budou přidány nové požadavky pro zachování ekologických výhod vynětí půdy z produkce a zlepšení vodního hospodářství.
Pomoc odvětvím se zvláštními problémy: V současnosti mohou členské státy ponechat podle odvětví 10 % vnitrostátních rozpočtových stropů na přímé platby na opatření v oblasti životního prostředí nebo zlepšení kvality produktů a jejich uvádění na trh v daném odvětví. Komise chce, aby tento nástroj byl pružnější. Finanční prostředky již nebudou muset být využity ve stejném odvětví. Mohou být použity na pomoc zemědělcům produkujícím mléko, hovězí, kozí a skopové maso ve znevýhodněných regionech. Lze je také použít k podpoře opatření k řízení rizik, jako jsou programy pojištění pro případ přírodních katastrof a vzájemné fondy pro choroby zvířat. Země, kde funguje režim jednotné platby na plochu, by se staly způsobilými pro tento režim.
Přesun finančních prostředků z přímých podpor na rozvoj venkova: V současnosti všem zemědělcům, kteří získají více než 5 000 EUR v přímé podpoře, jsou jejich platby sníženy o pět procent a peníze přesunuty do rozpočtu pro rozvoj venkova. Komise navrhuje, aby se tato sazba zvýšila na 13 procent do roku 2012. Pro větší zemědělské podniky budou učiněna dodatečná snížení (dodatečná tři procenta pro zemědělské podniky dostávající více než 100 000 EUR za rok, 6 procent pro podniky s více než 200 000 EUR a 9 procent pro ty podniky, které přijímají více než 300 000 EUR). Takto získané finanční prostředky by členské státy mohly využít na posílení programů v oblasti změny klimatu, obnovitelné energie, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti.
Intervenční mechanizmy: Opatření týkající se zásobování trhu by neměla oslabovat schopnost zemědělců reagovat na tržní podněty. Komise navrhuje zrušit intervenci pro pšenici tvrdou, rýži a vepřové maso. Pro krmné obiloviny se stanoví nulová intervence. Pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko se zavede režim nabídového řízení.
Omezení plateb: Členské státy by měly uplatnit minimální platbu 250 EUR na zemědělský podnik nebo na minimální plochu 1 hektaru nebo oboje.
Ostatní opatření: V řadě malých režimů podpory proběhne oddělení plateb od produkce a přesun do režimu jednotné platby. U konopí, sušených krmiv, bílkovinných plodin a skořápkového ovoce se tak stane okamžitě. U rýže, brambor určených pro výrobu škrobu a dlouhých lněných vláken proběhne přechodné období. Komise také navrhuje zrušit prémii na energetické plodiny.