Stát připravil farmáře o dvě miliardy korun
Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne 6. 1. 2009
Celkem dvou miliard korun dosáhne částka, kterou Česká republika neproplatí svým farmářům zapojeným do Programu rozvoje venkova za nasmlouvanou a odvedenou práci v letech 2007-2009. Každoročně tak stát v tomto období připravuje farmáře o zhruba desetinu příjmů a nedorovnaná újma tak dosáhne letos již 29 %.
Vyplývá to z kurzu 26,825 Kč/EUR, který byl dnes zveřejněn v úředním věstníku EU a který ministerstvo zemědělství využije pro přepočet podpor českých farmářů na tento rok.
Problém přitom spočívá v tom, že náklady českých farmářů byly nejprve vyčísleny v korunách, následně je ministerstvem tato částka převedena na eura za užití starého vysokého kurzu 29,784 Kč/EUR a poté zpět převedena na koruny, už ale v nevýhodném aktuálním kurzu. Výsledkem je nižší korunová částka, která neodpovídá vynaloženým nákladům.
Svaz marginálních oblastí proto vyzývá ministerstvo zemědělství k řešení této situace. Výše uvedené neplnění závazků ze strany státu totiž snižuje konkurenceschopnost českých farmářů, kteří kromě produkce potravin musí plnit i závazky vůči životnímu prostředí apod. Zatímco však za svoji produkci dostanou zaplaceno, za péči o životní prostředí stát platí jen částečně. Požadavek řešení této problematiky nedeformuje trh, ale je v souladu s liberálními principy zajistit náležité platby za péči o veřejné statky, životní prostředí.
Nařízení rady Evropské unie ukládá členským státům povinnost proplácet farmářům odvedenou práci ve výši nákladů, resp. újmy. A stejně jako má farmář povinnost splnit své závazky beze zbytku, má i stát povinnost proplatit 100 % sazeb. Tyto platby jsou tedy nárokové, samozřejmě při splnění podmínek ze strany zemědělců, což je několikanásobně kontrolováno.
Ceny za práci v Programu rozvoje venkova však již delší dobu neodpovídají reálným nákladům a to především proto, že byly vypočtené na několik let dopředu a kromě měnového kurzu jsou snižovány i vlivem rostoucí inflace. Většina propočtů totiž vychází z let 2001-2004 a nerespektuje všeobecný růst nákladů, kdy jen např. u mezd došlo za tuto dobu k nárůstu o více než polovinu. Z toho vyplývá, že jen těžko lze najít v českém zemědělství oblast, která by byla obdobně špatně placena.