Je výkopová zemina odpad?

13/07/09

smf

Výkopová zemina bývá klasifikována jako odpad. Lze to i jinak? Jak postupovat, aby zemina nebyla odpadem? Autor: Ing. Zdeněk Fildán ENVI GROUP s.r.o. zdroj: www.ekonoviny.cz

Výkopová zemina bývá klasifikována jako odpad. Lze to i jinak? Jak postupovat, aby zemina nebyla odpadem?

Při stavební činnosti naší firmy vzniká výkopová zemina. Podle zákona o odpadech bývá zemina klasifikována jako odpad. Jak postupovat, aby výkopová zemina nebyla odpadem (tzn. povinnost rozborů, evidence, hlášení apod.)?

Existují dvě možnosti, kdy není povinnost zařadit výkopovou zeminu jako odpad a nakládat s ní jako s odpadem podle zákona o odpadech:

Výkopová zemina nenaplňuje definici pojmu „odpad", protože se jí vlastník nezbavuje, nemá úmysl , ani povinnost se jí zbavit. Tato situace nastává v těch případech, kdy výkopová zemina je ukládána zpět na místo (stavbu), ze kterého byla vytěžena.
Novela č. 9/2009 Sb. zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb. mimo jiné mění i zákon o odpadech v oblasti vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků. Ke dni 23. ledna 2009 byly provedeny následující změny zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Právní úprava

9/2009 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Rozeslána dne: 8. ledna 2009
Datum účinnosti od: 23. ledna 2009
Předpis mění: 156/1998 Sb.; 634/2004 Sb.; 334/1992 Sb.; 185/2001 Sb.

Předmět změny zákona o odpadech

§ 2 Působnost zákona

(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou

i) vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, vyhovujících limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám), stanoveným v příloze č. 9 tohoto zákona, a sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů^9a).

^9a) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Zrušení odstavce 3:

(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou podrobnosti nakládání a limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených zeminách a vytěžených hlušinách, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží, na které se nevztahuje zákon o odpadech.

§ 76 Inspekce

(1) Inspekce

g) kontroluje, zda osoby využívající vytěžené zeminy, hlušiny nebo sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků jako materiál k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu, mají doklady, které osvědčují, že vytěžené zeminy, hlušiny nebo sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám); může odebírat jejich vzorky a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9 tohoto zákona,

Nová příloha č. 9

LIMITNÍ HODNOTY KONCENTRACI ŠKODLIVIN VE VYTĚŽENÝCH ZEMINÁCH A VYTĚŽENÝCH HLUŠINÁCH, VČETNĚ SEDIMENTŮ Z VODNÍCH NÁDRŽÍ A KORYT VODNÍCH TOKŮ

ukazatel	jednotka	limit	ukazatel	jednotka	limit
Zn	mg/kg sušiny	600	Ba	mg/kg sušiny	600
Ni	mg/kg sušiny	80	Be	mg/kg sušiny	5
Pb	mg/kg sušiny	100	AOX¹)	mg/kg sušiny	30
As	mg/kg sušiny	30	uhlovodíky C₁₀-C₄₀	mg/kg sušiny	300
Cu	mg/kg sušiny	100	trichlorethylen	μg/kg sušiny	50
Hg	mg/kg sušiny	0,8	tetrachlorethylen	μg/kg sušiny	50
Cd	mg/kg sušiny	2,5	BTEX²)	μg/kg sušiny	400
V	mg/kg sušiny	180	PAU³)	μg/kg sušiny	6 000
Co	mg/kg sušiny	30	PCB⁴)	μg/kg sušiny	200

V případech výskytu vyšších hodnot koncentrací určitých škodlivin ve vytěžených zeminách a hlušinách, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, způsobených výskytem těchto látek v dané oblasti v přirozeném pozadí, se limitní hodnoty pro využití takových materiálů v dané oblasti zvyšují na prokázané hodnoty výskytu těchto látek v přirozeném pozadí.

¹)	AOX – adsorbovatelné organické halogeny
²)	BTEX – monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované (suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů)
³)	PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
⁴)	PCB – ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)".

Na základě výše jmenovaných ustanovení zákona o odpadech je z působnosti zákona o odpadech vyloučeno využívání výkopových (vytěžených) zemin k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, pokud jejich znečištění není vyšší, než odpovídá limitním (maximálním) hodnotám koncentrací vybraných škodlivin v nich obsažených, stanovených v příloze č. 9 k zákonu o odpadech. Doklady o tom, že zeminy vyhovují stanoveným hodnotám je Vaší povinností předložit při kontrole České inspekci životního prostředí, která je oprávněna i odebírat vzorky a kontrolovat skutečné koncentrace škodlivin v nich.

Pokud výkopová zemina splňuje požadavky na obsah škodlivin a je využívána k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, nevztahuje se na tento způsob nakládání s ní zákon o odpadech, tzn. nejste původcem odpadu a nemáte povinnosti původce odpadů stanovené zákonem o odpadech.

Ing. Zdeněk Fildán
ENVI GROUP s.r.o.

zdroj: www.ekonoviny.cz

NABÍDKA