Dále se jedná o zajištění tvorby územních plánů a zlepšení vzhledu obcí, zajištění občanského vybavení a služeb, zřizování integrovaných informačních a školících center s využíváním informačních a komunikačních technologií (ICT), zajištění zázemí pro aktivity místních společenských, kulturních, zájmových a sportovních organizací, spolků, církví a jejich organizací, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokální identitu a mezilidské vztahy.

Systém finančních podpor reaguje na problémy a zároveň využívá výhod venkovských oblastí. Na jedné straně je problémem většiny obcí nedostatek služeb, špatné dopravní spojení, omezené pracovní příležitosti či nedostatečná infrastruktura. Na straně druhé lze za výhody považovat zdravé životní prostředí, nízkou kriminalitu či sousedskou pomoc. Cílem Ministerstva zemědělství je poskytnout venkovskému prostoru finanční prostředky nejen na řešení nejpalčivějších problémů, například na rozvoj infrastruktury, ale také na problémy zdánlivě méně významné, které však není radno podceňovat, jako je kvalita života na venkově. Finanční zdroje Programu rozvoje venkova (PRV) jsou nejviditelnějším nástrojem ke splnění tohoto cíle.

Jedním z cílů Programu rozvoje venkova je minimalizovat a pozastavit odliv obyvatelstva z venkovských oblastí do velkých městských aglomerací či jejich bezprostředního zázemí, které svým charakterem venkovu odpovídá. Nástroj, který by odchodu především mladých lidí a rodin s malými dětmi mohl zabránit, je nastaven v PRV jako podpora malých obcí v oblasti základní dopravní a technické infrastruktury. Investicemi v těchto oblastech je možné zvýšit atraktivitu vesnic nejen pro samotné bydlení, ale taktéž i podnikání a relaxaci.

Kromě zdrojů určených na budování místních komunikací se v Programu rozvoje venkova obcím nabízí možnost zvelebit veřejná prostranství, provést parkové úpravy, nakoupit a vysadit potřebné množství veřejné zeleně v zastavěném území obce. Uznejte sami, s jakým pocitem přijíždíte navštívit obec, která skýtá možnosti nejen pro místní obyvatelstvo, ale i pro návštěvníky, spočívající v příjemných procházkách po upravených ulicích, popřípadě parcích. Vždyť venkovský život se vždy odehrával právě venku na ulicích samotných či na náměstíčkách. Pokud jsou ulice v pořádku, a to nejen po technické stránce, ale zároveň jsou i po své estetické stránce balzámem pro oči, je zde určitá pravděpodobnost, že mladá rodina s dětmi zde bude raději trávit svůj čas než ve špinavých ulicích velkoměsta. Mnoho starostů využilo také možnosti nákupu techniky pro údržbu zeleně v souvislosti s projektem.

Jakkoliv může mít obec krásná prostranství a parky a může poskytovat svým obyvatelům požadovanou dopravní a technickou infrastrukturu, chybí-li veřejný vodovod, kanalizace či obojí, může to pro místní obyvatele a podnikatele znamenat takovou komplikaci, která může vést až k jejich odchodu z dané obce. I toto si místní samospráva velmi dobře uvědomuje a využívá možnosti podpor právě na vodovody či kanalizace.

Z Programu rozvoje venkova je možno získat finanční prostředky na budování a rekonstrukce vodovodů pro veřejnou potřebu, včetně vodních zdrojů a souvisejících objektů (čerpací stanice, vodojemy, hydranty, úpravny vody). Dále je z prostředků PRV podporováno budování a rekonstrukce kanalizací pro veřejnou potřebu, včetně čistíren odpadních vod (ČOV). Co se týče ČOV mají představitelé obce možnost si dle svých potřeb zajistit kořenové, biologické či domovní ČOV včetně recipientu. Samotný projekt ČOV bývá náročný na nákup strojů, technologie, hardware, software a vybavení — i tyto položky patří mezi způsobilé výdaje projektu z PRV.

Obce a venkovské obyvatelstvo si váží své historie, jejích hmotných i nehmotnýchprojevů, které jsou pro dané území typické. Mnohdy právě těchto kulturních prvků vesnic využívají místní podnikatelé ke své činnosti a propagují tak lidovou tvorbu spojenou s obcí jak v čase, tak v místě. Problematika týkající se kulturního dědictví venkova je mnohdy těžko uchopitelná a je vhodné, když se jí věnují odborníci na danou záležitost a spolu se zastupiteli místní samosprávy a obyvatelstvem komunikují a představují své plány.

I v této oblasti mohou starostové využít financí z Programu rozvoje venkova a to na vypracování studií nebo programů a na investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví venkova. Co si pod tímto pojmem máme představit především? Jedná se například o kulturní památky, památkově významná území, kulturní prvky vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, zahrad a alejí. Další z možností využití dotace je vložit finanční zdroje na budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu. Jaký jiný druh reklamy je pro dané území lepší než představení obce na výstavách v místních muzeích? Pominu-li příjemné venkovské hospůdky, kam jinam povedou kroky návštěvníků vesnice než do místního muzea, kde bude prezentována kultura, historie a tradice?

Místní akční skupiny (MAS) uplatňují při místním rozvoji partnerský přístup (partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem), navrhují ucelenou strategii místního rozvoje (resp. Strategický plán Leader-SPL), podílí se na vytváření sítí místních partnerství. Místní akční skupiny odpovídají za provádění SPL a samy vybírají projekty pro financování. Velkou výhodou je znalost problémů daného území — díky tomu může MAS nastavit cíle a jejich řešení šité přímo na míru jednotlivému regionu.

Nezapomeňme, že na venkově je skryta síla a potenciál. Ten je možné využít jedině v případě, že místní samospráva v komunikaci s podnikateli a obyvatelstvem má jasné představy, vize a cíle, kterých chce dosáhnout. Vím, že většina představitelů místní samosprávy cíle nastavené má, "jen" finanční prostředky scházejí… Úředníci Ministerstva zemědělství jsou připraveni všem potenciálním žadatelům pomoci a rádi zodpoví všechny otázky, jejichž odpovědi pomůžou žadatelům rozhodnout se, z jakého opatření a jakým způsobem nejlépe čerpat dotaci.

Ve svém příspěvku jsem se snažila shrnout, v jakých oblastech může Ministerstvo zemědělství venkovu pomoci a to tak, aby obyvatelstvo spokojeně žilo ve venkovských oblastech a místní samospráva věděla, že tu je někdo, kdo jim s jejich problémy rád pomůže, a to nejen finančně. Věřím, že k některým nastíněným tématům se v brzké budoucnosti vrátíme a některá budeme moci považovat za úspěšně zvládnutá. Přeji venkovu mnoho zdaru ve využívání prostředků Programu rozvoje venkova a při jejich čerpání jsme a budeme plně nápomocni.

Ing. Andrea Petrášková, ředitelka odboru koncepce rozvoje venkova MZe

Zdroj: www.denik.obce.cz, Zpravodaj MZe 2/2008