Znojemsko a Břeclavsko jsou středem zájmu firem, vydělávajících na solární energii. V tuzemsku nejdelší doba slunečního záření tak zvedá ceny zemědělských pozemků.

Místo obilných lánů stovky hektarů solárních panelů. A místo farmářů energetici, počítající své zisky z ekologicky vyrobeného proudu. I tak by v budoucnosti mohl vypadat jih Moravy, především pak Znojemsko a Břeclavsko. Právě v těchto místech je totiž největší intenzita slunečního svitu z celého Česka.

A investory sem táhne i další věc. Nízké ceny pozemků. To se ale v poslední době mění. „Volné zemědělské půdy je v poslední době hrozně málo. Spousta firem začala skupovat pozemky na fotovoltaické elektrárny. A další je nakupují za účelem spekulace. Poptávka po volných parcelách je strašně vysoká. Na většině kontinentu je už půda rozdělená, v Česku zatím ne,“ řekl majitel břeclavské realitní kanceláře Robert Schmidt.

A růstu poptávky odpovídají i stoupající ceny. „Za poslední rok šla cena metru čtverečního zemědělské půdy nahoru o třicet procent. Dnes stojí až pětadvacet korun,“ upřesnil Schmidt.

Největší zájem je, podle něj, o jižní svahy, které přitahují sluneční záření. „A pozemky nekupují místní, ale firmy z Prahy, Kladna, Olomouce, i ze zahraničí. Jejich požadavky se pohybují v řádech třiceti až čtyřiceti tisíc metrů čtverečních pozemků,“ dodal majitel realitní kanceláře.

Zájem o zemědělskou půdu potvrzuje i realitní makléř Jiří Krška ze společnosti Stavoreal Znojmo. „V poslední době se o zemědělské pozemky zajímalo více firem, především pak kvůli výstavbě fotovoltaických elektráren,“ řekl.

„Zájem o půdu, i celé zemědělské podniky je obecně větší, než byl před lety. Zemědělství je už byznysem, který vydělává. A pozemky svou hodnotu neztrácejí,“ míní ředitelka znojemské agrární komory Yvonne Urbanová.

O půdu tak ale nejčastěji přicházejí zemědělské podniky, které ji nevlastní, ale mají ji jen pronajatou. „Pokud je půda určena k hospodaření, tak by se na ní měly pěstovat zemědělské plodiny a ne stavět výrobní a logistické haly. S tím já, jako zemědělec, nemohu souhlasit. To by se mělo dít na horších pozemcích než je zemědělská půda na jihu Moravy,“ řekl ředitel břeclavské okresní agrární komory Ladislav Sečkář.

Situace na trhu je dnes ale složitější i pro investory. „Kapacita vhodných pozemků v regionech s nejvyšší intenzitou slunečního svitu je již značně vyčerpána. Cena půdy někde stoupla za poslední rok až o padesát procent. Před půl rokem jsme mohli získat pozemek za pětasedmdesát až sto korun za metr čtvereční. Nyní bych kupoval i za sto osmdesát. Už nám ale nabízeli pozemek na jižní Moravě i za čtyři sta korun za metr,“ sdělil Gary Mazzotti, ředitel společnosti Energy 21, která provozuje obří fotovoltaické elektrárny v Jaroslavicích a Hrádku na Znojemsku.