Předpisy upravující pojistné na sociální zabezpečení a o pojistné na zdravotní pojištění se těší velkému zájmu zákonodárců. Schválení změn není však vždy následováno jejich účinností.

Od roku 2008 se změnil vztah pojistného a základu daně z příjmů. Zatímco do konce roku 2007 bylo pojistné odvedené za zaměstnance nezdanitelnou částkou základu daně, od roku 2008 naopak pojistné sražené za zaměstnavatele hrubý příjem pro účely zdanění navyšuje. 

Užší vztah je mezi zdaněním příjmů a odvodem pojistného v tom smyslu, že příjmy podléhající zdanění zpravidla podléhají též odvodu pojistného. Předpisy přitom obsahují úplný výčet výjimek, tj. příjmů pojistnému nepodléhajících.

Podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení se za zaměstnance považují též zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Výčet v § 3 zákona neobsahuje zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Podmínkou však je, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Při příležitostném zaměstnání s příjmem do 400 Kč měsíčně zaměstnanec účastněn nemocenského pojištění není. Tato hranice se od roku 2009 zvýší na 2 000 Kč.

Obdobně se podle zákona o pojistném na zdravotní pojištění za zaměstnance nepovažuje osoba činná na základě dohody o provedení práce a osoba činná jen příležitostně s příjmy do 400 Kč v roce 2008 a do 2 000 Kč v roce 2009.

Zdroj: Verlag Dashöfer, www.du.cz