Lepšího průvodce na cestě Železnými horami jsme si nemohli přát. Václav Kroutil, ředitel RAK Pardubice se v nich cítí jako ryba ve vodě. Nezažil sice nedávnou pachuť spouště napáchané hurikánem Ema na svém stavení, i jemu ale vichr vloni před zimou strhl z rodinného domu terasu, takže ví moc dobře, co Železné hory umí a jak svou malebnost někdy draze prodávají.

Mnozí zemědělci na Pardubicku a Chrudimsku přišli místy kvůli silné vichřici podobné hurikánu a označované ženským jménem Ema až o celou úrodu. Hodně budov a to jak rodinných stavení, tak zemědělských objektů je poničených a pole s řepkou jsou místy  utlučená k půdě, jakoby po nich přejel nějaký obří válec. Totéž je patrné na obilí.Václava Kroutila při tom všem neštěstí různých rodin zlobí i jedna nevyjasněnost. “Zemědělci mají možnost využívat systému pojištění, který je i částečně dotován,“ říká Kroutil. „Existují i rozdíly ve výši pojištění;“ dodává.“Jsou však také škody, které pojistný systém vůbec nezahrnuje a proto jako nevládní organizace navrhujeme,aby vznikl rizikový fond pro nepojistitelné škody.Tento fond by pokryl škody vzniklé jakoukoliv kalamitní událostí.Pro tento návrh budeme hledat podporu napříč politickým spektrem,“ uzavírá Kroutil a veze nás do míst kalamity, kde hospodář může jen zanaříkat nad škodou, od níž mu nikdo nepomůže.

Vidíme zlámané stromy, jejichž koruny vězí v hloubi pole a když je bude kdokoliv  odstraňovat, poničí pšeničný lán nebo pole s řepkou. Takových míst jsme v regionu našli nespočet. Zvlášť bolestný pohled skýtaly ale smrkové a borovicové lesy, zpřelámané živlem jako kdyby šlo o špejle nebo sirky a ne o objemné kmeny. I tam je pojištění sporné, spíš neexistuje. A co teprve když dojde k poničení hospodářských budov. Ani tam jsme nemuseli dvakrát hledat příklad. Poničených chlévů bylo hned několik.“Budovu lze pojistit, stejně jako zvíře proti nákaze. Už není ale pojištěno hospodářské zvíře proti pádu cizího předmětu během kalamitní události. Václav Kroutil je ochoten hledat pro svůj námět spojence u poslanců a senátorů a věří, že pochodí i u kolegů ze zahraničí. „Jistě totéž zažívají zemědělci v okolních zemích a tak prostřednictvím našeho ústředí AKČR budeme o rizikový fond usilovat v Bruselu,aby tam pro něj bylo pochopení. Je to do budoucna, kdy je nutné počítat s klimatickými změnami, velmi důležitý nástroj ke snížení ztrát v zemědělství,“ říká Kroutil.

Zdroj: www.apic-ak.cz