Na Němcově farmě v Radonicích, v okrese Praha-východ, byla na tiskové konferenci v polovině dubna představena, za účasti předsedy vlády Mirka Topolánka a ministra zemědělství Petra Gandaloviče, představena veřejnosti nová reforma zemědělské politiky. Motto setkání znělo: "Venkov, nejlepší místo pro život a podnikání."

Zemědělská politika bude v budoucnu vycházet ze změněného přístupu vůči všem oblastem domácího zemědělství a venkova i vůči zahraniční politice, plynoucí z členství České republiky v Evropské unii.

Základním cílem domácí zemědělské politiky státu musí být vyvážená podpora zvyšování schopnosti konkurovat v zemědělské produkci a zároveň růstu kvality na našem venkově. Vláda hodlá vytvářet a rozvíjet prostor k naplnění nových rolí resortu, jako je podíl zemědělství na uspokojení společenského zájmu při hospodaření v krajině stejně jako využití obnovitelných zdrojů energie.

Vláda i ministerstvo zemědělství nebudou podléhat požadavkům agrární lobby a nejrůznějších zájmových skupin. Takové požadavky jsou mnohdy pochopitelné, vyplývají ale především z aktuálních a většinou krátkodobých problémů na trhu. Plněním nesystémových požadavků se však zemědělství ani český venkov k vytyčeným cílům nepřiblíží.

Ministr Petr Gandalovič říká: Naše politika je jiná než našich předchůdců. Nepodléháme agrární lobby, jde nám nejenom o rozvoj zemědělství, ale především života na venkově."

Hlavní cíle reformy se dají shrnout do čtyř základních oblastí (pilířů). Je to kvalita života na venkově, podnikání v zemědělském sektoru, narovnání vlastnických vztahů k půdě a společná evropská zemědělská politika.

Ihned po zveřejnění záměrů nové reformní politiky se prostřednictvím nevládních zemědělských organizací, zvláště na celostátním aktivu v pražské Lucerně, rozvinula široká diskuze k tomuto návrhu. Zaznělo přitom mnoho kritických slov, řada návrhů na doplnění nejrůznějších dalších záměrů a cílů.

Ministr Gandalovič k tomu řekl, že se nebrání kritickým slovům, ani námětům. Mnohé výhrady však svědčí o nepochopení zásad společné zemědělské politiky Evropské unie. Jiné návrhy zase zpochybňují základní principy, jako je priorita vlastnických práv a nutnost pečovat o přírodu a krajinu.

Reforma českého zemědělství proklamuje návrat k tradičním hodnotám v kontextu nových výzev. Jednotlivé její pilíře včetně základních cílů si postupně představíme.

Cílem je vytvářet přívětivý venkov, kde existuje rovnováha mezi zdravou produkcí stabilních farem a dalšími požadavky na krajinu. Venkov a krajina potřebují nejen finance, ale i zájem a aktivitu těch, kteří zde žijí, bydlí, podnikají a hospodaří.

Krajina má být prostupná, malebná a vhodná pro kvalitní život a odpočinek, s prvky, které měly své místo po staletí až do období kolektivizace. Cílem je snížit rizika vodní a větrné eroze a podpořit preventivní opatření k omezení klimatických rizik (např. povodní). Posílit infrastrukturu obcí s využitím Programu rozvoje venkova. Udržet dostatek kvalitní vody v přirozeném prostředí. Území ČR je zásobárnou vody a rozvodnicí řek. Připravená opatření umožní orientovat zemědělství na přirozené udržení vody v krajině. Zrychluje se tempo pozemkových úprav a v příštích sedmi letech se do krajiny bude investovat celkem 5,1 mld. Kč.

Podpoří se produkce typických českých a moravských potravin a biopotravin, které musí být kvalitní a bezpečné. Spotřebitel musí mít možnost identifikovat jednotlivé výrobky až k jednotlivému zvířeti či farmě. Podpořit konzumaci českých ryb a podpořit možnosti českých rybářů.

Hlavním cílem je podpora schopnosti konkurovat ve všech formách a typech zemědělského podnikání ve spravedlivém a podnikatelském prostředí. Bude se klást důraz na posilování diverzifikace činnosti statků, aby zemědělský podnikatel omezoval rizika zemědělské činnosti rozložením svých příjmů i z oblasti mimo konvenční zemědělství.

Snížit administrativní a byrokratickou zátěž zemědělských podnikatelů, přitom prověřit všechny národní i evropské dotační tituly a zaměřit se na maximální omezení administrativních požadavků. Prosazovat snižování všech omezení, kvót a obchodních bariér, které dopadají na naše producenty.

Usnadnit nové generaci vstup do podnikatelského prostoru a rozvíjet potenciál podniků na bázi rodinných farem. Umožnit českým zemědělským podnikatelům v rámci projektu e-AGRI co možná nejširší elektronickou komunikaci s úřady státní správy v resortu zemědělství. Podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména však z nepotravinářských surovin a jinak nevyužitelných odpadů.

Privatizovat takové společnosti, které neplní veřejnou funkci. Ujasnit u takových společností právní a majetkovou formu, která je předpokladem transparentní a úspěšné privatizace.

Základním cílem je obnovit historické hranice pozemků tak, aby se jejich právoplatným vlastníkům s nimi umožnilo svobodně a odpovědně nakládat. Narovnat vztah vlastníků a uživatelů pozemků a zvýšit prestiž vlastnictví. Více než dva miliony občanů ČR vlastní zemědělskou půdu, jen nepatrný zlomek však na ní hospodaří. Ostatní spojuje společný problém, jejich pozemek je nepřístupný. Kolektivizace po roce 1948 zmrzačila tvář venkova i vztahy mezi jeho obyvateli. Je třeba ukázat vlastníkům jejich kus země. Obnovení přístupu k půdě je vnímáno jako základní předpoklad rozvoje venkova. Dále je třebaobnovit staré cesty s alejemi, vrátit vodu do přirozených toků, obnovit malé rybníky. Posilovat roli Pozemkových úřadů ve všech regionech a využít roční finanční zdroje cca 2 mld. Kč na urychlení pozemkových úprav.

Prosadit zákon, který umožní navrácení majetku v hodnotě 12 mld. Kč všem, kteří mají majetkové podíly v transformovaných zemědělských podnicích. Je třeba se spravedlivě vyrovnat se všemi, kdo často nedobrovolně odevzdali svůj majetek někdejšímu družstvu a nyní 18 let čekají na spravedlnost. Dokončit vypořádání všech nároků do roku 2011.Ve správě Pozemkového fondu ČR zůstává stále 350 tisíc ha zemědělské půdy. Zasadíme se o dokončení prodeje a vyřešení problematiky restitučních náhrad a přídělů.

Naším cílem je nekompromisně ukázat na obrovské množství regulací, které se za 50 let existence společné zemědělské politiky nashromáždily a které nepřijatelným způsobem omezují aktivity zemědělců a venkova nejen v České republice.

Je nutné podstatně zjednodušit pravidla, která jsou spojena se zemědělským podnikáním a tím snížit její administrativní nároky. V roce 2008 proběhne v Evropské unii tzv. "zdravotní prohlídka" Společné zemědělské politiky, která prověří dosavadní způsob jejího fungování.

Cílem je hájit pragmatická a liberální stanoviska a prosazovat evropské zemědělství bez bariér na vnitřním trhu. Usilovat o nastavení nových rovných podmínek financování zemědělství pro všechny státy unie bez diskriminace.

Postupně snižovat podíl zemědělské politiky na výdajové straně evropského rozpočtu. Usilovat o snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova, výzkumu a vzdělávání, diverzifikaci do nezemědělské činnosti.

Rozvíjet rostoucí renomé České republiky coby důvěryhodného a sebevědomého partnera cestou realistické a praktické politiky na půdě Evropské unie.